Rakovník leží mezi Prahou a Plzní, městem protéká Rakovnický potok.

Historie:

První písemná zmínka o Rakovníku pochází z roku 1252. Již na přelomu 13. a 14. století získal městská privilegia.

Rakovník se nacházel v místě významné obchodní stezky, kudy proudilo do středu české kotliny luxusní zboží dovážené z Evropy. V jeho blízkosti se nachází gotický hrad Křivoklát, který byl oblíbeným sídlem českých králů. Roku 1588 by Rakovník povýšen na královské město. Od konce 16. století Rakovník zažil nebývalý rozvoj. Dařilo se zejména chmelařství a výrobě piva, které získalo věhlas nejen v širokém okolí, ale dokonce až u samých hranic českého království.

Rozmach města byl ukončen až třicetiletou válkou (1618 až 1648). Na počátku války se v blízkosti Rakovníka odehrál střet stavovského vojska pod vedením Kristiána z Anhaltu s koaličními vojsky vedené Maximiliánem Bavorským a generálem Buquoyem. Tento střet předcházel bitvě na Bílé hoře, kde bylo české stavovské vojsko zcela poraženo. Válka zanechala na Rakovníku nesmazatelné stopy. Město bylo několikrát vypleněno a koncem 17. století se téměř vylidnilo.

Rakovník se s důsledky třicetileté války vyrovnával velmi pomalu. V roce 1741 si Francouzi vybrali Rakovník jako základnu při svém okupování Prahy v průběhu války o dědictví rakouské. Rakovníku se také vyhnula plánovaná výstaba silnice spojující Prahu s Karlovými Vary a Chebem.

Až v 19. století, kdy byly odstraňovány hradby, se město začalo rozrůstat. Začal se zde rozvíjet průmysl. V roce 1875 vznikla Ottova mydlárna, dále byl uveden do provozu cukrovar a další nové závody. Po těžbě černého uhlí se pozornost soustředila na šamot a jeho zpracování. V roce 1883 vznikl keramický závod. ěsto ovšem nejprve minul moderní dopravní prostředek, kterým byla železnice. Až dodatečně zde vznikl železniční uzel, který Rakovník připojil na nedalekou Lužnou, kde procházela hlavní trať z Prahy do Karlových Varů. Dále okresní město získalo přímé spojení s Berounem, Blatnem, Mladoticemi a Louny.

Rozvoj města pokračoval i ve 20. století, kdy se uskutečnily opravy památek, vznikala předměstí, rozrůstala se Ottova mydlárna a založily se nové závody. Pokračoval příliv obyvatelstva. Dvě desetiletí československého státu znamenaly pro Rakovník další vlnu vzestupu. Po mnichovské dohodě se Rakovník stal příhraničním městem.

Po druhé světové válce prošlo město významnými změnami a proměnila se i jeho tvář. Ke zvětšování obytné zástavby došlo především výstavbou panelových sídlišť. Rok 1989 přinesl Rakovníku ekonomické oživení. Město v současn době představuje kulturní centrum regionu.

Turistické zajímavosti a kulturní akce:

Zdroj: Wikimedia Commons | Foto: Jan Sokol

Historické jádro města je od roku 1992 městskou památkovou zónou. V centru města s památkovou zónou se vyjímá Husovo náměstí, kde se mimo jiné nachází radnice ze 16. století nebo vrcholně gotický děkanský kostel sv. Bartoloměje. V těsné blízkosti stojí zvonice z roku 1495. Její zvon s průměrem 1,6 metru patří k největším v republice. Samotný prostor náměstí oživuje mariánský sloup, jediná sochařská památka historického jádra. Ze středověkého opevnění se zachovala pouze malebná Pražská brána. Také druhá, Vysoká brána zapadala do systému městských hradeb. V dnešní době slouží tato věž jako rozhledna.

Rakovník také nabízí kulturní akce. Každoročně se zde koná například festival komorní hudby Heroldův Rakovník nebo festival vokální hudby Rakovník bratří Burianů.

Instituce v Rakovníku:

Městský úřad Rakovník tvoří starosta, místostarostové, tajemník obecního úřadu a zaměstnanci zařazení do obecního úřadu.

Odkazy na oficiální stránky a kontakty.

Okresní soud v Rakovníku se nachází na Sixtově náměstí. Odvolacím soudem je Krajský soud v Praze.

Odkazy na oficiální stránky a kontakty.

V Rakovníku se nachází územní pracoviště Finančního úřadu pro Středočeský kraj. Jedná se o organizační složku státu, která vykonává správu daní.

Odkaz na kontakty.

Úřad práce České republiky má v Rakovníku kontaktní pracoviště.

Odkaz na kontakty.