Ačkoliv je česká společnost na první pohled rozdělena na dva tábory, podle sociologa Jana Hartla je to daleko složitější. Volby sice ukázaly, jak moc Čechy dělí premiér Andrej Babiš a jeho politika, rozdělení to ale není nesmiřitelné. "Měli bychom si společnost představit jako mnoho odstínů šedi, od světlých až po tmavé tóny," říká zakladatel společnosti STEM v rozhovoru pro týdeník Ekonom.
"Bohužel v Česku panuje extrémní resortismus a řada věcí se na úrovni státu vykonává dvakrát, třikrát nebo i čtyřikrát. To je obrovský luxus a musí to zmizet," říká v rozhovoru pro týdeník Ekonom ekonomka Danuše Nerudová. O rektorce brněnské Mendelovy univerzity, která se jako předsedkyně důchodové komise zabývá hlavně reformou penzí, se začíná mluvit i jako o budoucí kandidátce na prezidentku.
Českému exportu v minulosti nesvědčila poloha ve vnitrozemí. Středověká těžba a export stříbra ale stačily na pozvednutí obchodu, rozvoj Prahy a hornických měst i na velmocenskou politiku. Ekonomická izolace byla prolomena až s rozvojem moderní dopravy, železnice a silniční sítě, kdy v Československu rostl význam strojírenství. Země proslula i exportem zbraní.
Ani koronavirová epidemie neopravňuje podle ekonoma KPMG a bývalého centrálního bankéře Mojmíra Hampla vládu k hazardování s veřejnými financemi na desítky let dopředu. "Pokud máme něco dobrého zakódováno v naší DNA, je to fiskální a finanční uměřenost,“ řekl v rozhovoru pro týdeník Ekonom.
Bydlet "jako dřív" by nikdo nechtěl. Na počátku středověku měla rodina pro sebe asi deset metrů čtverečních, nyní v průměru 77 metrů čtverečních. A do země zapuštěné chatrče vystřídaly prefabrikované domy prošpikované elektronikou. Proměny začaly hlavně od průmyslového věku. Jedno je však stále stejné: bydlení bylo a je vzácné, a tak ve velkých městech máme už půldruhého století bytovou krizi.
Ačkoliv vláda rozvolňuje epidemiologická opatření, která mají zamezit šíření koronaviru, na podzim je nutné opět počítat se zpřísněním. Podle Rastislava Maďara, koordinátora epidemiologického týmu ministerstva zdravotnictví, totiž propuknou běžná respirační onemocnění a nákazy, včetně té koronavirové. "Firmy by se tak měly připravit, říká v rozhovoru epidemiolog Maďar.
Týdeník Ekonom přinesl historický exkurz do konfliktních vztahů mezi Evropou a islámským světem. Vedle opakovaných vpádů muslimů na evropský kontinent stojí například křižácká tažení v oblasti východního Středomoří. Novodobé angažmá v zemích jako Afghánistán či Libye má své důsledky i pro vzestup islamistických útoků v Evropě z posledních let.
Týdeník Ekonom zmapoval, které osoby mají největší vliv v klíčových politických stranách a kdo určuje volební strategii. A došel ke zjištění, že co česká politická strana, to jiný organismus a model vlivů. Kromě viditelných politických veličin v zákulisí funguje spousta osob neviditelných, často ještě významnějších. Kolem každé strany se točí byznysmeni, poradci i persony z PR agentur.
