Podle studie na rozdíl od minulých let se v roce 2016 pozornost států regionu střední a východní Evropy přesunula k tématům důležitosti regulace přeshraničních transakcí a boji proti daňovým únikům. „Bohužel boj států s daňovými úniky s sebou přináší kromě pozitivních efektů i velkou administrativní zátěž pro firmy. Jedním z takových opatření je například zavedení kontrolního hlášení pro plátce DPH českými úřady,“ říká Pavel Klein, vedoucí partner daňového oddělení Mazars.
Jak vyplývá ze srovnání, je v současnosti státem s nejvyššími daněni v regionu jednoznačně Řecko, které má v porovnání s ostatními zeměmi regionu nejvyšší sazbu korporátní daně v CEE regionu (29 %), následují Rakousko s 25 % a Slovensko s 22 %. Oproti tomu nejvyšší sazbu DPH platí podnikatelé nejvyšší v Maďarsku (27 %) a Chorvatsku (25 %), nejnižší naopak v Bosně a Hercegovině (17 %).
Tab.1. Srovnání DPH a daně z příjmu v 19 státech regionu CEE
Zdroj: Mazars CEE Tax Guide 2016
Z hlediska výše daně z příjmů fyzických osob a odvodů na sociální a zdravotní pojištění platí, že země s nejvyšším zdaněním práce (celkové výše daní a odvodů / celkové náklady na zaměstnance) jsou Rakousko (49,5%) a Maďarsko (49%).
Mzdy nejvyšší v Rakousku
Průměrné mzdy v privátním sektoru jsou nejvyšší v Rakousku (2.300 EUR), kde výrazně převyšují regionální průměr (888 EUR). Ten přesahují i ve Slovinsku (1.679 EUR), Chorvatsku (1.077 EUR), Estonsku (1.045 EUR), ČR (1.000 EUR), Polsku (934 EUR), Slovensku (902 EUR) a zatím stále i v Řecku (1.243 EUR), kde se však mzdy ve veřejném sektoru nadále snižují. Kromě Rakouska (1.630 EUR) nejvyšší minimální mzdy pobírají zaměstnanci ve Slovinsku (791 EUR) v Řecku (586 EUR), Estonsku (430 EUR), Polsku (420 EUR) a Chorvatsku (411 EUR). Nejnižší minimální mzdu pak mají zaměstnanci v Rusku (73 EUR) a na Ukrajině (52 EUR).
Tab.2.: Průměrná a minimální mzda
Zdroj: Mazars CEE Tax Guide 2016
Boj proti daňovým únikům
Ostře diskutovaným tématem zemí v regionu je otázka daňových úniků a krácení daní. Například v Estonsku platí od roku 2016 zákon, který společnostem ukládá povinnost při každé transakci v oblasti převodních cen prokázat ekonomický záměr, manažerskou strukturu či místo uskutečnění transakce. Nejvíce legislativu změnili v Chorvatsku a v Polsku, přičemž odpovědné osoby mají v Polsku dokonce ve vztahu k převodním cenám definovanou i trestní odpovědnost. V České republice došlo v této oblasti k výraznému nárůstu počtu daňových kontrol, které podle jejích statistik přinesly za první půlrok do státní kasy 800 milionů korun, což je 5 x více než za posledních pět let dohromady.
Řada zemí střední a východní Evropy, včetně České republiky, se rozhodla proti šedé ekonomice radikálně bojovat i zavedením online pokladen či elektronické evidence tržeb. Došlo k tomu například v Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku a na Ukrajině.
Více informaci naleznete přímo ve studii Mazars CEE Tax Guide 2016, která je k dispozici v anglickém jazyce.
