bydlení

Vršovice mění tvář Prahy. Nová čtvrť ukazuje budoucnost města krátkých vzdáleností

Vršovice mění tvář Prahy. Nová čtvrť ukazuje budoucnost města krátkých vzdáleností

Prohlédnout si 7 fotografií

V posledních letech se o něm mluví čím dál víc – o městě krátkých vzdáleností. Myšlenka, že člověk najde všechno potřebné do patnácti minut od domova, už dávno není jen vizí urbanistů. Vídeň, Paříž nebo Amsterdam ukazují, že to jde. A Praha se k nim pomalu přidává.

Jedním z míst, kde se tenhle koncept mění z teorie v realitu, jsou Vršovice. Čtvrť, která bývala průmyslovým srdcem města, dnes roste do nové podoby - propojuje historii s moderním životem a hledá rovnováhu mezi klidem a městským tempem.

Byt u metra? Pod sto tisíc za metr se nedostanete, někde nestačí ani čtvrt milionu

Byt u metra? Pod sto tisíc za metr se nedostanete, někde nestačí ani čtvrt milionu

Ceny bytů v nejbližším okolí stanic metra v Praze se za posledních deset let až ztrojnásobily. A bude hůř.

Mama hotely jsou v Česku na ústupu. Zato u sousedů bydlí mladí s rodiči i po třicítce

Mama hotely jsou v Česku na ústupu. Zato u sousedů bydlí mladí s rodiči i po třicítce

Češi se osamostatňují dřív než jejich rodiče, i když na Skandinávce nemají. Mama hotely se staly standardem na jihu a nově i na východě Evropy.

Nádhera. Ve starém kamenolomu vznikla nová bytovka, architekti vsadili na přírodu

Nádhera. Ve starém kamenolomu vznikla nová bytovka, architekti vsadili na přírodu

Prohlédnout si 23 fotografií

Na místě, kde kdysi duněly stroje kamenolomu, dnes šumí listí a zurčí voda.

Záchrana pro občany i obce? Dřevěná bytovka nabízí cestu z krize bydlení

Záchrana pro občany i obce? Dřevěná bytovka nabízí cestu z krize bydlení

Prohlédnout si 15 fotografií

Jak ven z krize bydlení? Možná pomůže jeden z konceptů, který podle jeho tvůrců vrací rozum do stavebnictví. Seznamte se s projektem Dřevěná bytovka – a příběhem, který má šanci měnit českou krajinu.

"Stát dnes dává na dopravní infrastrukturu přes sto miliard ročně. Na dostupné bydlení? Zlomky. V roce 2024 šlo jen sedm miliard - z toho polovina formou úvěrů," říká Petr Filip, spoluzakladatel firmy Chytrý dům, která nyní přichází s projektem, který by mohl rozhýbat stagnující obecní výstavbu.

Štěstí na 24 metrech čtverečních. Svůj domek by nevyměnila ani za výhru v loterii

Štěstí na 24 metrech čtverečních. Svůj domek by nevyměnila ani za výhru v loterii

Vstupte do světa, kde je každý detail promyšlený, každý centimetr má své opodstatnění — a kde méně znamená více.

Co se stane, když si bezdomovec pořídí byt? Do kin jde dokument Byt či nebýt

Co se stane, když si bezdomovec pořídí byt? Do kin jde dokument Byt či nebýt

Film sleduje pět lidí bez domova, kteří se díky projektu Housing First pokoušejí znovu získat vlastní byt, práci i pocit jistoty.

Nenápadný dům v sobě skrývá kavárnu i jógové studio. Místo stáje přistavěli byty

Nenápadný dům v sobě skrývá kavárnu i jógové studio. Místo stáje přistavěli byty

Prohlédnout si 35 fotografií

Rodinné úsilí dalo vzniknout živému městskému domu, který pomáhá oživit malé městečko na Vysočině - a to navzdory velmi komplikované rekonstrukci.

Kavárnu tvoří především nerezové prvky od firmy Neza.

Ženy na Babě. Jediná architektka, která tam navrhla domy, a královna krajek

Ženy na Babě. Jediná architektka, která tam navrhla domy, a královna krajek

Prohlédnout si 17 fotografií

Vila vyniká promyšlenou dispozicí, jednoduchými liniemi a praktickými detaily, které odpovídají potřebám moderní domácnosti 30. let. Zde vidíme severní část domu - hlavní část byla směřována na jih do zahrady.

Emilie Paličková s jedinečným krajkovým závěsem.

Slepičí války, prostitutky i kasaři. Poznejte příběhy postaviček z pražských kolonií

Slepičí války, prostitutky i kasaři. Poznejte příběhy postaviček z pražských kolonií

Prohlédnout si 33 fotografií

Nouzová kolonie U Rokytky okolo roku 1950 -
Foto Jaroslav Pacovský, AMP, sign. I 1571 -
Fotografie pocházející z padesátých let 20. století a nazvaná Žně na pražské periferii
ukazuje kromě žní i nouzové stavby pod svahem u říčky Rokytky. Jedná se o jednu z málo známých nouzových kolonií.

Zde kdysi býval slavný hostinec, kde se konaly nejrůznější akce a srocovali nejrůznější lidé.

Z "ořechů na stole" luxusní solitér. Staroměstský byt prošel radikální proměnou

Z "ořechů na stole" luxusní solitér. Staroměstský byt prošel radikální proměnou

Prohlédnout si 19 fotografií

V samém srdci historické Prahy se skrýval byt s rozmazanými hranicemi mezi minulostí a přítomností. Místo připomínalo labyrint plný nánosů času, a tak bylo jasné, že ho čeká radikální proměna.

Díky architektům se z něj stal vzdušný a promyšlený prostor, kde se drzost potkává s jemností – a kvalita s formou neztrácí pevný rámec.

Průzkum: Lidé se cítí nejbezpečněji na Královéhradecku. Nejvíc se bojí o své zdraví

Průzkum: Lidé se cítí nejbezpečněji na Královéhradecku. Nejvíc se bojí o své zdraví

Rozdíly se projevují i mezi jednotlivými regiony. Nejvyšší hodnotu bezpečí zaznamenal Královéhradecký kraj s 58 body.

Bydlení trápilo Prahu i před stoletím. Přinášíme unikátní snímky z nouzových kolonií

Bydlení trápilo Prahu i před stoletím. Přinášíme unikátní snímky z nouzových kolonií

Prohlédnout si 68 fotografií

Kolorizovaná verze předešlé černobílé fotografie za použití umělé inteligence. Skalní byty v lomech U Ladronky ve 20. až 30. letech 20. století představovaly úplně jiný typ nouzového obydlí, vykopaný do měkké horniny. Atmosféru čerstvě opuštěné skalní kolonie U Ladronky popsal archeolog středověku Zdeněk Smetánka v eseji Děti ze skal: „Kolem opuštěných jeskyní se povalovala oprýskaná umyvadla, několik deformovaných barelů od asfaltu, kolena kouřových rour od kamen a kusy pokroucených okapních žlabů – nejspíš pozůstatky nějakého systému na jímání dešťové vody… Nedomyslel jsem (a to by tenkrát nejspíš nedokázal nikdo ani poněkud později na „avantgardních“ univerzitách), že celý ten chátrající komplex a jeho materiální pozůstatky, všechna ta pestrá artefaktuální směsice, která se nacházela kolem opuštěných jeskyní a rozpadajících se zbytků zřícených kůlniček a chatrčí, je pozoruhodným reziduem sociálně určené subkultury, odrazem lidského chování a vůbec života lidí na okraji…“

Kolorizovaná verze předešlé černobílé fotografie za použití umělé inteligence. Kolonie vyrostla na původních zemědělských pozemcích, které patřily městu, a skládala se ze dvou stavebně odlišných částí – tzv. Obecní Kolonie, sestávající z podlouhlých nízkých zděných domků s bytovými jednotkami, a tzv. Číny (též zvané V Baráčkách), což byly převážně dřevěné nebo vagonové domky, jež si kolonisté stavěli sami na pozemcích pronajatých pražskou obcí. V kolonii Za Aero bydlelo v roce 1930 celkem 1162 obyvatel ve 230 domech. Území vynikalo především svou soběstačností, co se týče různých obchodů a podniků, které zde kolonisté zřídili, ať už se jednalo o hospody, konzumy, řeznictví, holičství či další. Na fotografii vidíme pohled na Obecní Kolonii, kterou nechalo vystavět samo město v roce 1925 (poslední dům byl dokončen v roce 1930).

Sklad obilí přestavěli na sídlo a showroom. Proč hlavní roli hrají okna a dveře?

Sklad obilí přestavěli na sídlo a showroom. Proč hlavní roli hrají okna a dveře?

Prohlédnout si 29 fotografií

Na úpatí Bílých Karpat, kde lesy pozvolna přecházejí v louky, vyrostlo stavení, které místu přineslo nový život. A rodinná firma Janošík tu otevřela své nové sídlo a showroom.

Dům, kterému říkají Spoj, vzešel z rekonstrukce bývalé obilné haly z 50. let – a stal se ukázkou toho, jak lze průmyslovou stavbu přetvořit s respektem k místu i době.

Nebála se vybočit z davu. Studentka získala nižší nájem díky pomoci seniorům

Nebála se vybočit z davu. Studentka získala nižší nájem díky pomoci seniorům

Prohlédnout si 8 fotografií

Když se Johana v roce 2020 vrátila z Erasmu, stála před jedním ze zásadních studentských dilemat — kde a za kolik bydlet. Johana však nechtěla jen byt, chtěla smysluplné místo k životu. Inspirována zahraničím, hledala v Praze mezigenerační projekt, kde studenti pomáhají seniorům - a za to bydlí levněji. A tak nakonec tři roky žila mezi důchodci, přímo v domech s pečovatelskou péčí.

"Zaujalo mě, že takové alternativy fungují v zahraničí - hlavně v Nizozemsku či v Německu. Rozhodla jsem se, že tento model zkusím najít i tady," vzpomíná Johana na začátku rozhovoru pro Aktuálně.cz. A tak tehdy třiadvacetiletá studentka četla, zkoumala a hledala, zda podobné modely existují i v Praze, a narazila na projekt mezigeneračního bydlení Prahy 3.

Chata stvořená pro ticho a klid. U Vltavy je místo, které si drží odstup od spěchu

Chata stvořená pro ticho a klid. U Vltavy je místo, které si drží odstup od spěchu

Prohlédnout si 19 fotografií

Šéf Liberálního institutu o krizi bydlení: Bez Ukrajinců nepostavíme ani psí boudu

Šéf Liberálního institutu o krizi bydlení: Bez Ukrajinců nepostavíme ani psí boudu

Dostupnost bydlení se zhoršuje, hypotéky jsou drahé, stát i obce výstavbu komplikují a aktivisté blokují. Příčin je celá řada, myslí si Jakub Kuneš.

Dům podnikatele od poloslepého stavaře překvapí. Málem ho zničila exmajitelka

Dům podnikatele od poloslepého stavaře překvapí. Málem ho zničila exmajitelka

Prohlédnout si 22 fotografií

Pavel a Aneta - startupista a teoložka - žijí v malebném údolí Českého ráje s Teslou za chalupou a srdcem napůl v přírodě, napůl v digitálním světě.

Před několika lety opustili ruch města a usadili se na venkově, kde dnes hospodaří a žijí v symbióze s přírodou. Pavel - zakladatel startupu Goodlok - přiznává, že na první pohled se s místním prostředím úplně nesžil. Měl spíš rád jih Čech či hory. Přesto se jim časem podařilo zapadnout do místní komunity.

Třikrát "V": Veni Vidi Vinoř si pohrává se slovní hříčkou a výjimečným bydlením

Třikrát "V": Veni Vidi Vinoř si pohrává se slovní hříčkou a výjimečným bydlením

Prohlédnout si 20 fotografií

Na okraji Prahy, tam kde město přechází v zeleň a ruch se mění v ticho, právě začíná vznikat nový obytný projekt.

Jmenuje se Veni Vidi Vinoř a cílí na lidi, kteří nehledají jen místo k přespání, ale domov - nejlépe v komunitě, s parkem za domem a kouskem historie za rohem.

Z Austrálie zakoupili dům, který nikdy neviděli. Dnes mají v Přibicích těžkou pohodu

Z Austrálie zakoupili dům, který nikdy neviděli. Dnes mají v Přibicích těžkou pohodu

Prohlédnout si 17 fotografií

Z Austrálie, kde Pavla a Petr žili téměř dekádu, se během pandemie vrátili do Česka. Ještě předtím však provedli něco, na co by si většina lidí netroufla - zakoupili starý statek, který nikdy neviděli.

Dnes v malé jihomoravské obci provozují místo, které hosté nechtějí opustit.

Předchozí 2 Pokračovat