Nejen tvorbu jednoho z nejvýznamnějších českých architektů Josefa Pleskota, ale také jeho přemýšlení o městech či společenských souvislostech oboru zprostředkovává nová výstava v pražském Museu Kampa. Představuje tři hlavní místa jeho tvorby: Dolní Vítkovice, Litomyšl a Prahu.
Martin Salajka povyšuje konvenční dekadenci na osobité umění. Výrazný český expresivní malíř se dočkal své zatím největší samostatné výstavy. Jmenuje se Mimikry, v pražské Ville Pellé potrvá do 2. října a zaujme nejen množstvím velkoformátovými obrazů nabitých energií a hýřících barvami i démonickými motivy, ale především tvůrčí silou.
Erich Maria Remarque ve známém románu z první světové války Na západní frontě klid popsal typickou scénu po útoku: „Raněné odnášejí na obvaziště. Ráno je kalné, saniťáci běhají s čísly a cedulkami, ranění vrní. Začíná pršet.“ Jedním z nosičů raněných v tomto konfliktu byl i francouzský jezuita Pierre Teilhard de Chardin.
Jedním čtverečním centimetrem lidského těla každou sekundu proletí asi 60 miliard částic nazývaných neutrina, z nichž vědci dokážou zachytit jen minimum. Přesto toto zjištění posunulo poznání o hmotě i vesmíru. S poezií je to podobné: ročně vycházejí stovky básní v desítkách sbírek, které asi většinu lidí nezasáhnou. Když už ale jiskra přeskočí, zážitek je o to silnější.
Ke světci Janu Nepomuckému, symbolu barokních Čech, odkazuje nová výstava malíře Jakuba Špaňhela. Koná se v Galerii Arcimboldo, ležící kousek od Karlova mostu, a oproti v Praze častým, ne vždy povedeným variacím na rádoby barokní notu představuje místo, kde člověk zažije skutečné setkání dvou uměleckých světů.
Nedávné změny ve vedení pražské Národní galerie by neměly zastínit mimořádnou událost: novou instalaci sbírek renesančního a barokního umění ve Schwarzenberském paláci na Hradčanském náměstí v Praze.
Kniha Martina C. Putny Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity vybírá a srozumitelně osvětluje zásadní momenty dějin ruské mentality.
Výstavu Otevři zahradu rajskou s podtitulem Benediktini v srdci Evropy, 800–1300 lze vnímat jako výpověď o kořenech Evropy i jen na sebe nechat působit staletí starou krásu.
Na Reynkovu výstavu do Valdštejnské jízdárny přijde i díky mediální kampani ohromné množství lidí, ale možná jim budou trochu překážet marketingové triky, které jim dopředu napovídají, co mají vidět.
