Řeknete si, že focení mobilem je běžná věc, ale vidět svět optikou reportážního fotografa, to je jiný level. Galerie v mém telefonu se skládá z nekonečného množství fotek a videí mého syna, proložená je momentkami z míst, která mě zaujala a ráda bych o nich v budoucnu napsala. Žádné umění. Žádná kompozice. Spíš rychlý instinkt.
Přivézt fotografie z uzavřené Severní Koreje se podaří málokomu. Existuje však ještě obtížnější výzva. Dostat se tam a fotit několikrát za sebou. Českému fotoreportérovi Janu Šibíkovi se to povedlo - což je zcela výjimečné i z celosvětového pohledu. Do země diktátorů Kim Čong-ila a Kim Čong-una se dostal v letech 2005, 2007 a 2019. Nyní své snímky představuje v nové knize a na výstavě.
Je fotoaparát v mobilním telefonu něco méněcenného, co nemůže konkurovat pořádné zrcadlovce nebo bezzrcadlovce? "To už dávno neplatí," říká na svých workshopech špičkový český fotoreportér Jan Šibík. "Fotografování mobilním telefonem může být v některých situacích dokonce výhoda," vysvětluje.
Biochemik s nepřehlédnutelným nosem a milým jménem Jan Konvalinka, jinak prorektor Karlovy univerzity, byl v pomalu končícím roce jakýmsi průvodcem koronavirovou epidemií. Jen na Českém rozhlase Plus vystoupil od dubna v pořadu moderátorky Barbory Tachecí zhruba padesátkrát. Velkou mediální hvězdou se ale nestal, protože neříká šokující věci a občas přizná, že na něco nezná odpověď.
