Životopis
Narodil se jako John Griffith Chaney 12. ledna 1876 v San Franciscu v chudé rodině. Umělecké jméno si vzal po svém nevlastním otci. Od útlého mládí se živil, jak se dalo, byl kamelotem, elektrotechnikem, tulákem, námořníkem, lovcem ústřic, členem pobřežní hlídky, válečným dopisovatelem i zlatokopem.
Základní údaje
Narození: 12. ledna 1876, San Francisco
Úmrtí: 22. listopadu 1916, Glen Ellen, Kalifornie, USA
Procestoval přitom celou Ameriku jako tulák, v době zlaté horečky se vypravil na Aljašku. V roce 1893 se London vrátil do Oaklandu. Pracoval v továrně na konopí, později jako topič v elektrárně. V dubnu 1894 se připojil k dělnické armádě, tj. k desetitisícům nezaměstnaných dělníků táhnoucích na Washington ze všech koutů Ameriky.
Pustil se i do studia, za jediný rok zvládl učivo střední školy a pak nastoupil ke studiu na kalifornské univerzitě, které však kvůli zlaté horečce nedokončil. Začal psát, ale vydavatelé ho ze začátku odmítali pro jeho drsný styl. Nakonec přece jen prorazil, a to svými povídkami z Aljašky. Později psal i díla se sociální tematikou (byl socialistou a členem odborů). Postupně se stával uznávaným a dobře placeným spisovatelem. Se svou jachtou se vydal na cestu kolem světa, v Kalifornii vybudoval ranč Měsíční údolí. Měl vysoké příjmy, ale stále bojoval s nedostatkem financí. Jeho velkým problémem byl alkoholismus, opíjel se od útlého dětství. V dospělosti měl zničená játra a ledviny, musel si píchat morfium, na jehož předávkování 22. listopadu 1916 zemřel.
Dílo
V knihách Jacka Londona hrdinové objevují nové světy, setkávají se s mimořádnými situacemi a těžkostmi, musí projevit velkou sílu, aby dosáhli svého cíle nebo přežili.
Dnes si myslíš, že to byly sny. Kdyby to však byly jen sny, které se ti tehdy zdávaly, odkud by se byla vzala jejich podstata? Naše sny se kupodivu skládají z věcí, které známe. Látka našich nejčiřejších snů je látka našich zážitků. Jako dítěti, jako nemluvněti se ti zdávalo, že padáš z velké výšky, zdávalo se ti, že létáš vzduchem, jako létá to, co patří vzduchu, sužovali tě lezoucí pavouci a mnohonožci, kteří žijí v bahně, slyšel jsi jiné hlasy, viděl jiné tváře, děsivě známé, a pozoroval jsi jiné východy a západy slunce; když na ně teď pohlížíš zpět, víš, že byly jiné, než jaké jsi kdy spatřil. Ukázka z knihy Jacka Londona Tulák po hvězdách
K nejlepším patří Volání divočiny (1903), příběh věnovaný vztahu člověka a zvířete a konfliktu mezi civilizací a touhou po čistém, bezprostředním a svobodném životě. Hlavním hrdinou nejčtenější knihy Jacka Londona je domestikovaný pes Buck, který se stane členem vlčí smečky. Děj se odehrává koncem 19. století v Yukonu během zlaté horečky na Klondiku. V rámci zdánlivě prostého příběhu, vyprávěného chronologicky tak, jak šly životní osudy hrdiny za sebou, se utváří obecnější výpověď o hodnotách tohoto světa. Obraz života chápe jako boj o přežití, svět ovládaný zákonem „Zabíjej, nebo budeš zabit, požírej, nebo budeš sežrán!“
Na Volání divočiny volně navazuje Bílý tesák (1906), knížka o lásce, pochopení a trpělivosti. Hlavním hrdinou je Bílý tesák, napůl vlk a napůl pes, který se na rozdíl od Bucka stane společníkem lidí.
Martin Eden (1909) je poloautobiografický román, v němž Jack London rozvíjí téma možností člověka a jeho tvůrčích sil. Martina Edena, finančně zabezpečeného úspěšného spisovatele, ukazuje jako člověka osamělého, pronásledovaného vidinami necivilizovaného světa, který hodnotí pouze lidské kvality a schopnosti, ne zisk a slávu.
Dalšími oblíbenými knihami Jacka Londona jsou Mořský vlk (1904), dobrodružný román o lovcích tuleňů, sbírka povídek Láska k životu (1906), Démon alkohol. V utopickém románu Železná pata (1907) předpověděl nástup fašismu.
Nejznámější díla
Volání divočiny a povídky z Aljašky, Bílý tesák, Láska k životu, Bílý den, Mořský vlk, Martin Eden, Démon alkohol, Tulák po hvězdách
Zcela zvláštní místo má mezi Londonovými knihami dílo Tulák po hvězdách (1915). Jack London byl inspirován skutečným příběhem nevinně odsouzeného Eda Morrella, který si vytrpěl pět let samovazby ve věznici San Quentin. Na základě jeho vyprávění autor vytvořil skutečnou báseň o svobodě a utrpení bezmocného jedince. Vězeň v cele dokáže umrtvit své tělo, vystoupit z těla i vězení a putovat svobodně vesmírem a minulými životy.
