Kandidáti na prezidenta Petr Pavel a Andrej Babiš se ve čtvrtek večer proti sobě postavili v poslední televizní debatě před druhým kolem volby. Oba v ní vystupovali smířlivě. Babiš podle odborníků dominoval v ekonomických tématech, Pavel zase v zahraniční politice. Zatímco Pavel podal standardní výkon, Babišovi se podle nich dařilo lépe než v předešlých duelech, byl klidnější.
Dříve věřili myšlence hnutí ANO a s Andrejem Babišem spolupracovali, pak se ale jejich cesty rozešly. Bývalí kolegové popisují svého exšéfa jako pracovitého, ambiciózního a svérázného člověka, který si nenechá rozmluvit své názory a také bývá agresivní. Shodují se, že nemá předpoklady být prezidentem. Aktuálně.cz se několika z nich ptalo na zkušenosti s Babišem i jeho nynější předvolební kampaň.
Prezidentský kandidát Andrej Babiš obviňuje vládu ze zavádění cenzury. Plánovaný boj proti dezinformacím povede podle předsedy hnutí ANO k trestání lidí za jejich názory a nařizování, co kdo může říkat. Přitom to byl právě Babišův kabinet, který plán na boj s dezinformacemi schválil. Nynější vláda Petra Fialy z ODS jednoznačně odmítá, že by chtěla rozhodovat, co lidé mohou a nemohou říkat.
Většina dezinformací o politice, které se nyní vyskytují na českém internetu, útočí na prezidentského kandidáta Petra Pavla. Naopak Andreje Babiše lživé zprávy líčí v pozitivním světle. Babiš navíc ve své kampani podle odborníků používá podobná tvrzení jako dezinformační scéna. Shodně s dezinformátory například tvrdí, že Pavel podporuje válku a je spojený s vládou.
Prezidentský kandidát hnutí ANO Andrej Babiš v nedělní debatě České televize řekl, že by v případě napadení Polska neposlal na pomoc české vojáky. "Chci mír, nechci válku," zdůvodnil. Tímto krokem by porušil závazky, které má Česko k Severoatlantické alianci. Tvrzení pobouřilo bezpečnostní experty, zahraniční média i české politiky. Babiš později svá slova korigoval s tím, že to tak nemyslel.
Oba patří k výrazným tvářím hnutí ANO, oba jsou vysoce postavenými politiky v Moravskoslezském kraji a oba nebudou volit prezidentem Andreje Babiše. Hejtman Ivo Vondrák a ostravský primátor Tomáš Macura svého stranického předsedu na Pražském hradě nechtějí, svůj hlas hodí Petru Pavlovi. Uvnitř ANO jsou se svým názorem v menšině. Jak ukázala anketa Aktuálně.cz, nejsou ale jediní.
Ani napodruhé Pavel Fischer v prezidentské volbě neuspěl. Po sečtení 90 procent hlasů byl na čtvrtém místě, uznal porážku a vyzval k podpoře Petra Pavla. Svého soupeře odjel pozdravit do štábu. Ve druhém kole voleb je podle něj potřeba spojit síly proti bývalému premiérovi Andreji Babišovi. Rozhodovat se bude o tom, aby Česko bylo v dobrých rukou, ty Babišovy za ně Fischer nepovažuje.
Až v předvečer prezidentských voleb se předseda hnutí ANO Andrej Babiš poprvé postavil v debatě svým hlavním soupeřům, ekonomce Danuši Nerudové a generálu ve výslužbě Petru Pavlovi. Ačkoliv souboj, ve kterém šlo i o naklonění si zatím nerozhodnutých voličů, neměl podle oslovených expertů vítěze, Babiš v něm příliš neuspěl. Naopak Nerudová se od poslední debaty zlepšila.
Den před prezidentskými volbami zůstává Andrej Babiš jediným z kandidátů, který se neúčastnil žádné debaty se soupeři. Diskutovat v televizi bude až dnes. Oponentům tak nemusel vysvětlovat svůj program ani názory. Na mítincích mu otázky kladli jeho příznivci a moderátor Aleš Juchelka, poslanec Babišova hnutí ANO. Aktuálně.cz se proto podrobně podívalo na některé body jeho programu i styl kampaně.
Jako v roce 2018 se i letos stali prezidentští kandidáti oběťmi dezinformátorů ruské páté kolony. První se stal terčem Petr Pavel, s narůstajícími preferencemi pak i ekonomka Danuše Nerudová. Jako ideální kandidát je vykreslován poslanec za SPD Jaroslav Bašta a expremiér Andrej Babiš. “Považují je za jedinou naději pro Česko, aby nespadlo do chřtánu západních mocností," říká politolog Gregor.
Válka na Ukrajině, pokračující ekonomická krize a volba nového prezidenta jsou jen některé z událostí, které zarámují rok 2023. Podle expertů bude plný nejistot a změn. "Musíme zapracovat na tom, abychom se jako společnost stali v dnešním nejistém světě odolnější," říká pro Aktuálně.cz socioložka Marie Jelínková.
Redakce Aktuálně.cz oslovila 22 osobností z Česka, aby poslaly čtenářům libovolný vzkaz do nového roku. Většina z nich si na prvním místě přeje odchod Ruska z Ukrajiny a hlavu státu, která bude hájit české zájmy. Rok 2022 byl podle nich v mnoha ohledech mimořádně náročný, ale česká společnost během něj prokázala, že se v těžkých časech umí semknout.
První hodiny ruské invaze trávila v Charkově, loni natáčela s bojovníky Tálibánu v Afghánistánu, působila na mnoha nebezpečných místech po celém světě, kde zuřily krvavé konflikty. Hlavní zahraniční zpravodajka americké stanice CNN a zároveň jedna z nejuznávanějších světových novinářek Clarissa Wardová v rozhovoru pro Aktuálně.cz hovoří o válce na Ukrajině, strachu, smrtelných rizicích i empatii.
Koaliční vláda Petra Fialy z ODS má za sebou rok u moci. Přestože přicházela s představami o zkrocení státního dluhu a provedení mnoha reforem, realita se rychle změnila. V únoru napadla ruská vojska Ukrajinu a uvrhla Evropu do krize, která nemá od druhé světové války obdoby. Ceny energií vyletěly nahoru, obavy panují o bezpečnost. Aktuálně.cz oslovilo odborníky, aby vládu zhodnotili.
Člen centra strategické komunikace NATO a kanadské armády Yves Desbiens v rozhovoru pro Aktuálně.cz radí, jak udržet krok s rychle se měnícím informačním prostředím. Nízká důvěra v mainstreamová média je podle něj celosvětovým fenoménem, který pramení z předpojatosti a na svědomí ji má propagace lží. "Lidé tak hledají alternativní zdroje informací, které dávají prostor hybridním hrozbám," říká.
Místo sundaného pomníku sovětského maršála Koněva stojí nově v Praze na stejném místě socha Vladimira Putina. Ruský prezident je tu připodobněn ke skřetovi na kohoutku s plynem. Zdvižená ruka přitom nápadně připomíná nacistický pozdrav. "To ať si každý vysvětlí sám," říká podnikatel Dalibor Dědek, který akci inicioval. Socha bude později vydražena iniciativou Zbraně pro Ukrajinu.
Podle průzkumu agentury Focus až 15 procent Čechů problém domácího násilí zlehčuje. Britská expertka a ředitelka programu Bright Sky Phoebe Crowderová v rozhovoru upozorňuje, že za to může nedostatek vzdělání a pochopení, že násilí není chybou oběti, ale pachatele. "Příznaky mohou být velmi nenápadné. Rodina často netuší, že se něco děje," říká Crowderová.
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku by mohl neuznávání stejnopohlavních svazků označit za zásah do práva na soukromý a rodinný život. Na "manželství pro všechny" ale shoda není, říká soudkyně za Česko Kateřina Šimáčková. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví také o tom, z čeho pramení nedůvěra Čechů v instituce a média, jaké jsou limity svobody slova nebo proč je ve vrcholné justici málo žen.
Zprávy české kontrarozvědky každoročně varují před nepřátelským vlivem autoritářských režimů v Rusku a Číně. Podle analýzy neziskové organizace Evropské hodnoty jim z výrazných českých politiků více než šéf hnutí ANO a kandidát na prezidenta Andrej Babiš podléhají už jen poslanci SPD a bývalý předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO). "Vždy jsem byl proevropský," odmítá takové hodnocení Babiš.
Svobodu jsem bral jako samozřejmost, letos jsem si ale uvědomil, že si musím vážit toho, co mám, říká o letošním výročí 17. listopadu dvaadvacetiletý student z Prahy. Spolu se stovkou mladých lidí odpovídal v anketě Aktuálně.cz k pádu komunistického režimu a tří dekádám demokracie. Co mladé jako první napadne, když se řekne sametová revoluce?
