PJ Harvey je britská zpěvačka, kytaristka a skladatelka, která byla za svou tvorbu britskou dvakrát oceněna Mercury Prize.
Na počátku byla ovlivněna, skrze své rodiče, zejména bluesem a jazzem. Na těchto kořenech postupně vystavěla velmi rozmanité desky, které se, jedna od druhé, výrazně liší.
Let England Shake je osmým albem PJ Harvey a druhým, za které získala britskou Mercury Prize. Jedná se o koncepční album věnované jedné části britských dějin a popisující pachuť z nekonečného cyklu britských invazí a s nimi spojených genocid a útisku.
Námět k albu našla v rozhlasové hře o muži, jenž založil organizaci mapující po světě válečné hroby britských vojáků. Začala se více věnovat studiu historie a psaní básní - na desce je vidět, že slova tu mají čím dál větší význam.
A Woman A Man Walked By - 2009
Odvážná a objevitelská deska, na níž PJ Harvey zcela otevřeně přiznává spoluautorství Johna Parishe. Zároveň se jedná o další "nepředvídatelné" a zpočátku hůře uchopitelné album, na němž se mísí smutná něha desky "White Chalk" s punkovým stylem "UH Huh Her".
Na albu opustila PJ Harvey kytaru a usedla k piánu. Deska se nese ve duchu smutku, který se tu projevuje v celé své čirosti a kráse. Jedná se o jednu z jejích nejintimnějších a nejintenzivnějších desek.
Další alba
První album "Dry" z roku 1992 se spolu s následujícím "Rid Of Me" nesly ve výbušném a agresivním duchu "zlé holky". Na album "Bring You My Love", patrně ovlivněné glamrockem, již začlenila například i syntezátory. K zadumanosti se obrátila deska "Is This Desire?" a euforicky nezlomné "Stories From The City, Stories From The Sea" (vyšlo v roce 2000) získalo po událostech z 11. září následujícího roku význam nostalgické tryzny (a právě za tuto desku si v roce 2001 odnesla svou první Mercury Prize.
V roce 2004, na desce "Uh Huh Her", předložila posluchačům desku nesoucí se na vlně tehdejšího art-punkového trendu, přesto velmi specifické a s jejím jasným rukopisem.
