Vladimír Páral

27. 11. 2014 16:17
Vladimír Páral je český prozaik, mezi jehož nejznámější díla patří romány Katapult nebo Milenci a vrazi.

Životopis

Vladimír Páral byl v 60. až 80. letech 20. století jedním z čtenářsky nejoblíbenějších českých prozaiků. Narodil se v roce 1932 v Praze do rodiny důstojníka generálního štábu Československé armády. Mládí prožil v Brně, kde vystudoval reálné gymnázium, na němž v roce 1950 složil maturitu.  Poté studoval Vysoké učení technické v Brně, ale nakonec se rozhodl pro studium chemie na vysoké škole v Pardubicích, kterou dokončil v roce 1954.


Po studiích pracoval v Liberci jako technolog v národním podniku Kolora, poté byl vedoucí provozu v Jablonci nad Jizerou. Od roku 1956 pracoval v Ústí nad Labem v Chemopharmě jako vědecký pracovník v oboru vývoje a výroby hormonů. Později se živil jako patentový chemik v útvaru vědecko-technických a ekonomických informací.

V roce 1967 se stal spisovatelem z povolání. V letech 1971–1974 byl redaktorem Severočeského nakladatelství v Ústí nad Labem. Za svou kariéru psal do několika periodik, mezi které patří např. Plamen, Dialog, Literární noviny, Vlasta, Betty nebo Salon - příloha deníku Právo. Podle Cibulkových seznamů byl Páral spolupracovníkem StB s krycími jmény Mirek a Slávek. Autor v 70. a 80. letech cestoval např. do Indie a Číny, kam ho přivedl zájem o jógu a meditativní cvičení. Jeho dcera Erika Novotná vydala v roce 1997 knihu povídek Ze života profesionální ženy (1997). Páral v roce 2010 obdržel Cenu Ladislava Fukse od Akademie literatury české za celoživotní přínos české literatuře.

Dílo Vladimíra Párala

Mezi základní rysy Páralovy tvorby patří obraz člověka zdegenerovaného stereotypy. Autorův styl vyprávění je zajímavý svou expresivní slovní zásobou, strohostí, stručností, ale zároveň hutností, které dosahuje např. použitím různých vysvětlivek či glos v závorkách.

Literárně Páral debutoval v roce 1964 humoreskou Šest pekelných nocí, která vyšla pod pseudonymem Jan Laban. V 60. letech zaujal volným cyklem pěti románů, které se někdy označují jako "pět způsobů ukájení". Prvním je Veletrh splněných přání (1964) o chemikovi Milanu, kterého ubíjí stereotypní práce. Následovala díla Soukromá vichřice (1966), Katapult (1967), Milenci a vrazi (1969) a Profesionální žena (1971). Díla obsahovala explicitní erotické pasáže, což zvyšovalo diváckou aktraktivitu.

V 70. letech, tedy v době normalizace, patřil k nejčtenějším autorům. Jeho příběhy zdeformovaných životních osudů mladých lidí nepředstavovaly pro cenzuru problém. V roce 1973 vydal román Mladý muž a bílá velryba, který vyprávěl o životech lidí v chemické továrně. V románech Radost až do rána (1975) a Generální zázrak (1977) psal o osobách, které přijali konzum jakou jedinou možnou alternativu žití.

Co je červené muž, maso, krev, dobyvatelé, mládí, hlad, džungle, vnitrozemí, ghetto, erekce, znásilnění, sadismus, řeka, poušť, motor, východ a jih, zvědavost, ráno, oheň, stav vzruchu (buňky biologické nebo elektronické), barbarství, tajfun, revoluce, chleba, vlk, podhradí, naftové zřídlo, válka, přetlak, sůl, technologie, kulomet, býti dlužen, jaro a léto, strž, touha po svobodě, tráva, násilí, domorodec, agrese, gotika, svěžest, sopka, jazz, intuice, vůle, fanatismus, nenávist, čerň, urážka, vztek, sex, touha, začátek úryvek z knihy Milenci a vrazi

Vladimír Páral

Ironický příběh s autobiografickými rysy nazvaný Muka obraznosti (1980) psal o mladém inženýrovi chemie, který se chtěl stát spisovatelem. V 80. letech se Páralova tvorba žánrově přiklonila ke sci-fi. Knihy jako Pokušení A-ZZ (1982), Romeo a Julie 2300 (1982) a Válka s mnohozvířetem (1983) parodovaly konzumní způsob života.

V 90. letech začalo v jeho dílech převažovat téma sexu a jejich literární kvalita značně poklesla. V roce 1990 Páral napsal román Dekameron 2000 aneb Láska v Praze, později Playgirls 1, 2, Tam za vodou nebo Profesionální muž. Několik z jeho děl bylo zfilmováno, a to např. Soukromá vichřice (1967), Mladý muž a bílá velryba (1978), Katapult (1983), Playgirls, Playgirls II (obojí 1995) nebo Milenci a vrazi (2004).

 

Právě se děje

Další zprávy