Ukrajina vyvíjí vlastní odpověď na obávaný ruský Kinžal. Ambicí projektu je vytvořit střelu schopnou dosahovat extrémně vysokých rychlostí, zasahovat cíle hluboko na ruském území a zároveň být velmi obtížně zachytitelnou. Pokud by byla nová letecky odpalovaná raketa zařazena do výzbroje ukrajinské armády, šlo by o první zbraň tohoto typu v jejím arzenálu. Testování má začít už v létě.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zvažuje, jak potrestat spojence, kteří odmítli podpořit válku s Íránem. Bílý dům si proto podle serveru Politico sestavil seznam „hodných a zlobivých“ členských zemí NATO, podle něhož by mohl rozhodovat o tom, kdo si zaslouží přízeň Spojených států a kdo naopak ponese následky.
Ruský prezident Vladimir Putin je připraven setkat se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ve středu to prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Zdánlivě vstřícné gesto má však podstatný háček.
Samotný úder ukrajinského letectva z minulého týdne na sklad ruských dronů by sám o sobě nijak nepřekvapil. Pozornost však vzbudil způsob, jakým Ukrajinci zaútočili. Podle deníku Euromaidan Press totiž poodhalil možné slabiny ruské protivzdušné obrany a zároveň naznačil, že dlouhodobá ukrajinská strategie začíná nést ovoce.
Čtrnáctidenní příměří mezi Íránem a Spojenými státy se chýlí ke konci. Pozornost se tak upíná ke středečním jednáním v Islámábádu, kde má americkou delegaci vést viceprezident J. D. Vance. Ten se v posledním měsíci stal hlavní tváří mírových rozhovorů a Teherán do něj vkládá nečekaně velké naděje. Zároveň ale Vance hraje i o svou politickou budoucnost.
Kyrylo Budanov, bývalý náčelník vojenské rozvědky HUR a současný vedoucí kanceláře prezidenta Volodymyra Zelenského, minulý týden poskytl komentář pro server Russia Analyzed. Popsal v něm aktuální stav jednání s Ruskem i faktory, které je ovlivňují – včetně úderů na ruskou infrastrukturu či rostoucích cen ropy.
Vztah evropských nacionalistů k Donaldu Trumpovi se mění. Podle serveru Politico se americký prezident stal natolik toxickou postavou, že ho jeho evropští spojenci začínají vnímat jako přítěž.
Evropské státy spolu s Kanadou urychleně připravují nouzový plán pro případ, že by Spojené státy vystoupily z NATO nebo se rozhodly nepřijít Evropě na pomoc, píše deník The Wall Street Journal. Cílem je přizpůsobit stávající struktury tak, aby se Evropa dokázala bránit i bez americké podpory.
Útok amerického prezidenta Donalda Trumpa na papeže Lva XIV. byl příliš už i na italskou premiérku Giorgiu Meloniovou. Dosud věrná prezidentova spojenkyně označila jeho výroky za „nepřijatelné“. Trump jí to vzápětí vrátil, když za „nepřijatelnou“ označil právě Meloniovou a uvedl, že se v ní mýlil.
Prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ukrajinská armáda poprvé od začátku války dobyla ruskou pozici bez nasazení pěchoty. Operace byla provedena výhradně prostřednictvím dronů a pozemních robotických systémů.
Americký prezident Donald Trump po vlně kritiky smazal obrázek, na kterém byl vyobrazen jako Ježíš Kristus. Prý si myslel, že ho snímek zachycuje jako doktora, nikoli jako náboženskou postavu.
Péter Magyar, který po vítězství v maďarských parlamentních volbách míří do premiérského křesla, uvedl, že chce znovu otevřít otázku Benešových dekretů. Jádrem sporu je vyvlastňování pozemků slovenskými úřady, které odkazují na poválečné uspořádání. Ministr zahraničí Petr Macinka označil Magyarova slova za "toxická" a uvedl, že bude debatu pečlivě sledovat.
Bývalý šéf hradního protokolu Jindřich Forejt soudí, že v případě sporu o účast prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře mělo být složení delegace vyřešené už před měsíci. Představu společného vystupování prezidenta a premiéra navíc při dynamickém jednání považuje za neproveditelnou.
Případ patrně nejznámějšího německého neonacisty Svena Liebicha, dnes známého pod jménem Marla-Svenja Liebichová, loni v létě obletěl média i sociální sítě. Odsouzený extremista měl tehdy nastoupit k výkonu trestu. Před nástupem si ale úředně změnil pohlaví, a měl tak zamířit do ženské věznice. Tam se ale nedostavil a od té doby byl na útěku. Nakonec ho v obci Krásná u Aše dopadli čeští policisté.
Ukrajinské síly v průlomové operaci zničily pomocí britských dronů Malloy T-150 strategický most přes řeku Dněpr, který byl pod kontrolou ruských jednotek. Podle ukrajinských důstojníků jde o vůbec první případ, kdy se podařilo most zničit primárně pomocí dronů. Přestože k operaci došlo už na začátku loňského roku, informace o ní přinesl až nyní deník The Telegraph.
Během jediného měsíce stihl americký prezident Donald Trump vyhlásit vítězství, urazit spojence, pohrozit odchodem z NATO i koncem civilizace. Podívejte se na výčet jeho nejpozoruhodnějších výroků.
Ukrajina od zahájení lednové ofenzivy směrem na Oleksandrivku získala zpět 480 kilometrů čtverečních a osvobodila 12 obcí na jihu země, uvedl v neděli vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj. Šéf armády již dříve upozornil, že v důsledku ukrajinských operací se Rusům nepodařilo zahájit rozsáhlou jarní ofenzivu a jsou nyní nuceni se přizpůsobovat krokům ukrajinských sil.
Skutečným tvůrcem kryptoměny Bitcoin, skrývajícím se pod pseudonymem Satoši Nakamoto, má být britský kryptograf Adam Back. Na základě roční investigace to tvrdí americký deník The New York Times. Několik indicií podle autorů jasně naznačuje, že Back a Nakamoto jsou jedna a tatáž osoba. Jde mimo jiné o podobný odborný i osobnostní profil, shodné pravopisné chyby a zvyklosti v psaném projevu.
Berlínské mládežnické centrum se podle německých médií rozhodlo nenahlásit údajné znásilnění dospívající dívky. Pracovníci centra tak podle čestného prohlášení učinili v přesvědčení, že „muslimští chlapci už čelí zvýšené pozornosti policie“.
Návštěva ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na Blízkém východě naznačila rostoucí sebevědomí Kyjeva a postupnou proměnu Ukrajiny ze země odkázané na zahraniční podporu ve významného mezinárodního hráče, který dokáže nabídnout vlastní know-how a stát se důležitým strategickým partnerem.
