Nobelova cena za chemii - obor, ve kterém Alfred Nobel sám pracoval - byla v jeho závěti z roku 1895 zmíněna jako druhá. Oficiálně se uděluje, spolu s ostatními "pravými" Nobelovými cenami, od roku 1901.

S oceněním je spojena medaile, diplom a peněžní odměna, která činí (v roce 2011) deset milionů švédských korun (asi 27 milionů českých korun). Pokud cenu sdílí dva nebo tři laureáti (což je maximální možný počet), rozdělí si částku mezi sebou.

Cenu uděluje Švédská královská akademie věd, mezi jejíž členy patří 350 švédských a 164 zahraničních vědců. Od roku 1901 do roku 2010 bylo v tomto oboru uděleno celkem 102 cen. Jako první ji v roce 1901 získal Jacobus Henricus van 't Hoff za objev zákonů týkajících se chemické dynamiky a osmotického tlaku v roztocích.

Medaile

Medaile, jejímž autorem je Erik Lindberg, má stejnou podobu jako to, která je udělována laureátům v oboru fyzika.

Na medaili je znázorněna bohyně Isis, představující Přírodu. Drží v ruce Roh hojnosti a zatímco sestupuje z mraků, Duch Vědy nadzdvihává závoj, který ji halí.

Kromě jména nositele a označení Švédské královské akademie věd je na ní také latinský nápis "Inventas vitam juvat excoluisse per artes", což má velmi volně přeloženo znamenat "ti, kteří skrze své umění zlepšili život na zemi".

Nominace

Nobelova komise každoročně (v září) posílá asi třem tisícům vybraných odborníků a významných lidí v oblasti chemického výzkumu výzvy k nominaci potenciálního laureáta Nobelovy ceny.

Jejich odpovědi jsou shromažďovány do února - výsledný seznam obsahuje na dvě stě padesát až tři sta jmen (některé nominace se totiž opakují). Komise poté, v období od března do května, konzultuje tento seznam s vybranými odborníky - výsledkem je závěrečná zpráva s doporučeními pro konečné hlasování.

Novým laureátem Nobelovy ceny je zvolena osoba, která získá většinu hlasů. Od roku 1974 platí pravidlo, že nominováni mohou být pouze žijící lidé. Jména všech nominovaných zůstávají tajná po dobu padesáti let.

Alfred Nobel

V roce 1895 sepsal Alfred Nobel závěť, ve které položil základy Nobelových cen za fyziku, chemii, fyziologii nebo medicínu, literaturu a práci pro rozvoj mírového hnutí.

Alfred Nobel byl švédským chemikem a inženýrem, věnoval se však také poezii či dramatu. Proslul zejména vynálezem dynamitu, jehož využití ve válečných konfliktech bylo jedním z hlavních důvodů Nobelovy angažovanosti v sociální oblasti a mírovém hnutí.