Dějiny regionů se obvykle vymykají ze schémat "velké" historie. Zároveň je obecné povědomí často redukuje do několika předsudečných obrazů a hesel. Jedinečný příklad obojího nabízí Ostrava - v široce sdílených představách zafixovaná jako odvěce "rudá", hornická, případně "razovitá". Dopřejme si dnes detailnější pohled, který stereotypy rozpouští a odkrývá, jak pozoruhodnou historií kraj oplývá.
Nový velkofilm o husitském vojevůdci poutá pozornost. Historici jej logicky nahlížejí především ze svého, nikoli primárně uměleckého či řemeslného hlediska. Autory podcastu Přepište dějiny zajímalo, jaký obraz minulé doby vykresluje. Do kina se vypravili s medievalistou Jakubem Izdným.
Někdy si lžeme do kapsy, jako Češi hledáme v dějinách roli obětí, bojíme se převzít zodpovědnost za naše činy. K přepisování dějin dochází, Masaryk byl velký přepisovač. Chceme upozornit na mýty v naší historii, říkají publicista Martin Groman a historik Michal Stehlík, autoři podcastu Přepište dějiny. V roce 1938 dostala důvěra v politiku těžkou ránu, přišli jsme o ni v roce 1968, dodávají.
Prezident je v Česku stabilizačním symbolem, kterému veřejnost přisuzuje větší moc, než ve skutečnosti má. Podle publicisty Martina Gromana si do hlavy státu stále promítáme představu panovníka. A zatímco se upínáme k Hradu, skutečnou moc často přehlížíme jinde.
