Ruská hokejová reprezentace patří k tradičním účastníkům mistrovství světa a velkým rivalům českého národního týmu.
Ruský tým je nástupnickým celkem po reprezentaci Sovětského svazu. Jeho největšími úspěchy jsou tři zlaté medaile z mistrovství světa (1993, 2008, 2009), dvou stříbrných (2002 a 2010) a dvou bronzových (2005 a 2007). Kromě toho je držitelem dvou olympijských medailí - stříbrné z turnaje v Naganu v roce 1998 a bronzové ze Salt Lake City o čtyři roky později. Spolu s českým, finským a švédským týmem Rusko hraje také Euro Hockey Tour, kterou dokázala vyhrát v pěti případech (2004/2005, 2005/2006, 2007/2008, 2008/2009 a 2010/2011). Sovětský národní tým vyhrál mistrovství světa devatenáctkrát (dominoval především ve druhé polovině 60. letech a další dvě desetiletí) a získal sedm zlatých olympijských medailí.
Ruský národní tým je v pořadí IIHF na prvním místě. Mezi jeho nejlepší hráče historie patří Alexandr Ovečkin, Jevgenij Malkin, Pavel Dacjuk, Pavel Bure, Sergej Fjodorov, Alexandr Mogilnyj, Alexej Jašin, Ilja Kovalčuk, Alexandr Sjomin, Alexandr Radulov, Ilja Bryzgalov, Jevgenij Nabokov, Sergej Gončar, Alexej Morozov nebo Maxim Afinogenov. Nejslavnějšími hráči předchozí sovětské éry jsou Vjačeslav Fetisov, Valerij Kamenskij, Alexej Kasatonov, Vladimír Krutov, Sergej Makarov, Igor Larionov, Boris Michajlov, Alexandr Malcev, Valerij Charlamov, Vladimír Petrov nebo Vladislav Treťjak. Trenér mužstva je od června 2011 Zinetula Bilyaletdinov, který vystřídal Vjačeslava Bykova. Legendou sovětského (a částečně i ruského) trenérství je pak Viktor Tichonov.
Nejúspěšnějším ruským reprezentantem je kapitán mužstva Alexej Morozov, který má na svém kontě 89 bodů, nejčastěji ruský dres oblékl Maxim Sušinskij (119krát). Nejlepším hráčem z dob sovětské éry je Sergej Makarov, který za svoji reprezentační kariéru získal 248 kanadských bodů.
Na mistrovství světa ve Švédsku a Finsku ruský tým nastupuje ve stockholmské skupině s Českou republikou, Švédskem, Německem, Norskem, Lotyšskem, Dánskem a Itálií.
