Zdravotní stav pacienta Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se tři dny potom, co začal užívat experimentální lék remdesivir, zlepšil. Jeho lékař Martin Balík však upozorňuje, že pacient dělal pokroky ještě před podáním léku a není tak jisté, na kolik pomohl samotný remdesivir. Navíc pacient nadále zůstává ve vážném stavu a vyhráno ještě nemá, jak připomíná v rozhovoru pro Aktuálně.cz jeho lékař.
V době, kdy si děti chystají penál, sešity a brašnu, než vyrazí po prázdninách do školy, zažívají ředitelé napínavé chvíle. Bojí se, že neseženou dost učitelů. "Letos je situace zatím nejhorší. Touto dobou v minulých letech jsme už učitele obvykle měli," říká Jan Korda, ředitel Smysluplné školy v pražském Karlíně, která marně shání učitele matematiky, českého jazyka a španělštiny i asistenty pedagoga.
Výstavba obřích hal, které rostou především na polích kolem dálnic, souvisí podle odborníků se suchem, které Česko sužuje. Kde vyroste sklad, voda se nevsakuje a neodpaří, rychle odteče. V okolí proto vysychají i studny. Navíc orné půdy za posledních dvacet let ubylo skoro 150 tisíc hektarů. Jedním z důvodů je také právě výstavba hal. Lidé žijící u dálnice D8 se rozhodli proti podobným stavbám bojovat. Současný příklad, kdy výstavba hal zabere pole, mají u dálnice D11 poblíž obce Mstětice.
V pátek 3. května se konal druhý protest za ochranu klimatu. Akce začala stejně jako v březnu na Malostranském náměstí, kde demonstranti přednesli své požadavky. Poté se vydali na pochod, který vedl centrem města, kolem Úřadu vlády a končil na Staroměstském náměstí. Ke stávce se podle organizátorů vedle pražských studentů přidali opět i středoškoláci z další asi dvacítky měst, například z Ostravy, Brna, Plzně, Semil či Valašského Meziříčí. Protesty studentů v březnu podpořili zástupci z Hnutí Duha a Greenpeace i někteří vědci a akademici.
V Česku žije 3476 dětí v exekuci. Další desetitisíce dospělých se zadlužily v dětském věku. Mezi ně patří i Aneta S., stačila k tomu jedna nezaplacená pokuta za jízdu načerno. Problém dětských dlužníků, na který upozornil i rozsáhlý projekt Chudé Česko deníku Aktuálně.cz, by měla řešit chystaná novela občanského zákoníku.
Dvaašedesátiletá Helena z Prahy si na půl úvazku měsíčně vydělá sedm tisíc a sedm stovek k tomu. Z toho zaplatí 7536 korun za jednu postel na ubytovně. V pokoji žije s o tři roky mladší spolubydlící. Za zdí bydlí další čtyři ženy, s nimiž sdílí koupelnu, záchod a malou ledničku. "Není tady klid, který by už člověk v našich letech potřeboval," říká Helena, která ubytovny, podnájmy a azylové domy střídá už skoro 30 let.
Mezi sousedícími ministerstvy zdravotnictví a práce a sociálních věcí se v pondělí dopoledne projdou provazochodci. Netradičně pojatá tisková konference má upozornit na potřebu spolupráce obou úřadů v oblasti duševního zdraví. Akrobatické vystoupení platí ministerstvo zdravotnictví. Vyjde na necelých dvacet tisíc korun.
Zvýšení rodičovského příspěvku na děti narozené po 1. lednu 2020 vláda prezentovala jako velký úspěch. Rodiče jí ale velmi rychle připomněli, že původně slibovala víc peněz pro všechny rodiny s dětmi do čtyř let. Jeden z protestů, který byl velmi viditelný, byla akce H**no pro Babiše, kdy matky premiérovi přinesly použité plenky. "Nepovažuji to za něco hnusného, po nikom ty pleny neházím. Jenom jsme udělali symbolický happening, že h*no znamená nic. To nám vláda dává," vysvětluje jedna z organizátorek Michaela Trtíková Vojtková. Demografka ze Sociologického ústavu AV ČR je momentálně doma s mladším ze dvou synů.
V Česku vzniká zákon, který by měl definovat, co to je sociální podnikání a jak by ho měl stát podporovat. V Británii už v tomhle mají jasno. Organizací, jejichž podnikání prospívá společnosti, tam funguje 100 tisíc. Celkem zaměstnávají dva miliony lidí. Mezinárodní organizace British Council teď chce s rozvojem sociálního podnikání pomoct také Čechům, Slovákům a Maďarům.
Obětem domácího násilí pomáhá ve Velké Británii mobilní aplikace Bright Sky. V pátek ji její spoluautor John Liversidge představí také v Praze. Pak chce začít pracovat na její české verzi, a to nejen jazykové. "Mým úkolem je aplikaci upravit na míru danému státu, aby byla v souladu s místní legislativou, postupy a podpůrným systémem," vysvětluje.
Česko zaspalo dobu, pokud jde o vysvětlování toho, jak funguje povinné očkování a proč je důležité, přiznal před rokem a půl náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Uvedl tehdy, že ministerstvo chystá specializovaný webový portál, kde by lidé našli všechny důležité a ověřené informace. V dubnu 2018 ministerstvo slibovalo, že stránku spustí na podzim. Dosud se tak nestalo. Proočkovanost mezitím klesá a Českem se šíří spalničky.
Na prvním zasedání dostali členové komise pro spravedlivé důchody dotazníky k vyplnění a zvolili si místopředsedy. Seznámili se s demografickým výhledem a předpovědí toho, jak budou vypadat veřejné finance, když se penzijní systém nijak neupraví. O tom, jak konkrétně by se mohl změnit, bude komise naostro jednat za měsíc na příštím setkání.
V pátek ráno poprvé zasedá nová Komise pro spravedlivé důchody. A hned v úvodu dostanou její členové šestistránkový dotazník. Právě na tom, jak ho v následujících sedmi dnech vyplní, bude záviset budoucí podoba zamýšlené důchodové reformy. Cíl je neskromný - najít variantu, která přečká i vládní zvraty. Slovo reforma přesto ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová neslýchá ráda.
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Martina Štěpánková opustí na konci března funkci. Odejde i z postu náměstkyně pro řízení sekce pro lidská práva na Úřadu vlády. Uvedl to dnes Český rozhlas. Štěpánková informaci potvrdila s tím, že šlo o její rozhodnutí. "Od 1. 4. budu působit na ministerstvu práce a sociálních věcí v pozici náměstkyně pro řízení sekce evropských fondů a mezinárodní spolupráce," napsala Štěpánková Aktuálně.cz.
V komnatách, v nichž v dobách dávno minulý pobývali šlechtici, dnes žijí senioři, zdravotně postižení i opuštěné děti. Jde o relikt minulého režimu, který se ani třicet let od sametové revoluce nedaří zcela vymýtit. Péče o nejslabší jedince společnosti se přitom už léta u nás i ve světě ubírá jiným směrem – namísto velkokapacitních institucí by lidé měli žít v komunitnějších zařízeních či ještě lépe doma. Podívejte se, jak zámecké ústavy a domovy vypadají.
Poslanci sněmovního sociálního výboru požadují po ministryni práce Janě Maláčové (ČSSD) a její nové důchodové komisi, aby se zaměřila v první řadě na udržitelnost penzijního systému. Maláčová za prioritu označila odstraňování nespravedlností. Zejména zástupci ODS a TOP 09 považují plány komise za málo ambiciózní.
Premiér Andrej Babiš představil plán na pomoc syrským sirotkům. Místo azylu v České republice jim chce postavit vesnici přímo v Sýrii, na vládním území. S projektem oslovil společnost CubeSpace, která se specializuje na modulární architekturu. Podle jejího majitele Martina Kokty přišla nabídka už před půl rokem. "Vypracovali jsme studie kampusu, syrské straně předložený projekt vyhovuje," říká Kokta v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Když premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl návrh lidovecké europoslankyně Michaely Šojdrové přijmout syrské sirotky, argumentoval, že lidem postiženým válkou se má pomáhat tam, kde se narodili. V praxi by taková pomoc mohla mít podobu vesničky, kterou chce premiér v Sýrii vybudovat. Vytipované je už i místo, kde by mohla vyrůst.
Začíná sedmý ročník akce Suchej únor, která má Čechům pomoct prověřit jejich vztah k alkoholu. Zadání je jednoduché: vydržet dvacet osm dní „na suchu“. Statistiky však dávají tušit, že dodržet předsevzetí není snadné. Podle studie Světové zdravotnické organizace jsou Češi v konzumaci alkoholu třetí na světě, hned za Litvou a Moldavskem. Každý Čech za rok vypije v průměru přes čtrnáct litrů čistého lihu.
Přechodná pěstounská péče sice může podle zákona trvat maximálně rok, v odůvodněných a výjimečných případech ji však lze prodloužit. Justice musí při výkladu zákona zohledňovat nejlepší zájem dítěte, zdůraznil ve čtvrtek v nálezu Ústavní soud. V praxi lze po roce například rozhodnout o opakovaném svěření dítěte do péče přechodných pěstounů, anebo o přeměně na dlouhodobou péči.
