Eskortní dodávky se zásilkami peněz známe z akčních filmů. Spisovatel Jan Novák jednu takovou řídil, když pracoval v americké přepravní firmě. Teď o tom napsal románové svědectví Těžký prachy, které na Velký knižní čtvrtek vydalo nakladatelství Argo.
Rozsáhlý román scenáristy Václava Holance nazvaný Díkůvzdání je pozoruhodným pokusem o sci-fi z blízké budoucnosti, která stále reflektuje současnost.
Nedávno vydaná povídková kniha Michala Sýkory nazvaná Nejhorší obavy trochu klame. Dvě ze tří povídek mají přes 100 stran a horší spisovatel by je nepochybně natáhl na samostatný román.
Zatímco v některých předchozích knihách Jiří Hájíček využíval prvků, či dokonce syžetů detektivky, jeho nový román Plachetnice na vinětách má nejblíže k žánru romance. Jistěže kultivovaně a citlivě napsané.
Filmový dokumentarista Martin Ryšavý se v české literatuře zjevil dvěma rychle za sebou vydanými knihami: po Cestách na Sibiř z roku 2008 následoval román Vrač. Obě získaly významné ceny a okouzlily kritiku i nemalou část čtenářů.
Christopher Tolkien, který ve čtvrtek zemřel ve věku 95 let, bude v dějinách literatury zaznamenán především jako editor nevydaných textů svého otce J. R. R. Tolkiena. Jeho role při vzniku a vydání zakladatelských knih žánru fantasy ale byla mnohem větší.
Rodák ze Sokolova, spisovatel Miloš Urban, se svou poslední knihou vrací do Karlových Varů, kde prožil středoškolská léta. Jako nostalgie po ztraceném městě mládí Urbanův nový román nazvaný Kar funguje, jako mysteriózní thriller už méně.
Nová próza Zdeňka Svěráka přináší dvě překvapení. Jedno se týká literárního provozu: dvaaosmdesátiletý autor dlouhá léta publikoval u nakladatelství Fragment, které je už několik let součástí největšího českého nakladatelského domu Albatros Media, tentokrát však přešel k nakladatelství Grada, jež českou beletrii vydává zřídka, specializuje se na odbornou i popularizační non-fiction v oblasti zdravotnictví, ekonomie či psychologie.
Irena Dousková je stále trochu vnímána jako autorka Hrdého Budžese. Přitom jde o spisovatelku se širokým rozpětím, jak potvrzuje i její nová próza Rakvičky. Sugestivně, bez sentimentu popisuje závěrečnou etapu reálného socialismu osmdesátých let.
