"Programové prohlášení vlády je ambiciózní, ale chybí lepší koordinace a je tam mnoho duplicit," říká profesor Michal Plaček z Univerzity Karlovy. Proč český stát opakuje tytéž chyby i třicet let po transformaci? Jak "slabé" instituce mohou brzdit digitalizaci? Proč se veřejná správa stále nenaučila fungovat?
Audit k bitcoinové kauze na ministerstvu spravedlnosti naznačuje porušení zákona o finanční kontrole a především selhání v práci s riziky. Předběžná kontrola měla vyhodnotit účelnost i hrozby ještě před přijetím daru. Podle shrnutí se to nestalo a v aukci se pokračovalo i po informaci o policejním zajištění části kryptoměny. Ekonom Michal Plaček vysvětluje pro Aktuálně, co z toho plyne pro stát.
„Armáda není mikrovlnka, do které hodíte pizzu a za tři minuty máte hotovo,“ říká plukovník Ivo Zelinka, velitel 91. skupiny informačního boje Armády ČR. V rozhovoru pro deník Aktuálně popisuje, proč vojáci nemohou suplovat stát, jak se v době míru udržuje motivace i výcvik a proč nestačí jen nakoupit tanky a letadla. Po dvaceti letech podfinancování podle něj teprve doháníme ztrátu.
Milada Horáková, příběh ženy, která se stala symbolem odporu proti totalitě a obětí justiční vraždy, rezonuje napříč generacemi. Ale jak se o ní skutečně učí ve školách? Je její odkaz živý, nebo se pomalu vytrácí? A co učitelům brání věnovat této látce tolik prostoru, kolik by si zasloužila?
Vysvědčení není rozsudek, ale zpětná vazba. Přesto právě tento den mnohde určuje tón rodinného léta a často i vztah dítěte ke škole. Psycholožky varují před výroky, jež školáka znejistí, srazí sebevědomí či odradí od dalšího snažení. Místo srovnávání, výčitek a trestů doporučují rodičům empatický přístup a individuální podporu. Oceňte snahu, ptejte se na zážitky z roku a zohledněte osobnost, radí.
„Aby konečně začali řešit budoucnost mladých lidí a ne jen zvyšovat důchody seniorům do nekonečného dluhu,“ vzkazuje jedna ze studentek politikům. Není sama. Průzkum mezi více než tisícovkou studentů starších 18 let ukazuje, že generace Z není pasivní – naopak. Sleduje politiku, věří v demokracii, podporuje Ukrajinu, důvěřuje prezidentovi a je spíše progresivní. Jen k vládě zůstává ostražitá.
"Ve škole se naučí základy, ale samotná teorie jim k pochopení dnešního světa nestačí," říká Anna Dvořáková z Nadace České spořitelny o mladých Češích. Její slova potvrzuje i čerstvý průzkum Ipsos: 47 procent lidí ve věku 15 až 20 let hodnotí své finanční znalosti jako podprůměrné. Data ukazují, že výuka ve školách zůstává v některých oblastech odtržená od reality a nereflektuje požadavky doby.
„Nikdy jsme si nemysleli, že by naše letadla mohla svobodně operovat nad Íránem,“ říká v rozhovoru Zohar Palti, bývalý šéf zpravodajského oddělení Mossadu. Izrael před týdnem poprvé ve své historii zasáhl přímo íránské území. Podle Paltiho tím překreslil mapu Blízkého východu – ale zároveň varuje: teď nesmíme ztratit rovnováhu ani rozum.
Kauza kolem (ex)ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) ukazuje, jak těžkopádně se Česko vyrovnává s novými typy hrozeb, jako jsou kryptoměny, a proč korupční případy často končí bez jasného rozuzlení. „Máme problém s adaptabilitou, pořád doufáme ve stříbrnou kulku, která za nás všechno vyřeší. Chceme vidět výsledky hned a to nejde,“ říká odborník na veřejnou správu, profesor Michal Plaček.
Každý rok se opakuje stejný scénář. Hysterické debaty o maturitách i přijímačkách, stížnosti rodičů a nespokojenost s celkovou organizací. Podle předsedy správní rady škol PORG Martina Romana systém funguje pouze v případě přijímaček. O to větší problém vidí v podobě současných maturit. Ty podle něj testují jen to, co si student pamatuje, a nekladou důraz na přemýšlení.
"Centrální tvorbu a hodnocení testů bych českému školství přičaroval hned,“ říká podnikatel Martin Roman. Naráží tak na bouřlivé debaty, které letos vyvolaly přijímačky na střední školy a maturity pořádané Cermatem. Podle něj je nutné ještě více centralizovat české vzdělávání, a to za aktivní role vysokých škol. Podívali jsme se, jak k centralizaci a zkouškám přistupují další státy v Evropě.
Americká psychiatrička Adriana Stacey denně vidí u svých mladých pacientů devítihodinové „maratony“ na displeji. To podle ní buduje závislost, která ovlivňuje spánek i psychiku. Rozhodla se proto pro radikální krok: svým dětem smartphone nekoupí. Fenomén „tech-exitu“ se šíří mezi rodiči, kteří se snaží ochránit své děti před nástrahami digitálního světa. Je to ale správná cesta?
"Írán musí uzavřít dohodu, než nezbude nic – jen smrt a destrukce," vzkázal Teheránu prezident Donald Trump. Na své síti Truth Social obhajuje razantní postup Izraele. Zároveň ale z uniklých informací vyplývá, že jeho administrativa mohla s izraelskou stranou sehrát důmyslnou zpravodajskou hru proti Íránu. Zatímco veřejně mluvili o brzdění konfliktu, ve skutečnosti připravovali útok.
"Dnes jsme zase o trochu blíže k jadernému vyhlazení než kdy dřív. Politické elity a váleční štváči bezstarostně podněcují strach a napětí mezi jadernými mocnostmi," varovala v úterý šéfka Trumpových tajných služeb v dramatickém videu po návštěvě Hirošimy.
"Země je zevnitř podkopávána Muslimským bratrstvem, které si ve Francii zorganizovalo rozsáhlou síť působišť," varuje oficiální zpráva francouzského ministerstva vnitra odtajněná koncem minulého měsíce. Podle ní Muslimské bratrstvo využívá mešity, školy, charity a digitální propagandu k nenápadné islamizaci Francie i Evropy.
Vypadá to, že drogové jarmarky mají ve francouzských městech přednost před školami. Ve francouzském Nîmes ovládli dealeři celé bloky domů a své stánky s drogami provozují přímo na ulici, a to včetně občerstvení zdarma. Naproti tomu se v Paříži rozhodli rodiče dětí z mateřské školy Émile-Zola o přemístění čtyř tříd. Důvodem je právě blízkost drogových doupat, píše britský list The Times.
„Zní to blbě, když to říkám já, ale myslím, že systém je nastavený špatně,“ připouští ministr školství Mikuláš Bek (Nezávislí) v rozhovoru s Terezou Engelovou. Mluví o přetíženém systému přijímaček, kritizovaných maturitách i tom, proč změny ve školství trvají roky. A také o tom, jaké důsledky má nedostatek míst na školách pro budoucnost celé společnosti.
„Žiju v noční můře. Nikdy bych nečekal, že něco takového zažiju v Německu,“ říká berlínský učitel, který léta čelil homofobní a antisemitské šikaně od žáků arabského původu. Na jeho příběh poukázal německý list Süddeutsche Zeitung, který na jeho příkladu demonstroval rostoucí napětí mezi učiteli a žáky a selhání kárného systému v německých školách.
"Tady nejsi člověk. Tady jsi zvíře,“ hlesne Dustin Hoffman v kultovním filmu Motýlek svému spoluvězni Steveu McQueenovi. Temnou minulost odloučených trestaneckých kolonií, již film drsně vykresluje, se francouzské úřady rozhodly znovu oživit. Projekt super bezpečné věznice postavené uprostřed džungle má být hotový do roku 2028. Přitom už teď čelí kritice a to nejen ze strany nevládních organizací.
V Japonsku se děti neučí jen počítat a číst, ale také uklízet, podávat spolužákům oběd a dojít samy do školy. Už od šesti let je vzdělávací instituce vedou k zodpovědnosti, ohleduplnosti a morálce. Vychovávají tak generaci, pro kterou je disciplína a péče o druhé stejně samozřejmá jako násobilka. Mladí Japonci proto vnímají řád a péči o druhé jako přirozenou součást života.
