Z ukrajinských regionů, odkud se stáhli ruští vojáci, už několik týdnů přichází zprávy o zvěrstvech, kterých se tam invazní armáda dopouštěla. Výjimkou nejsou ani znásilnění. Ukrajinští i zahraniční odborníci upozorňují, že Rusové používají sexuální násilí jako strategii v boji.
Ruská ambasáda v Praze nově sídlí na adrese Ukrajinských hrdinů. Zástupci Prahy spolu s ukrajinským velvyslancem v pátek na místě vyměnili uliční tabule. Praha už dříve pojmenovala i navazující most, který byl dosud také součástí Korunovační ulice. Nese jméno ukrajinského vojáka Vitalije Skakuna, jenž se obětoval při odpalování mostu a zastavil tak ruský útok na město Cherson.
Zástupci Prahy spolu s ukrajinským velvyslancem Jevhenem Perebyjnisem v pátek u ruské ambasády vyměnili uliční tabule. Část ulice, na které sídlí, se přejmenovala z Korunovační na Ukrajinských hrdinů.
Dezinformační aktivitu v Česku je nutné ošetřit zákony, nabádají analytici. Vláda se na změny v legislativě zatím nechystá. Podle právníka Tomáše Sokola by se omezení v této oblasti dotkla svobody projevu, ústava to však připouští. "Jde jen o to dohodnout se, co je nezbytné. Omezit svobodu slova je v pořádku, je-li to v demokratické společnosti potřeba pro ochranu bezpečnosti státu," říká.
Nejméně pět lidí zahynulo a dalších 13 utrpělo zranění při nedělních náletech na město Charkov na severovýchodě Ukrajiny, uvedla agentura AFP s odvoláním na místní záchranáře. Novináři agentury AFP zaslechli dvojí střelbu a zahlédli pět požárů, které se šířily rezidenčními oblastmi v centrální části Charkova.
Na letošním kongresu ODS měli jako tradičně převahu muži středního věku. Právě to kritizovali na předchozím sněmu před dvěma lety mladí straníci, podle nichž si strana nevychovává nástupce a novou generaci. Nyní ale říkají, že se od té doby hodně změnilo. Strana se jim více otevřela, stále je však podle nich co zlepšovat. Upozorňují například na to, že ve vedení není žádná žena.
"Boj s dezinformacemi je jako hra na kočku a myš. Neexistuje žádné východisko, které by problém vyřešilo úplně," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz analytik a ředitel společnosti Semantic Visions František Vrabel. Největšími šiřiteli jsou podle něj sociální sítě, jejichž algoritmy falešné narativy mnohonásobně zveličují. Doporučuje tak, aby stát definoval hranici toho, co je přípustné na internetu.
Ženy tvoří 90 procent dospělých prchajících z Ukrajiny. Tíživá situace láká podvodníky, kteří se na nich snaží přiživit. "Vozí je do špinavých privátů a nutí k prostituci," říká Zdeňka Pecharová ze Spolku pro ochranu žen, který se zabývá sociálně motivovanou prostitucí. "Kuplíř v Česku ženy nemusí příliš nutit, přicházejí samy, protože potřebují peníze. Své pasáky kryjí," popisuje pro Aktuálně.cz.
V souvislosti s ruským útokem na Ukrajinu Česko pozastavilo platnost některých domén dezinformačních webů, které v zemi šířily ruskou propagandu. Ta se však v reakci na to přesunula na sociální sítě, zejména do aplikace Telegram. Šíří se hlavně protiuprchlické narativy, na kterých se podílí i hnutí SPD. Podle expertů ruské vlivové operace v Česku trvají kvůli lidem napojeným na Ruský dům v Praze.
Václav Havel ji kdysi nazval nejvlivnější ženou světa. Madeleine Albrightová ve věku 84 let ve středu zemřela. Srdcem a původem Češka se stala první ženou v úřadu amerického ministra zahraničí. “Každou neděli jsme si telefonovali a povídali si. Byla to velká žena a báječná kamarádka,” vzpomíná na ni její blízký přítel a nynější ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský.
Novináři z Běloruska, Moldavska či Slovenska pro Aktuálně.cz popisují šok, který zažili 24. února, když Vladimir Putin vpadl na Ukrajinu. "My to zažili v roce 2008, bolí to dvojnásob," říká gruzínský televizní reportér Georgi Chuchia. Novináři zdůrazňují, že je v krizi důležité přinášet osobní příběhy lidí, aby veřejnost pochopila hrůzy války. Zásadní je také bojovat s ruskými dezinformacemi.
Deník The Kyiv Independent se za současného konfliktu na Ukrajině stal jedním z nejčtenějších zpravodajských médií. Jeho šéfka Daryna Ševčenková, která se rozhodla v zemi zůstat se svou rodinou, v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, jaké to je, vést tým novinářů ve válečných podmínkách. "Děláme, co je v našich silách, ale je to těžké, když vlastně nevíme, jestli se dožijeme dalšího dne," říká.
Africké země vyjádřily znepokojení nad zprávami, podle kterých jejich občané, kteří doteď žili na Ukrajině, nemohou opustit zemi. Na sociálních sítích se objevují svědectví studentů, kteří se na hranicích údajně setkávají s neférovým zacházením. Ukrajinská i polská vláda to popírají. V Česku a na Slovensku se v souvislosti s těmito uprchlíky šíří dezinformace o nelegální migraci.
V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu došlo za poslední týden k vypnutí několika webů, které v Česku šíří dezinformace. Podle analytika z Asociace pro mezinárodní otázky Dominika Presla ruský prezident Vladimir Putin následky nečekal a celou situaci podcenil. “Teď chystá informační válku, chce zlomit odhodlání Ukrajinců. Domníval se však, že to nebude potřebovat,” říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Dvaatřicet let od pádu komunismu se ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL chystá snížit důchody představitelům tehdejší moci. S odborníky nyní konzultuje, koho přesně by se měla důchodová novela týkat. O peníze by měli přijít členové tehdejší vlády, funkcionáři KSČ či důstojníci StB. Komunistický režim je od roku 1993 prohlášený zákonem za zločinný.
Z Ukrajiny už před válkou uprchlo podle OSN přes půl milionu lidí, každým dnem jich však přibývá. Na hraničních přechodech, kde Ukrajinci až desítky hodin čekají na přesun z bombardovaných měst do bezpečí, se tvoří dlouhé fronty. Jsou v nich hlavně ženy a děti. "Tátu jsme tam museli nechat," říká se slzami v očích šestiletý Mark Gončaruk, jehož otec musel jako většina mužů na Ukrajině zůstat.
Ani v noci na pondělí se ruským silám nepodařilo dobýt hlavní město Ukrajiny Kyjev. Charkov na východě země hlásí desítky mrtvých lidí po mohutném ruském ostřelování a bombardování. Starosta Ochtyrky na severovýchodě Ukrajiny uvedl, že Rusko na jeho město zaútočilo vakuovými bombami, které jsou považovány za nejsilnější nejaderné zbraně na světě.
Do zemí Evropské unie už z Ukrajiny od začátku ruské invaze zamířilo přes půl milionu uprchlíků. Podle eurokomisařky pro vnitřní věci Ylvy Johanssonové jich však v následujících dnech bude ještě mnohem víc. Nejvíce lidí hledá pomoc v Polsku, hranici tam překročilo už téměř 300 tisíc Ukrajinců. Do Česka jich za poslední dny podle ministerstva vnitra dorazilo téměř dva tisíce.
Na pražské nádraží Florenc přijíždějí plné autobusy Ukrajinců. Utíkají před válkou, kterou v jejich zemi Rusko rozpoutalo. "Vzbudila mě maminka, ať vstávám, že je válka. Zeptala jsem se, jestli si dělá legraci. Nevěřili jsme tomu," svěřuje se Maria reportérkám Aktuálně.cz. Na ni i mnohé další tu čekají jejich příbuzní, se kterými se hned po výstupu z autobusu s úlevou a dojetím vítají.
Přístup k pitné vodě, zdravotní péče či vzdělání. V důsledku ozbrojeného konfliktu jsou na Ukrajině téměř tři miliony lidí, kterým chybí základní potřeby. Pokud však Rusko zahájí invazi, bude jich mnohem víc. V místě se angažují i české humanitární organizace. Patří mezi ně Český červený kříž a Člověk v tísni, jejichž zástupci Aktuálně.cz sdělili, že se připravují na nejhorší.
