Soud zakázal vyhostit uprchlíky zadržené na letištích. USA kritizuje i Merkelová

ČTK ČTK
Aktualizováno 29. 1. 2017 11:55
Stovky lidí v sobotu protestovaly proti proti kontroverznímu Trumpovu příkazu na 120 dní pozastavit program Spojených států pro přijímání uprchlíků. Na letištích uvázlo mnoho cizinců s platnými vízy, kterým hrozila deportace. Americký soud proto v sobotu dočasně zakázal vyhošťování cizinců, kteří již jsou na území Spojených států. Americké aerolinky začaly po pátečním vydání Trumpova nařízení z letů do USA vylučovat obyvatele Íránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu, Sýrie a Jemenu, jejichž vstup do USA prezident dočasně zakázal.
Foto: Reuters

Washington - Americký soud v sobotu dočasně zakázal vyhošťování cizinců, kteří již jsou na území Spojených států a vztahuje se na ně migrační výnos nového prezidenta Donalda Trumpa.

Soud ochránil před výkonem Trumpova příkazu až několik stovek lidí, které úřady většinou zadržely na letištích s platnými americkými vízy a hrozila jim deportace.

Informovaly o tom světové tiskové agentury.

Donald Trump svým příkazem na 120 dní pozastavil program Spojených států pro přijímání uprchlíků. Až do odvolání pak zakazuje vstup do USA migrantům ze Sýrie. Trumpův příkaz dále na 90 dnů zakazuje vstup do USA všem lidem ze zemí, s nimiž jsou spojeny obavy z terorismu.

Trumpův příkaz vyvolal vlnu protestů

Stovky lidí ve Spojených státech proto v sobotu protestovaly na jednotlivých letištích, na kterých tamní úřady na základě nového prezidentova příkazu zadržují uprchlíky a občany zemí, zmiňovaných v Trumpových dekretech. Na newyorském letišti Johna Fitzgeralda Kennedyho požadují demonstranti propuštění hned 11 zadržených lidí. 

Padla i první žaloba namířená proti tomuto kroku. Podali ji právníci zastupující dva Iráčany zadržené kvůli tomuto opatření v pátek po příletu na newyorské Kennedyho mezinárodní letiště.  

Jeden ze zadržených Iráčanů byl na letišti zadržen, přestože měl zvláštní imigrační vízum, které obdržel v den Trumpovy inaugurace. Dostal je za to, že v Iráku pracoval pro vládu USA deset let od zahájení americké invaze v této blízkovýchodní zemi.

Druhý postižený získal vízum začátkem ledna, aby se mohl připojit ke své ženě a synovi, kteří již v USA jsou a mají status uprchlíků. Manželka pracovala pro americkou armádu.

Zákaz vyhošťování

Na toto opatření zareagoval soud, který dočasně zakázal vyhošťování cizinců, kteří již jsou na území Spojených států. Ochránil tak až několik stovek lidí, které úřady většinou zadržely na letištích s platnými americkými vízy.

Newyorská soudkyně Ann Donnellyová vyhověla žalobě Americké unie občanských práv (ACLU), která napadla Trumpovo rozhodnutí nevpustit do země lidi z některých muslimských států, kteří jsou již v tranzitním prostoru letišť. Soudní příkaz tyto osoby, jichž jsou podle odhadů ACLU až dvě stovky, chrání před vyhoštěním a zaručuje jim možnost zůstat v USA.

"Popravdě, ani nevíme, jestli bude lidem povoleno nastoupit do letadel. Tento příkaz ochrání ty, kterým bude umožněno stanout na americké půdě," přiblížil právník ACLU Lee Gelernt.

Nesmí ani nastoupit do letadla

Americké aerolinky začaly po pátečním vydání Trumpova nařízení z letů do USA vylučovat obyvatele Íránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu, Sýrie a Jemenu, jejichž vstup do USA prezident dočasně zakázal. Někteří z těch, co se do USA dostali, byli zadrženi na letištích.

V Káhiře v sobotu kvůli Trumpově příkazu zabránili nastoupit do letadla společnosti EgyptAir mířícího do New Yorku pěti iráckým cestujícím a jednomu Jemenci. Podobné případy hlásí i další země, například Írán. Ten jako odvetu za Trumpův krok ohlásil, že začne ze svých hranic vracet občany USA, doku americký prezident své rozhodnutí nezruší. 

Taky nizozemské aerolinky KLM informovaly, že do USA nenechaly z různých destinací odletět sedm cestujících. Na zmíněné opatřením dnes upozornila své zákazníky i katarská letecká společnost Qatar Airways.

Nařízení se ale vztahuje i na posádky letadel. Vstoupit do USA tak nemohly posádky leteckých společností z těchto zemí, informovalo v e-mailem rozeslaném prohlášení Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA), jež citovala agentura Reuters. Některé letecké společnosti budou mít potíže s výběrem leteckého personálu pro lety do USA, uvedla IATA. Aerolinkám také hrozí obchodní ztráty. Například v roce 2015 Spojené státy navštívilo 35.000 lidí z Íránu.

Agentura OSN pro uprchlíky a Mezinárodní organizace pro migraci v reakci na Trumpův příkaz vyzvaly ve společném prohlášení Washington, aby nepřestal poskytovat azyl lidem prchajícím před válkou a pronásledováním. Podle nich potřeba pomoci uprchlíkům nikdy nebyla větší.

Mezinárodní kritika

Světoví politici Trumpův imigrační výnos kritizují. Britská premiérka Theresa Mayová, která jako první zahraniční státník jednala s Trumpem v Bílém domě po jeho nástupu do funkce, už v sobotu uvedla, že s "tímto přístupem" nesouhlasí. 

Kanadský premiér Justin Trudeau v sobotu na twitteru napsal, že Kanada uprchlíky vítá a nehledí na jejich vyznání. "V rozmanitosti je naše síla," dodal. O kanadské imigrační politice chce s Trumpem hovořit, až se spolu setkají, řekla agentuře AP jeho mluvčí.

Trumpův krok výrazně znepokojil Francii a Německo. V Paříži to řekl francouzský ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault po schůzce se svým německým protějškem Sigmarem Gabrielem, který je ve funkci od pátku. "Přijímání běženců prchajících před válkou a pronásledováním je součástí našich povinností," uvedl Ayrault podle agentury AFP.

Také německá kancléřka Angela Merkelová považuje migrační výnos nového amerického prezidenta Donalda Trumpa za špatný, uvedl v neděli podle webu magazínu Der Spiegel její mluvčí Steffen Seibert. Merkelová podle něj v sobotním telefonickém rozhovoru Trumpovi řekla, že jeho kroku lituje. Německá vláda nyní zjišťuje, jaké důsledky bude mít opatření americké administrativy pro německé občany, kteří mají současně občanství některého ze států, jichž se zákaz vstupu na americké území týká.

Dva vysoce postavení iráčtí poslanci pod podmínkou anonymity Reuters řekli, že Bagdád plánuje lobbovat u americké administrativy s cílem zmírnit dopady imigračního výnosu na irácké občany, aby mohla být zachována spolupráce obou zemí v boji proti radikálům z takzvaného Islámského státu (IS). Zahraniční výbor iráckého parlamentu vládu vyzval, aby přijala reciproční opatření.

Irácká šíitská milice v neděli vyzvala k tomu, aby vláda v odvetě zakázala americkým občanům vstup do země a Američany, kteří tam už jsou, vyhostila. Milice, která je složená z různých šíitských polovojenských skupin, absolvovala výcvik pro boj s IS v Íránu a irácká vláda ji oficiálně uznává.

Írán v sobotu oznámil, že znemožní občanům USA vstup do země v odvetu za americké opatření s výjimkou osob, které už mají íránská víza.

"Naše země potřebuje silné hranice. Podívejte se na ten zmatek v Evropě a ve světě," reagoval v neděli čerstvý prezident na následky, které jeho opatření vyvolalo.

Pražský hrad má konečně spojence

Česká prezidentská kancelář reagovala ale zcela opačně. "Prezident USA Donald Trump chrání svoji zemi, jde mu o bezpečí občanů. Přesně to, co EU elity nedělají," nechal se slyšet mluvčí českého prezidenta Jiří Ovčáček na zveřejnění Trumpova pátečního exekutivního příkazu o přísnějším prověřování imigrantů.

"Pan prezident se dlouhodobě vyjadřuje proti přijímání muslimských migrantů," uvedl Ovčáček o Zemanovi. "Bezpečí občanů ČR je prioritou. Nyní máme spojence v USA," doplnil.

Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) zatím nechtěl Trumpovo rozhodnutí ohledně uprchlíků hodnotit. "Já bych si raději počkal, co se bude dít dál a jakou podobu nejen toto, ale i jiná opatření, která jsou vyhlášená formou dekretu, naberou," řekl České televizi.

Trump se obává rostoucího vlivu Číny, proto zřejmě hodlá posilovat vztahy s Ruskem, otázka je, co za to bude Putin chtít, říká Michael Žantovský. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy