Slavná sága o podivné kodaňské nemocnici, která byla postavená na mokřinách, kde lékaři zápasí s limity medicíny i svými kolegy a hrůza se potkává s humorem, pokračuje. Dánský režisér Lars von Trier se po desítkách let vrátil k seriálu Království.
Benátský filmový festival, který skončí tuto sobotu, kromě hraných a dokumentárních snímků už několik let dává prostor také virtuální realitě. Do sekce nazvané Venice Immersive, kam patří i 360stupňová videa nebo takzvané imerzivní instalace, se letos poprvé dostal český projekt: animované Tmání od Ondřeje Moravce.
Argentina roku 1985. Zbídačená země se po letech vojenské diktatury probudila do demokracie. Lidé by za minulostí nejraději udělali tečku, avšak ta závisí na výsledku soudu s devíti armádními pohlaváry obviněnými ze zločinů proti lidskosti. Žalobcům Juliu Strasserovi a Luisi Morenovi Ocampovi hrozí nebezpečí, neboť přívrženci fašistů si stále udržují vliv a nikam nezmizeli.
Romantickou road movie o mladých kanibalech uvedl na benátském festivalu italský režisér Luca Guadagnino, jehož pravděpodobně nejznámější snímek Dej mi své jméno před pěti lety proslavil herce Timothéeho Chalameta.
Trvalo dlouhých 16 let, než americký režisér Todd Field natočil nový film. Naposledy roku 2006 uvedl snímek Jako malé děti. Od té doby sice mnoho projektů připravoval, žádný však nedokončil. Novinku, téměř tříhodinovou Tár v hlavní roli s Cate Blanchett, tento týden představil na Benátském filmovém festivalu.
Osud nejznámější a nejoblíbenější princezny v novodobé historii skýtá mnoho potenciálně dramatických momentů, vrcholících fatální nocí z 30. na 31. srpna 1997. Chilský režisér Pablo Larraín se však nenechal zlákat senzací.
Každý ročník filmového festivalu v Benátkách uvádí nějaký hollywoodský snímek. V posledních letech šlo o tituly jako Joker, Gravitace nebo La La Land, letos se po červeném koberci prošli tvůrci jednoho z nejočekávanějších velkofilmů posledních let – nové adaptace slavné science fiction knihy Duna.
Měsíční svit ozařuje nehybně ležící tělo na písečném pobřeží moře. S každou další vlnou se voda dostává blíž a blíž k bílým šatům, v nichž je oděna žena. Silným obrazem začíná režijní debut Maggie Gyllenhaalové nazvaný The Lost Daughter, který měl premiéru na festivalu v Benátkách.
Proslulý ruský režisér Andrej Končalovskij na Benátském filmovém festivalu představil hranou rekonstrukci událostí první významnější dělnické stávky od dob Velké říjnové socialistické revoluce.
Představovat aktivistku Gretu Thunbergovou zdánlivě není třeba, v posledních dvou letech o ní slyšel snad každý. Dojem se ale různí: jedni ji považují za spasitelku, která spící společnost zburcuje a zachrání před klimatickou krizí. Jiní vidí zmatené dítě s Aspergerovým syndromem, které místo aby sedělo ve škole, poučuje starší a zkušenější.
Druhá světová válka byla tak hluboce traumatická, že i 75 let po jejím konci se s ní lidé těžko vyrovnávají. A byť by se mohlo zdát, že hlavně dokumentární filmy už nemají co nového nabídnout, stále se objevují další příběhy nebo úhly pohledu, které volají po uměleckém zpracování.
Slovenská kinematografie v posledních letech výrazně zvedla laťku a to, jak zachází s historickou látkou, by se od sousedů mohli učit někteří čeští filmaři. Dokládá to i nový snímek Služebníci, který měl premiéru na Berlinale.
Už dopředu letošní ročník filmového festivalu v Berlíně budil otázky, kudy se jedna z evropsky nejvýznamnějších kinematografických přehlídek bude ubírat s novým vedením.
Po 11 letech vývoje a výroby se veřejnosti toto úterý odpoledne představuje očekávaný film režiséra Václava Marhoula Nabarvené ptáče.
