Studie britské odborové centrály porovnala růst reálné mzdy, tedy výdělku očištěného o inflaci, v letech 2007 až 2015. Z členských zemí OECD si jednoznačně nejlépe vedlo Polsko, nejhůře Řecko a Velká Británie. Česko skončilo páté od konce.
Další průzkum potvrzuje, že ženy si v průměru vydělávají až o pětinu méně než muži, v Česku dokonce téměř o třetinu. Pokud se však zaměříme na srovnatelné údaje, rozdíly vztahující se ke stejné pozici ve stejné firmě jsou výrazně menší. Česko i přesto vychází jako jedna z nejhorších zemí.
Firma může na poslední chvíli zrušit, nebo dokonce odvolat zaměstnance z už probíhající dovolené. Přestože zákoník práce neuvádí konkrétní podmínky, kdy lze tuto možnost využít, šéfové toho podle dostupných informací nezneužívají. Pokud už se tak stane, měl by zaměstnanec požadovat proplacení všech nákladů.
Počet pracujících lidí starších šedesáti let se od roku 1995 zdvojnásobil na současných 356 tisíc. Ukazují to nové údaje Českého statistického úřadu. Vliv na to má především zvyšování věkové hranice odchodu do důchodu. Po dosažení věku 65 let však značně klesá možnost vykonávat fyzicky náročné profese.
Česko se podle analytiků musí zaměřit na zvýšení domácí přidané hodnoty u vyráběného zboží. Polsko je daleko blíž evropskému průměru. Více než čtvrtinu polského vývozu tvoří dokončené výrobky. Česko je na tom hůře. "Alarmující zprávou je, že nejnižšího podílu domácí přidané hodnoty dosahujeme v odvětvích, které táhnou českou ekonomiku a tvoří pilíře českého exportu," říká ekonomka Helena Horská.
Průměrný Čech za hodinu "vyrobí" zboží za 15 dolarů, zatímco jeho německý kolega za dvojnásobnou hodnotu. Podle ekonomů za to může charakter české ekonomiky, která je hodně závislá a subdodavatelská. Na vině je i přílišná státní regulace, částečně i postoj samotných zaměstnanců. Jedním z řešení je důraz na inovace.
Podle Eurostatu má Česko nejvyšší podíl - 73 procent - v takzvaném vocational education na celkovém počtu tuzemských středoškoláků (upper secondary level). Nicméně zaměstnavatelé stále poukazují na nedostatek absolventů zejména z technických a řemeslných profesí.
Nejvíce volných pracovních míst nabízejí úřady práce na pozici pomocných pracovníků ve výrobě. Dalším nejhledanějším zaměstnáním jsou "skuteční" montážní dělníci. Třetí místo obsadili řidiči nákladních automobilů, autobusů a tramvají.
Novinka funguje od dubna a zatím si o ni zažádalo 85 lidí, z toho 21 uspělo a čerpají nejčastěji 1500 korun měsíčně. Příspěvek, který lze čerpat maximálně 12 měsíců, lze od začátku dubna žádat v pěti krajích, které mají v Česku nejvyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných. Teď k nim tedy přibyl ještě Královéhradecký kraj. Výše příspěvku se pohybuje v rozmezí 1000 korun až 3500 korun, a to podle vzdálenosti dojezdu.
V Česku zahajuje provoz bezplatná online databáze nalezených věcí. Ambice projekt nemá malé. Chce vybudovat online centrální evidenci ztrát a nálezů pro Česko. Ta má fungovat jako jednotné místo, kde by se měla většina ztracených a následně nalezených věcí soustředit.
Brigádníci, kteří začali s hledáním práce až nyní, mají stále šanci. Práce je totiž dostatek. Problém je v tom, že převažuje nabídka méně kvalifikovaných prací. A o ně vysoký zájem, například ve srovnání s administrativou, není. Odměny přitom vzrostly ve srovnání s minulým rokem v některých případech až o polovinu.
V žebříčku společenského rozvoje Social Progress Index skončilo první Finsko, nejhůře z 133 zemí dopadla Středoafrická republika. Česko stejně jako před rokem skončilo na 22. místě. Index vznikl jako alternativní ukazatel kvality života vedle hrubého domácího produktu a podobných údajů.
Česká republika dosáhla nadprůměrných výsledků ve dvou ze tří zkoumaných oblastí - čtenářské gramotnosti a matematice, zatímco v počítačové gramotnosti je jen průměrná. Podle OECD se potvrdilo, že výše mzdy a uplatnění na trhu práce závisí na těchto dovednostech. Lidé s lepšími výsledky jsou také obvykle zdravější, více důvěřují ostatním lidem a aktivněji se zapojují do veřejného dění.
Nejistota ve Velké Británii i celé Evropské unii a pokles zájmu o české zboží povedou podle ekonomů k nižšímu růstu mezd, než s jakým analytici dosud počítali. Dobrou zprávou pro domácnosti ale je, že kromě mezd a HDP pravděpodobně klesne i inflace. Propad britské libry lze využít k výhodným nákupům, postupně však ceny na tamním trhu stoupnou.
Za roboty, díky nimž zaměstnavatelé ušetří náklady za lidské pracovníky, by se mělo odvádět sociální pojištění. Navrhuje to lucemburská poslankyně Evropského parlamentu. Kritici návrhu uvádějí, že se dosud neprokázala souvislost mezi robotizací a nezaměstnaností.
Pouze čtvrtina Evropanů hodnotí prostředí, v němž pracují, jako přívětivé. Nejhorší situace je podle průzkumu v Řecku, relativně nejlepší ve Finsku. Česká republika se nachází na devátém místě z jednadvaceti, vyplývá z porovnání OECD.
