Sparta Praha je nejslavnějším, nejúspěšnějším a nejpopulárnějším fotbalovým klubem v České a potažmo Československé republice.
Založena byla v roce 1893. První její slavné období přišlo po první světové válce, kdy se v mužstvu sešli Václav Pilát, Antonín Hojer, Karel Pešek - Káďa či Janda-Očko. Na domácí scéně dominovala tehdy nejmocnější Středočeské župě, kterou ovládla v letech 1919 až 1923, dodávala také mnohé hráče do reprezentace. Prosadila se i na mezinárodní scéně, když vyhrála první ročník Středoevropského poháru v roce 1927. Jedné z nejsilnějších soutěží světa dominovala i v roce 1935, kdy přešla i přes slavný Juventus Turín.
Předválečná a poválečná léta
Těsně před druhou světovou válkou však začal kádr stárnout a Sparta se propadla o několik pater soutěže níž. Zachránil jí až slavný herec a příznivec Rudých Vlasta Burian, který v dresu Sparty také nastupoval a fiktivně zaměstnal ve svém divadle několik hráčů, kteří pak mohli nastupovat za Spartu. Po válce se Spartě podařilo získat dva tituly, na nichž se podílela nová generace hráčů okolo Jana Říhy, Jaroslava Cejpa a Josefa Ludla spolu s veterány Karlem Kolským či Karlem Seneckým. Po komunistickém převratu a vzniku nových (armádních) celků Sparta vyklidila pozice těmto celkům, přesto získala mistrovské tituly v letech 1952 a 1954. Mezi pilíře tehdejší sestavy patřili André Houška, Miroslav Zuzánek, Jiří Hejský, Zdeněk Procházka či Josef Crha.
Zlepšení pod Ježkem
Krizovým byl pro Spartu přelom 50. a 60. let, kdy jí reálně hrozil sestup, zásluhou trenéra Karla Kolského a zejména Václava Ježka přišlo zlepšení. Za trénování druhého jmenovaného nastoupila za Spartu další generace silných hráčů, za všechny zmiňme Antonína Kvašňáka, Antonína Krameria, Václava Migase, Tomáše Pospíchala, Josefa Jurkanina nebo útočnou dvojici Václav Mašek - Ivan Mráz. V polovině 60. let se Sparta podívala i do evropských pohárů - v roce 1964 hrála Pohár vítězů pohárů a poté dvakrát Pohár mistrů evropských zemí, v němž se dvakrát dostala do čtvrtfinále. Slavná léta však vystřídal opět pokles a hrozbu sestupu, jediného v historii Sparty, se tentokrát odvrátit nepodařilo (1974/1975). Na rozdíl od domácí soutěže však Sparta zaujala ve fotbalové Evropě - v roce 1973 postoupila do semifinále Poháru vítězů pohárů a do třetího kola se dostala také ve Veletržním poháru.
Dominance v 80. a 90. letech
Posun zpět na horní pozice v tabulce přišel znovu s příchodem Václava Ježka a další generace fotbalistů v 80. letech. Vedle zkušených Jozefa Chovance a Jana Bergera nastupovali mladíci, jako František Straka, Julius Bielik, Ivan Hašek, Michal Bílek, Stanislav Griga či Tomáš Skuhravý. V té době Sparta dominovala domácí fotbalové scéně, na evropském poli byla úspěšná především v první polovině tohoto období.
Po změně politických podmínek i úspěšném mistrovství světa v Itálii v roce 1990 se řada sparťanských hráčů rozprchla do Evropy, novému trenérovi se však podařilo vybudovat nový, stejně silný tým. Jeho jádro tvořili hráči jako Petr Kouba, Jiří Němec a Martin Frýdek, které doplňovali zkušení Jiří Novotný s Horstem Sieglem. V sezóně 1992/1993 zažila Sparta svoji nejúspěšnější sezónu v Poháru mistrů evropských zemí, kdy vyřadila obhájce titulu Olympique Marseille a ve skupině porazila Barcelonu. V dalším období zářili v rudém dresu Pavel Nedvěd, Jan Koller, Jaromír Blažek, Vratislav Lokvenc. Martin Hašek, Tomáš Řepka, Miroslav Baranek, Libor Sionko a později i Tomáš Rosický.
Ústup ze slávy a nová Sparta
V posledním desetiletí Sparta svoje výsadní postavení na domácí scéně ztratila ve prospěch dalších týmů, zejména Slavie Praha, ale také Baníku Ostrava či Slovanu Liberec. Mezi nejslavnější hráče této doby patří Zdeněk Grygera, Tomáš Hübschmann nebo Tomáš Sivok, později se do týmu začali vracet hráči ze zahraničí, jako například Karel Poborský, Tomáš Řepka nebo Libor Sionko. V polovině poslední dekády však přišel v důsledku neustálých rozprodejů kvalitativní zlom a Sparta přestala pravidelně nastupovat v evropských soutěžích. Nejslavnějšími hráči poslední éry jsou Jaromír Blažek, Kamil Vacek, Michal Kadlec, Václav Kadlec, Marek Matějovský, Jiří Jarošík, nebo afričtí hráči Bony Wilfried a Leonard Kweuke.
Nejslavnějšími trenéra jsou kromě zmíněných Václava Ježka a Dušana Uhrina také v poslední době Ivan Hašek, František Straka, Jaroslav Hřebík nebo Jozef Chovanec. Po podzimní sezóně 2011/2012 Sparta provedla v kádru i realizačním týmu radikální řez, když přivedla na post generálního sportovního manažera Jaroslava Hřebíka (nahradil Jozefa Chovance) a rozloučila se s legendami Řepkou a Blažkem. Na začátku únoru však zasáhla Spartu tragická událost, když jeden z pilířů "nové Sparty", prodloužená ruka majitele klubu Daniel Křetínského - Lukáš Přibyl, byl nalezen ve své letenské kanceláři mrtev. Jak Spartu tato smrt zasáhne, je otázkou času.
"Nová Sparta", jakou chce vybudovat nový generální manažer Jaroslav Hřebík, by měla navazovat na styl hry FC Barcelona, založený na celoplošném bránění a napadání a neustálém pohybu s míčem i bez míče. Proto Hřebík do týmu zapracovává řadu mladých hráčů, se kterými již tento styl praktikoval na úspěšném mistrovství Evropy devatenáctek v roce 2011. Pilíři tohoto systému by měli být Ladislav Krejčí, Tomáš Přikryl, Václav Kadlec, Josef Hušbauer, Adam Jánoš nebo Martin Frýdek mladší, doplňovaní zkušenými Markem Matějovským, Jiřím Jarošíkem či Liborem Sionkem.
Bilance, sponzoři, klubové barvy,...
Sparta je jedenadvacetinásobným mistrem Československa a devatenáctinásobným mistrem České republiky. Hraje v rudých dresech v Praze, na Letné (kde mimochodem dříve hrávala Slavia), a mezi její hlavní sponzory patří Fortuna, Nike či Generali. Jejími klubovými barvami jsou modrá, žlutá a červená.
