Úrok z prodlení podle občanského zákoníku, výpočet

Aktualizováno 1. 7. 2021 11:54
Pokud včas nezaplatíme daň, správce daně po nás bude požadovat úroky z prodlení. Pravidla pro vyměření těchto úroků se od 1. 1. 2021 změnila.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Hypoindex.cz

Daňový řád nám od 1. 1. 2021 říká, že výše úroku z prodlení odpovídá výši úroku z prodlení podle občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.), ten se zase odkazuje na nařízení vlády. Do 31. 12. 2020 daňový řád stanovil, že výše úroku z prodlení odpovídá roční výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 14 procentních bodů a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžního dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

Úrok z prodlení vzniká od čtvrtého (kalendářního) dne následujícího po původním dni splatnosti daně a zaniká dnem úhrady splatné daně. Dnem úhrady je den, kdy jsou peníze připsány na účet finančního úřadu, tedy nikoliv den, kdy peníze z našeho bankovního účtu odešleme.

Pokud si mezi sebou strany nesjednají ve smlouvě jinou výši úroků z prodlení, uplatní se výše stanovená nařízením vlády č. 351/2013 Sb.  

Tento zákonný úrok z prodlení se vypočte podle takzvané repo sazby České národní banky, zvýšené o osm procentních bodů. Například k 1. 7. 2021 platí repo sazba 0,50 procenta, která se použije pro úroky z prodlení, tj. 8,50 procenta.

Úrok z prodlení je splatný dnem, ve kterém jsou splněny zákonné podmínky pro jeho vznik. (Do 31. 12. 2020 platilo, že úrok z prodlení vznikl až počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti.)

Úrok z prodlení nevzniká: po dobu posečkání, u nedoplatku vzniklého v důsledku porušení daňové povinnosti zůstavitele (a to ode dne smrti zůstavitele do dne skončení řízení v pozůstalosti), v případě příslušenství daně a v případě peněžitého plnění v rámci dělené správy.

 

Právě se děje

Další zprávy