Demonstrace na pražské Letné znovu ukázala, že část české společnosti má potřebu veřejně vyjádřit nesouhlas s aktuálním politickým vývojem – zároveň ale otevřela otázku, jaký má taková mobilizace občanů skutečný dopad. Podle reportéra Radka Bartoníčka panovala na místě „nabitá atmosféra" lidí, kteří se navzájem povzbuzovali.
Nejen že se v posledních dnech vyostřil konflikt prezidenta s vládou, přičemž ani Andrej Babiš se už nijak netají tím, že chce Petra Pavla aspoň tu a tam „klepnout přes prsty“. Ještě podstatnější možná je, že se vládní strany pokoušejí okleštit prezidenta skrze návrh, který neprošel standardním schvalovacím procesem.
Sobotní velká akce Milionu chvilek pro demokracii vyvolává očekávání, která nebude snadné naplnit. Přesto je patrné, že si vláda v čele s Andrejem Babišem lidi v ulicích nepřeje. Zároveň ale platí, že je na začátku svého mandátu, tudíž nikdo přesně neví, s čím přijde. I tak mají ale protesty svůj smysl.
Zbrusu nový diskusní pořad, který nahradí Otázky Václava Moravce, představí ČT až na podzim. Na jaře se zatím budou moderátoři v nedělní diskusi ČT střídat. Na středečním jednání Rady ČT tak její generální ředitel Hynek Chudárek potvrdil to, co jsme už psali. Podstatnou část jednání radních – déle než hodinu – však zabrala vášnivá debata o odchodu Václava Moravce.
První nedělní diskusní pořad ČT po Václavu Moravcovi moderoval Lukáš Dolanský, ve druhém ho nahradí Martin Řezníček. V danou chvíli se to tedy jeví tak, že se nástupci Moravce budou – aspoň nějaký čas – v moderování střídat. Což je model, o kterém dlouhodobě hovořil člen Rady ČT Luboš Xaver Veselý.
Poslanecká sněmovna započne tento týden proces, na jehož konci bude zvolen nástupce Stanislava Křečka v čele úřadu Veřejného ochránce práv. Poslanci budou vybírat z pěti kandidátů a kandidátek A jedna z nich – Eva Kostolanská – v rozhovoru vysvětluje, s čím do volby jde a čemu by se měl úřad ombudsmana věnovat.
Debata o odchodu dlouholetého moderátora Václava Moravce z České televize zapadá do širšího vývoje ve veřejnoprávní instituci. Komentátor Vratislav Dostál upozorňuje, že nejde o izolovaný případ. „To, že odešel Václav Moravec minulý týden, je vyústění něčeho, co podle mě začalo v roce 2020,“ říká.
Podobně jako moderátorka Barbora Kroužková odůvodnila svůj odchod z ČT také Renata Týmová, která byla dlouhé roky výkonnou ředitelkou výzkumu a programových analýz. A zatímco první jmenovaná opakovaně tvrdí, že z ČT odešla i kvůli osobním útokům ze strany ředitele zpravodajství Petra Mrzeny, Týmová si doslova stěžuje na jeho „arogantní chování“.
V neděli se Václav Moravec rozloučil s diváky České televize a už o dva dny později přestal být zaměstnancem veřejnoprávní televize. Vyplývá to z vyjádření tiskového mluvčího ČT Michala Pleskota s tím, že nyní Moravcovi běží půlroční konkurenční doložka. Známý moderátor se z ní chce ale vyvázat.
Přestože vedení České televize uvalilo přísné embargo na informace o tom, kdo nahradí v nedělní diskusi veřejnoprávní televize Václava Moravce, redakci Aktuálně.cz se podařilo zjistit, kdo je v danou chvíli favoritem a kudy směřují úvahy lidí, kteří za zpravodajství a publicistiku ČT odpovídají.
Konec Václava Moravce v České televizi postavil vedení zpravodajství do složité situace. Přestože letitý spor zjevně k podobnému rozuzlení směřoval, management ČT ho neočekával. Tomu podle informací deníku Aktuálně.cz odpovídá napjatá atmosféra uvnitř redakce a hledání toho, jak situaci optimálně vyřešit.
Debata o příští prezidentské volbě, síle premiéra Andreje Babiše, roli státu v médiích a budoucnosti médií jako takových se stala jedním z hlavních témat podcastu Politická šikana. Hostem byl hybridní novinář a moderátor Michal Půr.
Václav Moravec po dlouhých jedenadvaceti letech končí v České televizi. Oznámil to v neděli na konci OVM, v jejichž první hodině byl jedním z hostů takřka po deseti letech také předseda SPD Tomio Okamura. „Nemohu dál garantovat nezávislost redakční práce a kritickou reflexi událostí, jak se o nich zmiňuje preambule Kodexu ČT,“ zdůraznil Moravec.
Spisovatel a šéfredaktor měsíčníku Host Jan Němec v rozhovoru vysvětluje, jaké dopady by měly na literární periodika a festivaly ohlášené vládní škrty. Oponuje také hlasům, podle kterých by měl v kultuře přežít pouze ten, kdo je komerčně úspěšný, a celou debatu o jejím financování zasazuje do širšího kontextu.
Bude zpětně čtvrtek 5. března 2026 hodnocen jako den, který uvolnil ruce Andreji Babišovi (ANO) a umožnil posunout vládnutí s SPD a Motoristy do kvalitativně nové roviny? Odpověď na tuto otázku zatím neznáme, přesto má smysl si ji položit. Takřka jisté je ovšem jedno: sněmovna Babiše k trestnímu stíhání ve čtvrtek nevydá, říká politolog a expert na politický marketing Otto Eibl.
Zatímco jsou konkrétní plány vlády Andreje Babiše týkající se financování veřejnoprávních médií stále v mlze, ministerstvo zahraničních věcí, kterému šéfuje předseda Motoristů sobě Petr Macinka, avizuje ukončení spolupráce s Českým rozhlasem. Ta spočívá už od roku 1936 v tom, že si stát platí jeho zahraniční vysílání.
Napětí kolem Íránu se promítá i do české domácí politiky. Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) čelí kritice opozice kvůli tomu, jak reaguje na bezpečnostní situaci i jak organizuje návrat českých občanů ze zahraničí. Babiš přitom krizi řeší po svém – „mikromanažuje“. Tak v čem je problém?
Ředitel analytického Ústavu empirických výzkumů (STEM) Martin Buchtík v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje základní povolební dynamiku a zamýšlí se nad tím, zda v Česku bude růst poptávka po vzniku nějaké nové politické strany. Vysvětluje také, jaké nástrahy bude muset případně překonat a odkud by mohla čerpat svou podporu.
Po více než deseti letech se v Otázkách Václava Moravce objeví Tomio Okamura. Kromě něj přijali pozvání do pravidelné nedělní debaty, která se uskuteční 8. března, také Markéta Pekarová Adamová, Miroslava Němcová a Radek Vondráček. Kritici Václava Moravce tak po mnoho let trvajícím nátlaku dosáhli svého.
Několik desítek stížností od příznivců SPD na Otázky Václava Moravce bude na svém nejbližším jednání řešit Rada ČT. Část z nich se již tradičně týká nezvání Tomia Okamury, okolo dvaceti stížností ale nově přibylo na neúčast Jindřicha Rajchla (za SPD). A velká část z nich má téměř totožné znění – působí to tedy dojmem koordinované akce.
