Kim Čong-il byl totalitním vůdcem komunistické Korejské lidově demokratické republiky (KLDR). Přesto však nezastával post, který by mu tuto vůdčí pozici jednoznačně a hlavně oficiálně uděloval. Oficiální reprezentací severokorejského státu je totiž předseda Prezidia Nejvyššího lidového shromáždění. Podle severokorejské ústavy je prezidentem státu navždy již zemřelý Kim Ir-sen.
Kim Čong-il však zastával všechny funkce klíčové pro řízení země: byl předsedou Výboru národní obrany KLDR, nejvyšším velitelem Korejské lidové armády a generálním tajemníkem Ústředního výboru Korejské strany práce.
Tyto posty, udělující mu mimo jiné pravomoci nejvyššího velitele třetí největší armády světa (více než milión příslušníků), převzal po svém předchůdci a otci Kim Ir-senovi. Ten byl u moci od založení KLDR v roce 1949 až do své smrti v roce 1994.
Během éry své vlády se Kim Čong-il nikterak neodchýlil od totalitního kurzu, který byl v Severní Koreji od počátku nastolen. Země nadále patří mezi takzvané "komunistické rezervace", kam se počítá ještě Kuba a nachází se prakticky v politické a ekonomické izolaci.
Za jeho vlády došlo k hlubokému propadu severokorejského hospodářství. Jeho pokles začal po období relativní prosperity a pokračující industrializace v 70. letech. V letech 90. ekonomickou situaci země navíc zkomplikovala sucha a povodně.
Doktrína Čučche, syntéza maoismu, stalinismu a neofunkcionalismu, jíž uvedl v život Kim Ir-sen a jeho syn se jí snažil zavést do praxe, hlásala nezávislost lidu na okolních zemích. Nakonec to byla právě ona, kdo tento lid přivedl k naprosté závislosti na zahraniční humanitární pomoci.
Přes svoji ekonomickou neduživost budí KLDR ve světě znepokojení kvůli pokračujícímu jadernému programu a vývoji raket s dlouhým doletem. Korejský poloostrov je potenciálním ohniskem velkého válečného konfliktu, protože obě Koreje jsou de facto stále ve válečném stavu a je pouze dodržováno křehké příměří. Každý rok přitom dochází k menším konfliktům a přestřelkám.
V roce 2003 odstoupila KLDR od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a v letech 2006 a 2009 provedla jaderné zkoušky. Práce na jaderném programu a balistických raketách zůstávají korejskou vyjednávací pákou podobně, jako na straně světového společenství v čele s USA hospodářská pomoc a uvolnění sankcí.
Kim Čong-il je považován za jednoho z nejhorších diktátorů, jehož tvrdou rukou byla řízena státní propaganda, potenciální elity země převychovávaly pracovní tábory, jenž si nic nezadaly se Stalinovými gulagy a dětem, jakožto i celé dospělé populaci, byly vymývány mozky na všech úrovních veřejného života. Severokorejci v podstatě nemají žádný přístup k necenzurovaným informacím o vnějším světě.
Podle sovětské dokumentace, která vzhledem k volnému zacházení s daty a historickými fakty severokorejskou propagandou může být považována za hodnověrnější, se Kim Čong-il narodil 16. února 1941 v ruském vojenském táboře blízko vesnice Vjatskoje u Chabarovsku.
V Korejské straně práce, která je obdobou komunistické strany, zastával nejprve pozice v oddělení propagandy. Později dělal osobního tajemníka svému otci. Ten jej jako svého budoucího nástupce představil již v roce 1980. Zemřel 17. prosince 2011 pravděpodobně na kardivaskulární komplikace.
