Potom, co prezident Miloš Zeman ohlásil změnu zaměření svého fondu z umoření státního dluhu na pomoc ohroženým dětem, stoupl zájem dárců. Přesto loňský výtěžek nepřekonal rekordní rok 2014, kdy se ve fondu sešlo skoro pět milionů korun. Stejně jako v předchozích letech patřily i loni mezi největší dárce firmy, které Zeman navštívil při svých jízdách po krajích.
Šestadvacetiletá Markéta Horská pracovala rok a půl jako dobrovolnice v několika uprchlických táborech v Evropě. Za novými zážitky odjela primárně proto, aby mohla nabídnout pomocnou ruku těm, kteří to potřebují. Zároveň ale chtěla také zjistit více o situaci kolem utečenců, kterou znala jen z médií. Horská je přesvědčena, že běženci v táborech se dodnes bez potřebné pomoci neobejdou. Čeští dobrovolníci jsou už jedni z posledních, kteří se na hranicích o lidi v nouzi starají.
Bezmála čtyři tisíce Čechů už vycestovaly na hranice evropských států, na kterých se hromadili uprchlíci ze Sýrie, Iráku, Afghánistánu a dalších zemí. Vloni jich bylo více než devět set a pomáhali všude, kde běženci uvízli. Například na řeckém ostrově Lesbos, v Idomeni na řecko-makedonských hranicích, v srbských táborech Principovac a Adaševci, kde zůstávají jako jedni z mála dodnes. Dočkali se i ocenění, když jejich zástupci převzali od amerického velvyslance Andrewa Schapira cenu Alice G. Masarykové za lidská práva.
Zeman se ve svém svátečním projevu opřel do týmu, který vzniká na ministerstvu vnitra, aby vyvracel bludy a dezinformace šířené médii a internetem. Označil jej za cenzuru. Lidé z vnitra ale upozorňují, že o to nikdy nešlo. A že Zeman proti vzniku skupiny dříve neměl žádné připomínky.
Květnové video, na němž mladíci útočí na dívku před pražským policejním prezidiem, se po internetu rozšířilo až za oceán. Kanadské protiislámské stránky však zachycenou agresi narkomanů proti mladé dívce popisují jako pokus o znásilnění evropské dívky migranty. Za týden video viděl téměř milion lidí a další tisíce ho sdílely. Nově vznikající tým, který má na ministerstvu vnitra bojovat proti dezinformacím, se už případem zabývá.
Do čela Akademie věd nastoupí v březnu profesorka Eva Zažímalová, biochemička, která má na kontě publikace v nejprestižnějších časopisech světa, jako jsou Nature nebo Science. Jednašedesátiletá dáma chce získat pro vědce víc státních peněz a přitáhnout do laboratoří mladé. Krátce po svém zvolení poskytla rozhovor online deníku Aktuálně.cz.
Z pecí se valí dým, zcela černé stěny dávají tušit, že ne poprvé. Horko od šlehajících plamenů se během pár metrů mění na teploty kolem nuly. Do toho se zde pohybuje čtveřice ošlehaných mužů, u nichž nadužívané přízvisko konečně není jen prázdnou frází. Jejich dnešní jediný úkol je jasný – slít stovky kilogramů tavící se zvonoviny do dvou velkých forem. Pokud se to podaří, vzniknou dva velké zvony, které doplní už tisíce jejich předchůdců, zvonících od Japonska po katedrálu svatého Víta.
Dezinformace na internetu a působení cizích mocností na našem území se stalo za poslední roky tak velkým problémem, že se ministerstvo vnitra rozhodlo postavit tým, který bude proti nepravdivým informacím bojovat. Eva Romancovová, která tým sestavuje, v rozhovoru s Aktuálně.cz říká, že nejvíce mylných informací v Česku šíří Rusko a Čína. "Rusko má své vnitřní problémy, potřebuje svou veřejnost utvrzovat v tom, že tamní způsob vládnutí je ten jediný správný. Což do svého prostředí řeší propagandou. A ven se naopak snaží, aby byl západ méně soudržný, tím pádem se dezinformačními kampaněmi snaží rozbít to, co v současnosti Západ představuje," vysvětluje Romancovová.
Vědkyni Evu Zažímalovou zvolil ve čtvrtek akademický sněm předsedkyní Akademie věd (AV). Byla jedinou kandidátkou a stala se teprve druhou ženou, která stane v čele této instituce, povede ji do roku 2021. Vedení největší výzkumné instituce v ČR by se měla ujmout v březnu příštího roku, volbu musí ještě schválit vláda, do funkce ji pak jmenuje prezident republiky. Jednašedesátiletá Zažímalová je profesorkou Univerzity Karlovy pro obor anatomie a fyziologie rostlin. Chce se zaměřit na lepší financování AV, podpořit špičkový výzkum a vyřešit vnitřní zadlužení akademických pracovišť kvůli stagnujícímu rozpočtu.
Odvolaného šéfa Hradní stráže Petra Prskavce vyšetřuje Vojenská policie. Důvodem má být to, že si nechával proplácet dojíždění domů, avšak místo toho zůstával v Praze. Hrad v pátek překvapivě oznámil, že ředitel vojenské kanceláře prezidenta Jan Kaše Prskavce odvolal. Kaše informace o vyšetřování nepotvrdil ani nepopřel. Redakci několikrát řekl, že se zatím nechce k případu vyjadřovat.
Po loňských teroristických útocích zadal premiér Bohuslav Sobotka ministerstvu vnitra zpracovat audit, jak je Česko připravené zvládat bezpečnostní hrozby. Audit je po roce hotový, upozorňuje na nebezpečí "osamělých vlků", tedy jedinců, kteří ani nemusí být napojení na teroristické organizace. Hrozbou je také prorůstání extremismu do mainstreamové politiky.
Audit národní bezpečnosti, který rok připravovalo na sto dvacet expertů, ve čtvrtek ve sněmovně představili premiér Bohuslav Sobotka a ministr vnitra Milan Chovanec. Podle předsedy vlády jsou závěry dokumentu, který má ukázat, jak je Česko připraveno čelit bezpečnostním hrozbám, pozitivní. Chovanec zdůraznil, že je důležité vytvořit systém, který by pomohl se lidem orientovat v informacích na internetu.
Ministr životního prostředí Richard Brabec předkládá kolegům ve vládě zprávu o stavu životního prostředí v roce 2015, kterou vypracoval jeho úřad. Víc než dvousetstránkový dokument mimo jiné upozorňuje na to, že sice dlouhodobě klesají emise z průmyslu, ale kvalita ovzduší v Česku se příliš nezlepšuje. Zpráva rovněž popisuje, jak se na stavu životního prostředí podepsalo loňské sucho, a upozorňuje také na to, že Češi loni vyprodukovali více odpadu než v předchozích letech.
Počet problémových uživatelů pervitinu i opiátů v Česku klesl. Méně je i těch, kteří pijí alkohol nebo kouří. Tendenci hodnotí odborníci optimisticky. Na vzestupu je ale v Česku nová droga, která se jmenuje buprenorfin. Je totiž levnější než heroin, a navíc se jím nejde předávkovat. Nejužívanější nelegální drogou jsou v Česku dlouhodobě konopné látky.
Uzavření východní brány Pražského hradu u Černé věže je jen jedno z několika rozhodnutí kancléře Vratislava Mynáře, které vyvolalo nevoli mezi členy Hradní stráže. Zatímco Mynář argumentuje dobou vojenského střežení, zdroje z Hradní stráže vidí za rozhodnutím kancléřovy soukromé důvody. Mluví také o dalších sporných rozhodnutích, za nimiž vidí osobní rozmary, ale i neefektivnost a špatnou organizaci hlídek.
Michalu Horáčkovi má k cestě na Hrad výrazně pomoci Facebook a šik internetových příznivců. Začal proto spolupracovat s dvojicí mužů, která se velmi dobře vyzná na sociálních sítích. Jaroslav Cerman a Robin Kvapil patří k nejznámějším jménům na českém Facebooku, protože stojí za několika populárními počiny, například napálením bývalého senátora Jiřího Vyvadila. Cerman pro Horáčka dělá "prezidentskou" facebookovou stránku, Kvapil natáčí a brzy představí kromě jiného Horáčkův videoblog. Horáček má přitom na své osobní stránce přes 45 tisíc "přátel", na prezidentské jej sleduje přes 10 tisíc lidí. Očekává ale, že i díky Cermanovi tento počet bude rychle dál růst.
Česko oslavilo výročí pádu komunistického režimu bez prezidenta, ten měl soukromý program na zámku v Lánech. Je to vůbec poprvé v historii, co byl prezident tolik v ústraní, ani za sebe neposlal promluvit žádného zástupce. Prezidentská kancelář namítá, že za Zemana položil květiny k Hlávkově koleji a ruzyňským kasárnám náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky, generál Jan Kaše.
Zeman nevystoupí 17. listopadu na žádné z chystaných akcí. Loni řečnil vedle antiislamisty Martina Konvičky na Albertově, letos bude prostranství patřit studentům. "Pan prezident už dvakrát promluvil na Albertově, který byl v minulosti poněkud opomíjen. Nyní je situace právě díky panu prezidentovi opačná. O státním svátku, kdy si připomínáme boj za svobodu a demokracii, nechť promluví místo politiků studenti a široká veřejnost,“ vzkázal Zemanův mluvčí Ovčáček.
O tom, zda je v pořádku, že porodní asistentky v Česku nemohou zajišťovat péči při domácích porodech, začal jednat Velký senát Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku téměř před rokem. Stížnost dvou Češek, které se cítily poškozené tím, že si nemohou svobodně vybrat podmínky porodu, soud ve Štrasburku zamítl.
Desetiletý syn Donalda Trumpa Barron během předvolební prezidentské kampaně příliš nebyl vidět, daleko víc se do podpory svého otce zapojovaly jeho čtyři dospělé děti – Donald junior, Ivanka, Eric a Tiffany. Chvíle malého Barrona ale přišla až na závěr, Trumpovi stál po boku při jeho prvním projevu v roli nově zvoleného prezidenta USA. Trumpovi jméno Barron učarovalo ještě dříve, než se mu syn narodil. Pod stejným pseudonymem léta vystupoval jako svůj vlastní falešný mluvčí.
