


Nová vláda, nejvlivnější lidé, majetek, byznysové linky. Představujeme "Svět podle Trumpa"
Nový americký prezident Donald Trump se v pátek ujímá své funkce. Přečtěte si v přehledné grafice o jeho nejbližším týmu, byznysu nebo názoru na zahraničí.



Nový americký prezident Donald Trump se v pátek ujímá své funkce. Přečtěte si v přehledné grafice o jeho nejbližším týmu, byznysu nebo názoru na zahraničí.



Europoslanci žádají zmražení přístupových jednání s Tureckem, podle nich je politický vývoj v zemi po červencovém puči nepřijatelný. Turecký prezident Recep Tayiip Erdogan tvrdě útočí na své oponenty, omezuje svobodu tisku a zavírá opoziční politiky. O víkendu navíc uvedl, že Turecko do Evropské unie nemusí vstoupit za každou cenu a může začít hledat alternativy – například v tzv. šanghajské pětce.



Nevidím důvod, proč by se vztah Velké Británie a Česka měl měnit, řekl v rozhovoru pro Hospodářské noviny britský ministr zahraničí. "Máme skvělou spolupráci například v bezpečnostní oblasti, v boji proti terorismu a ve vývozu jsme váš partner číslo čtyři," dodal Johnson.



Donald Trump svoji rétoriku na různá témata po volbách krotí, migrace ale není ten případ. Hned poté, co bude 20. ledna 2017 slavnostně jmenován prezidentem USA, chce podle svých slov rázně konat. Ve víkendovém rozhovoru pro americkou televizi CBS řekl, že uvězní nebo vyhostí "určitě dva, možná taky tři miliony lidí". Zároveň trvá na svém plánu vybudovat zeď na hranicích s Mexikem. Kvůli vysokým výdajům by ale mohl narazit v Kongresu a přistoupit na kompromis, na jehož základě by prodloužil a zlepšil plot, který už nyní na americko-mexických hranicích stojí.



Ministři obchodu členských zemí EU dnes na mimořádné schůzce neschválili dohodu CETA s Kanadou. Nesouhlasí s ní belgický region Valonsko. Rumunsko a Bulharsko podmiňují svůj podpis zrušením vízového styku s Kanadou. Obchodní dohoda s Kanadou je nejvíce ambiciózní a nejmodernější dohoda, jakou kdy Unie uzavřela. Ročně má zvýšit HDP Unie o 12 miliard eur.



Německá vláda schválila návrh zákona, podle něhož by lidé jiných členských států Unie měli nárok na sociální dávky až po pěti letech pobytu, pokud by v zemi nepracovali – dosud stačí půl roku. Zákon musí ještě schválit parlament, spolková vláda v něm má ale většinu. Nadále není jasné, zda zákon nebude protiprávní, jak z hlediska německého, tak evropského práva.



Dva ekonomové dostali Nobelovu cenu za zkoumání toho, jaký dopad mají na ekonomiku smlouvy mezi jednotlivými aktéry. Oliver Hart působí na Harvardu, Bengt Holmström na MIT. Jejich práce se týkala i morálního hazardu, považovaného za jednu z příčin finanční krize v letech 2008 až 2009.



Zákulisní jednání i velmocenské soupeření vedou k získání nejvyššího diplomatického postu – generálního tajemníka OSN. Od ledna převezme nejvyšší funkci po Jihokorejci Pan Ki-munovi Portugalec António Guterres. Volba na něj padla i přesto, že není z východoevropského regionu, který jako jediný ještě nikdy v historii post nejvyššího diplomata OSN nezískal.



Francie a Rakousko chtějí ukončit jednání o obchodní dohodě se Spojenými státy (tzv. TTIP). Výhrady mají i Slovinci a Lucemburčané, většina ostatních zemí si naopak přeje v jednáních s USA pokračovat. V jednom se ale ministři shodli: uzavřít dohodu do konce letošního roku se zcela určitě nepodaří.



Sedmadvacet prezidentů a premiérů členských zemí EU se v Bratislavě poprvé bavili o budoucnosti Evropské unie bez Velké Británie. Lídři načrtli cestovní mapu bezpečnostních a ekonomických opatření, která by měla unii v očích Evropanů opět zatraktivnit. Mezi hlavními body je lepší spolupráce na ochraně vnějších hranic EU i v boji proti terorismu.



Šéfové států a vlád 27 členských zemí Evropské unie se v pátek v Bratislavě pokusili představit jednotnou odpověď na nejednoduchou situaci evropského bloku. Na závěr své neformální schůzky, svolané v reakci na červnové britské rozhodnutí z unie vystoupit, v zásadě zdůrazňovali drobnou a poctivou práci, tedy konkrétní kroky mající přinést tvrdší odpověď na migrační krizi, posílení vnitřní i vnější bezpečnosti či zlepšení výkonu evropské ekonomiky. Podobný přístup jim má pomoci obnovit pošramocenou důvěru občanů členských zemí v evropský projekt. Přes úsměvy a žertování před kamerami ale někteří z účastníků následně zvolili tón, který s předváděným optimismem neladil.



"Matka všech krizí je krize evropského sebevědomí," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz eurokomisařka pro rozpočet a lidské zdroje Kristalina Georgievová. "My v Evropě se musíme více podívat na svět kolem. Nejsme jediní, kdo má problémy, a na rozdíl od ostatních je můžeme řešit společně," tvrdí. Páteční summit 27 evropských lídrů v Bratislavě, na který už nebyla pozvána Velká Británie, by měl podle ní ukázat hlavně jednotu. A navrhnout, kam bude Unie směřovat dál.



"Musíme pracovat na společné vojenské síle," prohlásil v každoročním projevu o stavu Evropské unie Jean-Claude Juncker. Uznal, že solidarita v souvislosti s migrační krizí nemůže být nařízena, ale musí vycházet ze srdcí. Varoval rovněž před tím, aby se z osmadvacítky stala "bezbarvá hmota". Hlavními problémy EU jsou podle něj odchod Velké Británie, migrace, populismus či terorismus.



Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker už slíbil, že se zasadí o zavedení minimální mzdy ve všech evropských státech. Dosud ji nemají Kypr, Rakousko, Dánsko, Finsko, Itálie a Švédsko. Stanovení výše minimálních platů je ale plně v kompetenci členských států. Podle plánu Evropské komise by navíc i země, které minimální mzdu zavedenou mají, měly její výši přizpůsobit tak, aby odpovídala "adekvátní úrovni, jež zajistí obstojný životní standard".



Evropská komise doporučuje neuvalit na Španělsko a Portugalsko sankce, protože obě země stále čelí těžkým ekonomickým překážkám. Očekávalo se, že komise dnes poprvé pokuty za nedodržování rozpočtových pravidel uvalí. S rozhodnutím Evropské komise musí ještě souhlasit ministři financí členských zemí EU.



Evropská komise rozhodla, že bude dál stupňovat řízení proti Polsku kvůli porušování základních hodnot Evropské unie. Bruselu se nelíbí rychlé změny v polském ústavním soudu, kam nová vláda Práva a spravedlnosti dosadila tři "svoje" soudce. Polsko teď musí do třech měsíců zavést doporučení Evropské komise. Pokud by k tomu kabinet premiérky Beaty Szydlové nepřistoupil, může věc v krajním případě skončit odejmutím hlasovacího práva Polska v Radě EU. Komise také dřív upozornila na nový polský mediální zákon a čistky ve veřejnoprávních médiích.



Čtenáři série o kouzelnickém učni Harrym Potterovi nemají podle studie profesorky Pennsylvánské univerzity rádi Donalda Trumpa. Čím více dílu série člověk přečte, tím větší nesympatie k Trumpovi cítí. Především u mladých čtenářů vytváří knihy o Potterovi hodnoty a nazírání na dobro a zlo. Trump jim svým chování připomíná spíše stranu zla.



Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová půjde před soud. Kvůli obvinění, že ještě coby francouzská ministryně financí připravila nedbalostí stát o více než 400 milionů eur. Rozhodl o tom odvolací kasační soud.



Evropská komise chce, aby členské státy přijímaly běžence přímo z uprchlických táborů mimo Evropu. Podle jejího návrhu by země EU měly každoročně schválit přesídlovací program, který by obsahoval informace o tom, kolik uprchlíků a za jakých podmínek bude do Evropy přemístěno. Země by za každého přesídleného běžence dostaly asi deset tisíc eur. Návrh Komise také počítá se sjednocením azylových procedur napříč Evropskou unií.



Jde o zatím nejvýraznější evropskou odpověď na příliv uprchlíků do Evropské unie. Stráž by měla nahradit současný Frontex. Bude mít více peněz, personálu i pravomocí. Podle kritiků jsou ale funkce nové agentury v mnohém nejasné. A nepřinese zásadní změnu.