reklama
 
 

Výkonný ředitel Lasvitu: čeští skláři mají co jíst, ale nemají kdy

23. 9. 2016
Supernova Supernova | Foto: Lasvit
České sklářství zažívá poslední roky boom. Jediná věc, která ho brzdí, je nedostatek nových sklářských talentů. Přitom o české výrobky mají zájem zákazníci po celém světě. Česká společnost Lasvit, která vyrábí unikátní světelné instalace na míru, umělecká díla ze skla a skleněné architektonické prvky, je instaluje například v nejmodernějších stavbách v Dubaji, New Yorku, Londýně, Šanghaji a na mnoha dalších místech.

Odborníci z Lasvitu vytvářejí díla, která jsou nejen krásná, ale zároveň propojují tradiční české sklo s moderními technologiemi. Aby mohla firma dál růst, potřebuje mladé lidi, kteří u ní touží pracovat, milují krásu, design a ztotožňují se s její hlavní myšlenkou.

Projekty Lasvitu se svou náročností neustále pohybují na hraně možného a na jejich realizaci se podílejí nejlepší čeští i světoví designéři. Na vymýšlení novinek, které kombinují řemeslnou tradici a originální technologické inovace, má Lasvit vlastní vývojové pracoviště. Díky spolupráci s českou pobočkou globálních finančních expertů, společností Ayming (dříme Alma), se Lasvitu daří také efektivně řídit a snižovat náklady na výzkum a vývoj.

Lasvit má na dalších pět let velké plány. Jak na rozvoj své firmy, tak i pro lepší budoucnost českého sklářství. O tom, co přesně v Lasvitu dělají, jsme si povídali s finančním ředitelem společnosti Jakubem Hauznerem a výkonným ředitelem firmy Michalem Hoškem. Podle něj už dávno neplatí, že čeští skláři nemají co jíst. Poslední roky kvůli velkému zájmu o jejich práci řeší spíš to, že na jídlo a odpočinek skoro nemají čas.

Co všechno vyrábíte?

Michal Hošek: Naše výrobní portfolio nyní tvoří z více než devadesáti procent skleněné plastiky vyrobené na míru a skleněné architektonické prvky, zbylý díl produkce tvoří kolekcová svítidla a užitné sklo. Ty jsou oproti plastikám dostupnější a určené pro všechny zákazníky, kteří mají rádi kvalitní design. Poměr rozložení výroby chceme v následujících pěti letech měnit ideálně až na sedmdesát ku třiceti, při zachování růstu v obou oblastech. Tržby zvyšujeme dlouhodobě, letos čekáme progresivní růst obratu.

Chcete tedy prodávat více dostupnějších výrobků pro běžné zákazníky na úkor plastik?

Michal Hošek: Nejde o změnu, ale o posilování jedné části našeho portfolia, kterými jsou kolekce. Plánujeme dál růst ve všech oblastech. Síla našeho obchodu je v tom, že jsme v místech, kde je i poptávka. Máme třináct obchodních zastoupení po celém světě a vidíme prostor v  rozšiřování do Afriky a Jižní Ameriky, které dnes obhospodařujeme z Londýna a Severní Ameriky. V současné době prodáváme nejen přes retailové partnery, ale i skrze Lasvit showroomy, které slouží jako místa pro setkávání a uzavírání obchodů s architekty a interiérovými designéry. Tuto síť chceme do pěti let rozšířit o retailovou síť vlastních obchodů v řadě dalších světových metropolí.

Kde bude první retailová prodejna?

Michal Hošek: V New Yorku teď otevíráme nový Ateliér, který v sobě kombinuje showroom, obchod a místo pro setkávání odborníků ze stran designérů, architektů a developerů. První čistě retailový obchod plánujeme otevřít v druhé polovině příštího roku v Praze. I tady nicméně očekáváme velký zájem ze strany zahraničních zákazníků. Ti mají rádi autentičnost a počítáme, že si rádi pro sklo přijedou do Čech. Další retailové obchody budou následovat v Londýně, Paříži, New Yorku a Hongkongu. Očekáváme, že bychom je mohli otevřít do pěti let.

NEUSTÁLE SE POHYBUJEME NA HRANĚ MOŽNÉHO

Skoro každý váš výrobek je jiný a kromě skla obsahuje i další materiály. Jak je vymýšlíte?

Jakub Hauzner: Produkty Lasvitu kombinují tradiční technologie s moderními.  Každý nový design přináší potřebu nových technických řešení. Vedle hledání nových řešení se ale také snažíme, abychom posunuli i ta existující někam dále. Příkladem může být náš oblíbený produkt – jakási „látka“ utkaná z malých krystalů, kterou jsme až dosud různě tvarovali a nasvěcovali. Tento produkt vyrábíme podobně, jako se tká látka, na tkalcovském stavu, kde jednotlivé krystaly navlékáme na kovovou síť. Nyní naši vývojoví inženýři pracují společně s Výzkumným ústavem textilních strojů na automatizovanějším řešení a také na dynamickém nasvícení této skleněné „látky“. Hrajeme si s výsledným efektem, který popsaná kombinace přináší. Je to jen jeden příklad, ale u řady našich produktů se pohybujeme na hraně možného. Také musíme myslet na to, jak celý proces zvládnout i ekonomicky a snižovat náklady na vývoj.

Jak je české prostředí nakloněno investicím do technologií?

Jakub Hauzner: Díky změně české legislativy je od roku 2014 možné uplatnit odpočet externích nákladů, které se týkají spolupráce s veřejnými vysokými školami nebo výzkumnými ústavy. To je pro nás výhodné, protože sice máme vlastní vývojovou kancelář, ale zároveň právě s takovými institucemi spolupracujeme.

Je snadné daňový odpočet na výzkum a vývoj uplatnit?

Jakub Hauzner: Ve dvou velkých projektech jsme loni využili znalostní bázi české pobočky společnosti Ayming (dříve Alma), což jsou experti na tuto oblast a dokáží kvalifikovaně poradit. Zároveň na sebe berou finanční riziko vyplývající z možného nesouhlasu finančního úřadu s tím daným projektem. Zdokumentování uplatněných nákladů s sebou nese řadu možných formálních i obsahových chyb, proto je zde kvalifikované poradenství a zkušenost rozhodně namístě. 

O jaké projekty šlo?

Jakub Hauzner: Jedním z nich byla kinetická instalace nazvaná Supernova. Jde o rozměrnou skleněnou plastiku, která je programovatelná skrze iPhone nebo iPad a dokáže interaktivně reagovat na pohyb diváků kolem. Zjednodušeně řečeno funguje Supernova jako herní konzole bez dotykového ovládání, která reaguje jen na pohyby vašeho těla. Druhým projektem, kde jsme také vymýšleli řadu unikátních inovací, byla kinetická instalace v komplexu Dubai Design District. Je to obrovské dílo, jen zdvih instalace má 25 metrů. Každý ze skelněných komponentů této plastiky má vlastní motorové ovládání, díky kterému je možné plastiku různě rozpohybovat a naprogramovat.

Jaké nejsložitější dílo jste vytvořili?

Michal Hošek: Aktuálně jde asi o instalaci v hale dubajské opery. Jde o dynamicky nasvícenou plastiku, která je velice exponovaná i zvenčí. Na složitou kovovou konstrukci, která se skládá z mnoha dílů, jsou nainstalovány tisíce křišťálových komponentů. Většina skleněných komponent má v sobě programovaný světelný zdroj a vytváří tak nádherné světelné scény. Nyní ovšem pracujeme na mnohem dramatičtější dynamické plastice, která je v historii Lasvitu daleko největší a nejsložitější. Podobné výzvy nás vždy neskutečně posouvají.

Kde sháníte lidi, kteří vám taková díla vyrábějí?

Michal Hošek: Potřebujeme různé profily a dovednosti lidí. Často se nám daří nacházet talenty přímo v Novém Boru a nejbližším okolí. Naši zaměstnanci také dojíždějí z různých koutů Libereckého a Ústeckého kraje. U daných profesí jsme také velice otevřeni práci z domova, a proto mohou například naši designéři pracovat odkudkoliv na světě. Aktuálně máme kolem 350 kmenových zaměstnanců ve 13 pobočkách na celém světě.

LÁKÁME SRDCAŘE

Na co byste k vám nové lidi nalákali?

Michal Hošek: Lákáme srdcem, protože Lasvit je v první řadě o kráse a budování tradice. Naše vize je dlouhodobá. Rozhodně není naším cílem, aby Lasvit rychle zazářil a vyhasnul. Snažíme se budovat unikátní firmu, jak svými produkty a přístupem, tak i komunikací mezi lidmi ve firmě, kde máme hodně přímé a otevřené vztahy. Základem naší firemní kultury je takzvaná Bohemian Perfection. Ta v sobě kombinuje určité bohémství, velice kreativní a flexibilní přístup na jedné straně a zaměření na perfektní provedení detailů na straně druhé. Lákáme srdcaře, šikovné lidi, aby se stali součástí tohoto příběhu českého skla a pomohli nám udělat z Lasvitu první českou značku s globální prezencí v luxusním segmentu.

V jakém stavu je české sklářství?

Michal Hošek: To je trochu smutný příběh, ze kterého ale nakonec chceme udělat šťastný konec. Teď budu mluvit i za ostatní ze sklářského byznysu, protože žijeme v komunitě, vnímáme se jako partneři. Když si povídám s majiteli a řediteli sklářských firem napříč Českou republikou, tak se všude potýkáme s nedostatkem sklářů. A tím nemyslím jen skláře s píšťalou v ruce. Sklářství je nejen o hutním zpracování skla, ale také o rafinaci, broušení skla a dalších dekoračních technikách. Ve sklárnách ale potřebujete i technology, plánovače výroby a další profese. Všech jmenovaných je v dnešní době nedostatek. Lasvit ovšem zaměstnává také designéry, konstruktéry, projektové manažery, účetní, personalisty, obchodníky, a mnoho dalších profesí.

Kdy ten smutný příběh začal?

Michal Hošek: Bohužel došlo k tomu, že když se v devadesátých letech některým sklárnám příliš nedařilo,  vytvořila média kampaň, která veřejné mínění o sklářství ovlivnila velice negativně. Dnes už se ale sklářským firmám daří podstatně lépe a většina z nich roste. Veřejné mínění ovšem sklářství není stále nakloněno a proto pracujeme na koncepci, která by to měla změnit.

Jak, kromě vaší práce, chcete ještě sklářství pomoci?

Michal Hošek: Rádi bychom všem ukázali, že sklářské řemeslo má budoucnost. Zaměřujeme se jednak na děti a jejich rodiče a pak na ty, kteří už se rozhodli sklářství naučit. Chceme komunikovat příklady ze života lidí, kteří v našem oboru fungují a jsou velice úspěšní. Vydělají si slušné peníze, podívají se do světa a hlavně dělají práci, která je neskutečně baví. Všichni jsou to skvělí skláři. Na rozdíl od Italského muránského skla je český křišťál sice čistší, ale díky jeho vlastnostem mají skláři mnohem méně času na jeho zpracování. I přesto dokáží vytvářet objekty, nad kterými zůstává rozum stát. Jde o krásné věci, které mají ve světě velký respekt a jsou žádané.

Mohou se ale mladí lidé opravdu ve sklářství dobře a dlouhodobě uplatnit?

Michal Hošek: Dříve panovala obecná obava, aby si skláři svým řemeslem vůbec vydělali na jídlo. Já říkám, že dnes sice mají skláři co jíst, ale nemají kdy. (smích) Je potřeba, aby tento fakt vnímali především rodiče.  Sklářství je obor, který má dlouhou tradici, budoucnost a dobrá práce je v něm velmi ceněná. Nedávno jsem mluvil s kamarádem v Novém Boru, který mi řekl: „My všichni jsme chtěli být skláři a vůbec jsme neuvažovali nad tím, že by to mohlo být jinak.“ Jedná se však o generaci dnešních čtyřicátníků. Takto bohužel neuvažuje mladší generace, protože zde vznikla atmosféra strachu, že sklářství nemá budoucnost. Má! My, ale i ostatní sklářské firmy, pracujeme pro klienty na celém světě a rosteme. Když se dnes rozhlédneme po sklárnách, všechny jsou maximálně vytížené zakázkami a prakticky nemají volné kapacity. Budeme tedy brzy uvažovat o vlastní velké sklárně. Myslím, že hlavním problémem bude sehnat schopné lidi. Potřebujeme nové talenty a nechceme se o ně přetahovat s kolegy.

Spolupracujete se školami?

Michal Hošek: Naší další cílovou skupinou, jsou mladí lidé, kteří se již rozhodli sklářství studovat a my bychom rádi jejich rozhodnutí podpořili tak, aby si nakonec jako svého zaměstnavatele vybrali právě Lasvit. Co se týče konkrétní podpory studia, nabízí se více možností. Tou nejcennější je však praxe přímo u těch nejlepších sklářů. Na školách mají sice studenti šikovné mistry, ale ty nejzručnější slavné skláře najdete přímo ve sklárnách. Umožňujeme mladým vidět tyto špičky v oboru přímo při práci a učit se od nich.

SKLÁŘI SE STÁVAJÍ I BÝVALÍ ZEDNÍCI A ELEKTRIKÁŘI

Jak jinak ještě můžete získat nové skláře?

Michal Hošek: Jsme také připraveni podporovat rekvalifikace, které jsou velmi častým případem náboru nových sklářů. Přicházejí z řad bývalých horníků, zedníků či elektrikářů.

Takže zkušenost se sklářstvím nebo jiná expertíza pro vás není rozhodující?

Michal Hošek: Zkušenost je samozřejmě velmi důležitá a naše projekty vyžadují značnou míru specializace. Nedávno jsme například obsadili pozici lighting consultanta, který musí mimo jiné rozumět tomu, jak jednotlivé objekty co nejlépe nasvítit, což v Čechách příliš mnoho lidí neovládá. Zároveň je pro nás ale klíčová i motivace kandidáta. Chceme zaměstnance, kteří u nás touží pracovat, jsou nadšení a odhodlaní jít do práce naplno.

Nepřemýšleli jste, že problém vyřešíte tak, že třeba otevřete továrnu v Asii, kde by to mohlo být z mnoha pohledů snazší a levnější?

Michal Hošek: Rozhodně ne. Jsme česká značka a sklo vyrábíme výhradně v České republice, v zemi, kde má sklářství skoro tisíciletou tradici, která se předává z generace na generaci. V dohledné době plánujeme rozšířit naše výrobní kapacity o novou výrobní halu, kde budeme kromě skla  zpracovávat i kov a provádět samotnou montáž našich výrobků. Postavíme ji v okolí Nového Boru, abychom i logisticky vše zefektivnili a mohli kvalitně a efektivně vyrábět v Čechách.

Jak Ayming pomáhá klientům financovat inovace:

V České republice společnost Ayming (dříve Alma CG) poskytuje více než 350 klientům služby v oblasti daňového odpočtu nákladů na výzkum a vývoj a zároveň v oblasti dotačního poradenství. Skupina Ayming zaměstnává na celém světě více než 1 500 profesionálů. Kromě České republiky působí v dalších 14 zemích světa a za posledních pět let zajistila svým více než 20 000 klientům prostřednictvím odpočtu na výzkum a vývoj, dotacím a dalším službám více než 10 miliard eur. 

   
reklama
   
reklama
reklama
komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

 
reklama