Z pukliny v podlaze česko-slovenského pavilonu se line zneklidňující hudba. Mísí hymny Česka, Keni, mezivládní organizace zvané Východoafrické společenství, ale také britského Commonwealthu, Evropské unie či zaniklého Československa. Do benátského parku Giardini, kde se právě odehrává 60. ročník velkolepého bienále umění, odkazy na národní symboly prostě patří.
Na travertinovém schodišti leží patinovaný sádrový blok s otisky stop. Vlnky některých podrážek se dotkly jen letmo, jiné podpatky se zabořily s důrazným dupnutím. Je to zhuštěné plynutí času, zviditelněná všednost. A je to také první plastika dnes již nežijící Evy Kmentové, kterou uvidí návštěvník její retrospektivní výstavy. V brněnském Domě umění potrvá ještě do 19. listopadu.
Vstoupit sem znamená vkročit do jiného světa. Spletité cestičky vedou kolem vykořeněných keřů, zvětšených pilulek na gigantické košili a bludných chapadel vykukujících z dřevěných beden s fantaskními kostýmy. Pod plakáty s citáty návštěvník putuje až k hlavě ryby vystlané duchnami v zadní části velké dvorany pražského Veletržního paláce.
V londýnském Regent’s Parku se s větvemi starobylých stromů komíhají také ocelové vertikály pohyblivé sochy. Dílo amerického umělce George Rickeyho z roku 1966 je součástí výstavy pod širým nebem nazvané Frieze Sculpture. Ta do konce týdne představuje také bronzového mnicha od Uga Rondinoneho, věž z rudých polštářů Shaikhy Al Mazrouové nebo pestrobarevné sluneční hodiny Emmy Hartové.
Ačkoliv letošní Benátské bienále začalo už v dubnu, dveře česko-slovenského pavilonu se otevřely teprve minulý pátek po poledni. Jenže nešlo o avizovanou akci pražské Národní galerie a ministerstva kultury, ale uměleckou intervenci, která trvala několik minut.
Stačí roztočit vstupní dveře londýnského Viktoriina a Albertova muzea, aby se člověk ocitl na dotyk českému sklu.
Na česko-slovenský pavilon v benátských zahradách Giardini kreslí stíny kývající se větve vzrostlých stromů. Do listopadu, kdy se tu koná 58. ročník mezinárodního bienále umění, je v této stínohře zasazena prostorová kresba Stanislava Kolíbala.
