Vesmír je nekonečný a vznikl při velkém třesku. To jsou hlavní představy většiny lidí o prostoru, v němž žijeme. Co ovšem bylo před velkým třeskem a co se nachází za hranicí vesmíru? A nemohla by se na jeho vzniku podílet nějaká božská síla?
Dopady umělé inteligence a s ní spojené robotiky už desítky let promýšlejí autoři sci‑fi i mnozí vědci a futurologové. Jasnější obrysy pak mají od doby, kdy se za druhé světové války zrodily první elektronické počítače a kybernetika a kdy se v továrnách rozběhla automatizovaná výroba.
Nigérie jako africká supervelmoc, Indie na vrcholu vlivu, stárnoucí Čína nebo do slavné minulosti zahleděné, ale bohaté USA. Či podobně blahobytná, nicméně ospalá multikulturní Evropa. Tak koncem 21. století, za 75 let, může vypadat svět. Pokud se to zdá přitažené za vlasy, stačí porovnat současnost s podobně vzdálenou minulostí.
O Indii, nejlidnatější zemi světa, se často mluví jako o nastupující supervelmoci. Indolog Jiří Krejčík je však skeptičtější. „Potenciál jít výš tato země určitě má, mnoho věcí ji však současně brzdí,“ říká. Indie je například podle něj sice zemí mladých, avšak až pětina z nich nemá práci a bohatství zůstává v rukou magnátů. Na druhou stranu připomíná úsilí současné vlády usnadnit podnikání.
Stesky politiků, politologů i publicistů, že je česká společnost politicky nesmiřitelně rozpolcena, trvají od pádu komunismu. Hořekování je však odrazem úporností politického zápasu, který se rozběhl a jehož intenzita nikdy výrazněji neklesla. Nejdříve šlo o způsob a rychlost přechodu k trhu a demokracii, později o zapojení Česka do západních struktur a nyní o jeho místo v rychle se měnícím světě.
K volbám do Poslanecké sněmovny nechodí zhruba třetina lidí. Podle letošního průzkumu agentury STEM/MARK pro Českou televizi je hlavním důvodem jejich neúčasti přesvědčení, že vlastně nemají koho vybrat. U řady lidí je to dáno také tím, že se o politiku prakticky nezajímají. Další nevoliči zase říkají, že by přišli hlasovat, pokud by viděli, že politici své sliby plní.
Politické strany se podle sociologa a politologa Jana Hartla proměnily v uzavřené kluby, jejichž členům nejde ani tak o veřejné blaho, jako o vlastní kariéry.
Česko vymírá - v loňském roce se v něm narodilo jen o málo více než 84 tisíc dětí, což je nejméně v historii měření. Zemřelých naopak bylo 112 tisíc. Počet obyvatel v zemi neklesá jen díky masivní migraci. Z historického pohledu jde o zásadní proměnu, protože kam až sahá statistika, tak obyvatel českých zemí spíše přibývalo.
Jáchymovi je 20 let a studuje elektrotechniku na ČVUT. Většinu svého volného času tráví v prostoru počítačových her. Tam si našel i stávající partnerku. Poznali se neromanticky v bojové aréně hry Overwatch 2, kde se soustředěnou palbou snažili zlikvidovat tým protivníka. Přestože tenkrát ve hře zemřeli, stali se z nich parťáci "ve zbrani" a společně už mají odstřílené stovky hodin.
Dětí v Česku ubývá a podle demografky Anny Šťastné z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy jde i o důsledek postupující proměny partnerských vztahů. "Daleko více lidí ve věku, kdy se zakládaly rodiny, je nyní single. Nejenom, že s nikým nežijí ve společné domácnosti, ani s nikým trvale nechodí," upozorňuje.
K chaotickým a šokujícím prohlášením administrativy Donalda Trumpa se přidal i americký ministr zdravotnictví Robert Kennedy. V souvislosti s epidemií spalniček, jež si v USA vyžádala už několik dětských životů, řekl, že ten, kdo bude silný, otužilý a bude zdravě jíst, žádné očkování nepotřebuje. Dle infektologa Petra Smejkala z pražského IKEM jde o další iracionální mýtus, který přinese smrt.
Druhá světová válka, která skončila před 80 lety, je dodnes důkazem, že velké konflikty rozhoduje ekonomická síla. Začala jako blesková, kdy Adolf Hitler vyhrával, postupně se však proměnila v opotřebovávací. Pak už nebylo rozhodující, kdo měl na bojištích lepší vojáky, ale kdo dokázal vybudovat větší a dokonaleji vyzbrojenou armádu a kdo zajistil lépe fungující zázemí.
Globální oteplování neznamená jen hledání nových druhů energií či rozvoj cirkulární ekonomiky, ale především posuny na geopolitické mapě. Klimatické změny totiž výrazně přetvářejí pohled na dosud obtížně obyvatelné i málo hospodářsky využívané regiony na severu Ameriky a Eurasie. Hlavně v USA, Kanadě a v Rusku.
České elity selhávají, když se odmítají podílet na řízení státu a vstupovat do politiky. Ta také podle exministra financí Miroslava Kalouska ztrácí věcný charakter a nikdo v ní už nechce prosazovat nezbytné, avšak v očích voličů nepopulární kroky. Například bojovat proti stále rostoucímu státnímu dluhu.
Podstatným prvkem mezinárodních vztahů se stává síla. "To se ukazovalo už před ruským vpádem na Ukrajinu. Útok vše urychlil a zvýraznil," říká politický geograf Michael Romancov z Institutu politologických studií na Univerzitě Karlově. Proto budoucí svět nebude jen konkurenční, ale vysoce konfrontační. A pokud Evropská unie nebude jednotná, stane se její území šachovnicí pro hry velmocí.
Svět se v příštím roce za prezidentství Donalda Trumpa změní. Podle Vlastislava Břízy, bezpečnostního analytika z Univerzity Karlovy, budou USA tlačit na ukončení války na Ukrajině a rozhodněji čelit ekonomické a mocenské expanzi Číny. Nevylučuje ani společný americko-izraelský útok na jaderná zařízení Íránu.
Český kosmický průmysl nabírá na obrátkách a má stále větší význam pro technologický rozvoj ekonomiky. Firmy, které jsou do tohoto odvětví zapojené, se od dodavatelů součástek postupně vypracovávají na stavitele celých družic. Mezi postkomunistickými státy patří Česko v tomto ohledu k premiantům. S výjimkou Lucemburska a Belgie také obstojí v konkurenci menších západoevropských zemí.
Šance zvýšit si vlastní pílí společenský status se ve Spojených státech v posledních dvaceti letech silně zhoršila. Ovšem právě sociální mobilita pomáhala desítky let tlumit společenské napětí.
Po první české vysokorychlostní trati začnou vlaky jezdit během deseti let. Půjde o 80kilometrovou železnici mezi Přerovem a Ostravou, známou jako Moravská brána. Na ní Pendolina nebo Railjety budou moci ukázat, že opravdu umí jezdit 200 nebo 230 kilometrů za hodinu. Takový je aktuální vládní plán a podobný časový horizont očekávají také odborníci.
Diskuse nad hospodařením s veřejnými prostředky se podle Heleny Horské, hlavní ekonomky české Raiffeisenbank a poradkyně premiéra Petra Fialy, často zužuje na státní rozpočet. Pomíjejí se tak souvislosti. "Bez reformy důchodového systému, sociálních dávek, zdravotnictví, školství, ale i reformy samospráv to nezvládneme," říká ekonomka Helena Horská.
