Nový Zéland

30. 12. 2011 15:02
Nový Zéland je stát v jihozápadní části Tichého oceánu, který tvoří dva velké ostrovy (Severní a Jižní) a další menší ostrůvky.
Nový Zéland
Nový Zéland | Foto: Aktuálně.cz

Základní charakteristika

Nový Zéland spolu s Cookovými ostrovy, Niue, Tokelau a Rossovou dependencí tvoří Novozélandské království, jehož hlavou je britská královna.

Historie

Původními obyvateli Nového Zélandu jsou Maorové. Jejich předkové sem přišli v 9. století našeho letopočtu, možná i dřív. Byli to kanibalové a lovci lebek. Ostrovy objevil  v roce 1642 Holanďan Abel Janszoon Tasman, který zemi pojmenoval Nieuw Zeeland. Po něm připlul v roce 1769 kapitán James Cook. S Angličany sem zároveň zamířili i Francouzi. Evropané začali domorodcům dodávat zbraně, kterými se v první polovině 19. století jednotlivé kmeny mezi sebou vyvražďovaly.

Základní údaje

Hlavní město: Wellington
Rozloha: 268 680 km²
Nejvyšší bod:  Mount Cook (3754 m n. m.)
Časové pásmo: +12
Světadíl: Zélandie
Počet obyvatel:  4 414 400 (30.9. 2011)
Hustota zalidnění: 14 ob. / km²
Jazyk: angličtina, maorština
Národnostní složení: 74 % obyvatel je evropského původu, původní Maorové 15 %
Náboženství: křesťanství
Státní zřízení: konstituční monarchie
Vznik: 26. září 1907 (nezávislost na Spojeném království)
Měna: novozélandský dolar

V roce 1840 bylo založeno město Wellington, prvními osadami byly v polovině 19. století ještě Auckland, New Plymouth, Nelson, Dunedin a Christchurch. Nový Zéland byl prohlášen jako území Nového Jižního Walesu pod britskou ochranou, čímž maorští náčelníci po dlouhém vyjednávání souhlasili. Maorů bylo 12 % a smlouvou jim byla zaručena rovnoprávnost. Zemi přivedli k prosperitě skotští přistěhovalci, kteří zabránili zabírání půdy velkostatkáři. V roce 1861 bylo na Jižním ostrově objeveno zlato a poté následoval příliv nových přistěhovalců, kteří chtěli rychle zbohatnout. V té době se také vedly kruté války o půdu, Maorové přišli o svá území a četná práva, která zdědili po předcích. Ekonomický růst trval až do 80. let 19. století i navzdory válkám s Maory. Velký podíl na tom měl export ovčí vlny, mražených potravin, investice ze zahraničí a nález zlata v roce 1861 a s ním spojená další vlna přistěhovalců.

V roce 1907 byla vyhlášena nezávislost Nového Zélandu, přesto zůstal dál silně spojen politicky a hospodářsky s Velkou Británií. Nový Zéland se významně zapojil do obou světových válek. V průběhu 20. století došlo k většímu sblížení s Austrálií a v 70. letech se začal projevovat zvýšený zájem o maorskou kulturu. Nový Zéland se upnul zejména po úspěchu trilogie pán Prstenů, kterou na Novém Zélandu natočil režisér Peter Jackson, na turistiku.

Hospodářství

Zajímavosti

  • Na Novém Zélandu a přilehlých ostrovech se v roce 2014 nacházely 3 lokality zapsané na seznamech světového dědictví UNESCO – národní park Tongariro, Te Wahipounamu a novozélandské subantarktické ostrovy.
  • Kopec Tetaumatawhakatangihangakoauaota-mateaurehaeaturipukapihimaungahoronu-                kuokaiwhenuaakitanarahu (92 písmen)  je zapsán v Guinnessově knize rekordů za svůj dlouhý název.
  • Na Novém Zélandu nežijí žádní hadi a téměř žádná jedovatá zvířata.

Nový Zéland je vyspělá země s vysokou životní úrovní. Hospodářství a ekonomika je založena zejména na turismu a vývozu zemědělských komodit, jako je ovčí vlna či ovoce. V poslední době výrazně stoupá i výnos z pěstování a vývozu vína. Novozélandský průmysl je založen hlavně na zpracování zdejších mléčných produktů, plodin, masa a ryb. K ostatním průmyslovým odvětvím se řadí výroba látek, hliníku a umělých hmot. Země zužitkovává své přírodní bohatství, například zdejší prudké řeky jsou zdrojem vodní energie. Těží se zde zemní plyn, ropa, uhlí, zlato, stříbro a železná ruda.

Obyvatelstvo a náboženství

Nový Zéland je pestrá směsice národů. Původními obyvateli jsou Maorové, kterých je na Novém Zélandu asi 15 %. Většina bílých obyvatel Nového Zélandu jsou potomky po anglických, skotských a irských přistěhovalcích. Převážně v jižních částech Aucklandu žije další početná skupina. Jsou to pacifičtí ostrované. Jejich počty na Novém Zélandu jsou nezanedbatelné, jedná se o 7 procent z celkového počtu obyvatel. Další markantní skupinou obyvatelstva jsou Indové a jejich potomci. Populace Nového Zélandu je asi 4 200 000 obyvatel, z nichž celá jedna třetina žije v největším novozélandském městě Aucklandu. Nejrozšířenějším náboženstvím je křesťanství.

Politický systém

Nový Zéland je konstituční monarchií, hlavou státu je britská královna Alžběta II., kterou zastupuje generální guvernér. Zákonodárnou moc má jednokomorový parlament. Vládne kabinet. Nový Zéland byl prvním státem, který zavedl volební právo žen. Ústava Nového Zélandu je nepsaná. Území Nového Zélandu se rozděluje podle regionů. Každý region se rozděluje na dílčí části zvané distrikty. Každý z regionů má své středisko, kde leží formální správa oblasti.

Dovolená a cestování

V porovnání s Austrálií nebo Spojenými státy je cestování po Novém Zélandu mnohem levnější. Zatímco v sedmdesátých letech 20. století přijelo na Nový Zéland 30 tisíc turistů, po roce 2000 je jich již o dva miliony více a jejich počet stále stoupá.  14 národních parků na Novém Zélandu představuje zhruba 1/3 jeho celkové rozlohy.

Národní parky zahrnují téměř všechny krajinné typy, od mangrovníky zarostlých břehů severu, přes obrovské lesnaté plochy Te Urewera a kamenité vulkanické náhorní plošiny Národního Tongariro až po sněhem pokryté štíty Jižních Alp a ledovcem vyryté fjordy národního parku Fiordland.

 

Právě se děje

Další zprávy