Obránce Mariupolu, velitel Azovu, někdejší člen fotbalových ultras i absolvent filologie. Denys „Redis“ Prokopenko se v pouhých 34 letech stal brigádním generálem. Zatímco na Ukrajině je považován za národního hrdinu, Kreml ho označuje za „neonacistu“ a obhajuje jím „denacifikaci“.
Vesnice Stepnohirsk je dnes poslední překážkou na cestě ruského dělostřelectva k regionální metropoli Záporoží. Její strategickou důležitost podtrhuje i nasazení elitních jednotek na obou stranách, přesto zde ukrajinští obránci čelí několikanásobné přesile. Intenzitu bojů o každý dům ilustrují slova jednoho z důstojníků: „Průměrná délka života mobilizovaného Rusa je tu asi 12 minut.“
Ve Vídni znovu ožil kontroverzní spor o památník Jana III. Sobieského. Projekt sochy polského krále, který v roce 1683 sehrál klíčovou roli při porážce osmanských vojsk, město před loňskými komunálními volbami zastavilo kvůli obavám z „podněcování islamofobních a protitureckých nálad“. Polské velvyslanectví i rakouská opozice však nadále trvají na jeho realizaci.
Vyšetřování trojnásobné vraždy v britském Nottinghamu z roku 2023 ukázalo, že útočník trpící paranoidní schizofrenií nebyl po dřívějším násilném incidentu nuceně hospitalizován, protože lékaři se obávali nařčení z rasismu. V roce 2020 ho odborníci na duševní zdraví propustili do domácího léčení s odkazem na výzkumy o nadměrném zastoupení mladých černochů v detenční psychiatrické péči.
Přestože Ukrajina hlásí největší postup od léta 2023, situace na frontě podle expertů dál nahrává Moskvě. Rusko může současné tempo opotřebovávací strategie díky rozsáhlým lidským rezervám udržet ještě dlouhou dobu, zatímco Ukrajina by k zásadnímu zvratu podle zdrojů NATO musela výrazně posílit lidské síly i výzbroj.
Ajatolláh Alí Chameneí podle deníku New York Times (NYT) instruoval své nejbližší okolí, jak postupovat, pokud by se stal terčem případného vojenského úderu Spojených států a Izraele. Íránský režim má podle všeho připravené náhradníky pro klíčové posty i krizový plán, jak převzít velení v případě chaosu.
Ruskou armádou podle svědectví vojáků i válečných blogerů otřásá rozsáhlé vydírání a korupce. Vojáci mají podle těchto zdrojů platit v přepočtu statisíce korun, aby se vyhnuli nasazení na frontě, jinak jim hrozí přeřazení do nejnebezpečnějších bojů. Někteří velitelé jsou zároveň obviňováni z rozkrádání vojenského vybavení, které si pak vojáci musí pořizovat za vlastní peníze.
U Zemského soudu v Düsseldorfu na začátku února začal proces se dvěma Syřany obžalovanými ze znásilnění mladé ženy. Hned na úvod jeden z nich uvedl, že se „stydí“, protože mu tlumočí žena.
Víkendová slovní přestřelka ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) s Hillary Clintonovou na Mnichovské bezpečnostní konferenci přitáhla pozornost řady amerických konzervativních médií. U příležitosti své návštěvy Spojených států nyní ministr své postoje rozvedl v komentáři pro pravicový bulvární deník New York Post, kde představil sedm doporučení pro budoucnost Západu.
Valerij Zalužnyj, považovaný za hlavního politického rivala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, poprvé otevřeně promluvil o rozkolu s hlavou státu i o pozadí svého pádu z čela armády. V rozhovoru pro agenturu AP mimo jiné popsal zátah bezpečnostních složek v jeho kyjevské kanceláři i příčiny neúspěšné protiofenzivy v roce 2023.
Víkendová premiéra antifašistické inscenace v německé Bochumi vyvolala bouřlivou reakci publika. Fašistický projev jedné z postav pobouřil část diváků natolik, že vtrhli na jeviště a herce napadli.
Nedostatek raket protivzdušné obrany nutí Kyjev hledat levnější řešení. Ukrajinská armáda proto pracuje na nasazení laserového děla, která má levně a efektivně čelit masovým útokům ruských sebevražedných dronů.
Loňské rozsáhlé cvičení Severoatlantické aliance v Estonsku odhalilo nepřipravenost západních jednotek na realitu moderního bojiště. Ukrajinci, kteří při manévrech sehráli roli nepřítele, je pomocí dronů opakovaně „drtili“, zatímco alianční síly nedokázaly účinně reagovat.
Evropa zvažuje, zda by měla v rámci snah o ukončení války na Ukrajině zasednout k jednacímu stolu s Moskvou — a kdo by ji u něj případně zastupoval. Jako nejpravděpodobnější evropský emisar se podle italského deníku La Repubblica skloňuje bývalý finský prezident Sauli Niinistö, zkušený politik s dlouholetou praxí v oblasti bezpečnosti a osobních jednání s Vladimirem Putinem.
Maďarský opoziční lídr Péter Magyar tvrdí, že čelí vyděračské kampani založené na tajně pořízených intimních záznamech. Podle něj má jít o promyšlenou operaci „v ruském stylu“, jejímž cílem je jeho diskreditace před dubnovými volbami. Vládní strana Fidesz jakoukoli účast na této kampani popírá.
Spekulace o možném konání prezidentských voleb na Ukrajině otevřely otázku, zda by Volodymyr Zelenskyj dokázal obhájit svůj mandát a kdo by ho případně mohl nahradit. Pozornost se v této souvislosti soustředí především na bývalého velitele armády Valerije Zalužného, který v současnosti působí jako velvyslanec ve Velké Británii. On sám ovšem tyto spekulace opakovaně odmítá – alespoň prozatím.
Kim Čong-un podle jihokorejských zpravodajců určil svého nástupce. Má jím být jeho třináctiletá dcera Kim Ču-e. Stala by se tak už čtvrtou generací dynastie vládnoucí Severní Koreji. Kdo je dcera dvaačtyřicetiletého diktátora a proč její jmenování vyvolává tolik otazníků?
Írán minulý týden odhalil svou vizi války se Spojenými státy. V podrobném plánu zveřejněném agenturou Tasním, napojenou na Islámské revoluční gardy, popisuje údery na americké základny, otevření nových front prostřednictvím spojeneckých milic, kybernetickou válku i snahu paralyzovat globální obchod s ropou.
