Životopis
Dodnes je společensky vnímán jako výjimečná osobnost meziválečné literatury. Karel Čapek přišel na svět v roce 1890, o tři roky dříve se narodil jeho slavný bratr Josef, malíř, ilustrátor a ovšem také spisovatel, s nímž na mnoha dílech spolupracoval.
Základní údaje
Narození: 9. ledna 1890, Malé Svatoňovice
Úmrtí: 25. prosince 1938, Praha
Rodina: bratr Josef, sestra Helena,
manželka Olga Scheinpflugová
Z Malých Svatoňovic se rodina přestěhovala nejprve do Úpice, a když bylo Karlu Čapkovi sedmnáct let, přesunuli se do Prahy. Zde vystudoval Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy, zajímal se o široký rejstřík oborů - filozofie, estetika, anglistika, germanistika nebo bohemistika. Doktorát obhájil v roce 1915.
V roce 1917 nastoupil novinářskou dráhu, když se stal redaktorem v Národních listech, v roce 1921 pak nastoupil do pražské redakce Lidových novin, kde si svou obratnou publicistickou prací s jazykem získal věhlas a jeho fejetony jsou dodnes čtené. Ve stejném roce pak nachází angažmá v Městském divadle na Královských Vinohradech, kde působí jako režisér i dramaturg. Zatímco v Lidových novinách setrval až do roku 1938, v divadle je pouze dva roky.
V roce 1925 je zakládajícím členem tuzemské literární organizace Penklub, zároveň byl vybrán za předsedu. Aktivní účast na veřejném životě se projevuje například pohoštěním skupiny tzv. Pátečníků ve vinohradské vile, kterou obýval napůl s bratrem Josefem. Byli si tak blízcí i s prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem, s nímž sepsal cyklus Rozhovory s TGM.
Zatykač na čapkovskou generaci zní asi takto: Vzrůst prostřední. Nos mezi očima, jejž občas jí upírají. Zvláštní znamení: relativismus, pragmatismus, humanismus, liberalismus. Holduje neřestem státotvornosti a kompromisnosti.
Oženil se až v roce 1935 s Olgou Scheinpflugovou. Po mnichovské smlouvě a přerodu první republiky v tzv. druhou republiku se stal cílem očerňování a slovních útoků. Když potom onemocněl zápalem plic, 25. prosince 1938 zemřel. Ve svém díle reflektoval narůstající politickou hrozbu, druhou světovou válku už neviděl, na rozdíl od bratra Josefa, který si musel projít koncentračními tábory, kde i zemřel.
Dílo Karla Čapka
První díla Karla Čapka vycházela v letech 1916 až 1922, šlo o povídkové sbírky. První nesla název Zářivé hlubiny, z dalších jsou známé třeba Boží muka nebo Krakonošova zahrada.
Začátek dvacátých let je také obdobím nejplodnější práce na divadelních hrách. V roce 1920 uvedl Loupežníka, o rok později přišel s představením R.U.R., které mu přineslo světový věhlas, protože právě zde se poprvé objevilo slovo robot, které se uchytilo jako označení mechanické nápodoby člověka. Zkratka v názvu RUR znamená Rossumovi univerzální roboti a vykresluje se zde společnost budoucnosti a dopad zásadního vynálezu na její vývoj. Zdánlivý blahobyt, který přináší přenechání práce robotům, zmaří sebeuvědomění robotů. O rok později představil Ze života hmyzu, které připravil s Josefem, v roce 1922 potom stvořil Věc Makropulos.
Do roků 1922 a 1924 se datují první dva romány Karla Čapka, které svou tematikou blízkou vědeckofantastickému žánru navazují na pojetí R.U.R. Šlo o Továrnu na absolutno, kde figuruje zázračná technologie motoru, který pro svůj chod využije jakýkoli materiál, ale nese s sebou vedlejší účinek - uvolňování absolutna, které dovede lidstvo k válce. Druhým románem byl Krakatit, kde je převratným vynálezem účinná trhavina.
Oblíbená dvojice sbírek Povídky z jedné kapsy a Povídky z druhé kapsy vyšla poprvé v roce 1929. Ve třicátých letech pak z jeho prózy patří k zásadním volný cyklus známý jako noetická trilogie (viz níže), dále dětská kniha Dášenka a román z roku 1936 pojmenovaný Válka s mloky.
Noetickou trilogii tvoří Hordubal, Povětroň a Obyčejný život a jejich společným tématem je odkrývání překážek spjatých s poznáním světa, lidí a sebe sama. Dášenka je populární kniha pro malé čtenáře, jejíž vyprávění Čapek vytvořil podle vlastního psa. Válka s mloky je výtvor své doby, který alegoricky reaguje na vyhrocenou evropskou situaci. Čapek zde vymyslel druh inteligentních mloků, které lidstvo nejprve zneužije jako pracovní sílu, ale postupem času se proti lidem vzbouří.
Protifašistický motiv je přítomný i ve dvou jeho posledních divadelních dílech. Bílá nemoc z roku 1937 disponuje přímo postavou diktátora, který hrozí válkou, zároveň však svět postihuje titulní nemoc, na niž objeví lék doktor Galén. Když onemocní i diktátor, nabídne mu lékař, že ho vyléčí, ale pouze pokud se zaručí za mír. V následujícím roce Čapek vytvořil drama Matka, jež pojednává o rozporu mezi matkou, která ztratila manžela i dva syny, a zbylým synem, jenž chce jít také do války.
Kromě výslovně zmíněných děl je Čapek autorem mnoha dalších knih, mj. cestopisů z Anglie, Itálie či Skandinávie a řada výtvorů byla knižně publikována až po jeho smrti.
Místa spojená s Karlem Čapkem
Památník u Dobříše
Ve Staré Huti nedaleko Dobříše u Prahy se nalézá památník věnovaný Karlu Čapkovi, a to v domě, který novomanželům Čapkovi a Scheinpflugové věnoval k užívání Václav Palivec. Místní expozice se vedle Čapka a jeho ženy zabývá i osobou blízkého přítele Ferdinanda Peroutky. Od roku 2013 je zde i památníček Dášenky a návštěvníci se mohou vydat naučnou stezkou o délce dva až sedm kilometrů. Otevřeno je celoročně, jen v zimní sezoně s omezením víkendového provozu.
Vila bratří Čapků
Vinohradská vila bratří Čapků byla napůl v dědictví po rodině Olgy Scheinpflugové a po Josefu Čapkovi. První část odkoupila v roce 2013 městská část Praha 10 za necelých 44 milionů korun. Od ledna 2014 je na internetu k dispozici virtuální prohlídka budovy. O konkrétním využití a otevření pro veřejnost se zatím rozhoduje.
