reklama
 
 

Minimální mzda pro rok 2017

AKTUALIZOVÁNO 1. 2. 2017
Odměna za práci nesmí být nižší než státem stanovená minimální mzda.

Odměna za práci nesmí být nižší než státem stanovená minimální mzda. Ta se od 1. ledna 2017 zvýšila na 11 000 korun měsíčně nebo 66 korun za hodinu.

Pro většinu zaměstnanců ale platí mnohem vyšší minimum - takzvaná zaručená mzda. Je odstupňována podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce do osmi stupňů, nazývaných také minimální mzdové tarify. Od ledna 2017 se zvýšily i tyto minimální sazby pro jednotlivé úrovně. (Pozor, pro platy ve veřejném sektoru platí odlišné tabulky).

Podrobný přehled aktuálních sazeb najdete zde.

Zatímco za vlád vedených ODS se minimální mzda od roku 2007 prakticky nezvyšovala, v srpnu 2013 ji vláda Jiřího Rusnoka zvýšila o 500 korun na 8500 korun. Po nástupu současné koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL se vláda s odboráři a zaměstnavatelskými svazy dohodla na dalším růstu o 500 korun, nakonec ji od ledna 2015 zvýšila o 700 korun. O stejnou částku ji zvýšila i k lednu 2016. Ještě výrazněji pak stoupla od ledna 2017.

V koaliční dohodě se vládní strany zavázaly, že po projednání v tripartitě budou minimální mzdu postupně zvyšovat, aby se přiblížila 40 procentům průměrné mzdy. Toho už se nyní podařilo dosáhnout, přesto ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) i odboráři prosazují další zvyšování.

Zastánci růstu minimální mzdy chtějí, aby se lidem vyplatilo pracovat a nezůstávat doma na dávkách (také proto Marksová zvyšuje minimální mzdu, zatímco životní minimum se nemění). Zástupci zaměstnavatelů i Nečasova vláda však argumentovali, že zvýšení minimální mzdy by se obrátilo proti zaměstnancům - firmám by vzrostly náklady, což by v době krize mohlo vést k dalšímu propouštění.

Nárok na minimální mzdu či mzdové tarify

Odměna za práci tedy v praxi nesmí být nižší než vládou určená zaručená mzda pro konkrétní profesi. Toto pravidlo se týká nejen zaměstnanců v pracovním poměru, ale vztahuje se i na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti.

Nezáleží, zda jde o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou. Není ani důležité, jestli jde o "jen" o druhé zaměstnání nebo přivýdělek. Nárok na minimální mzdu vzniká v každé takové práci samostatně.

Všechny úrovně minimální (či přesně řečeno zaručené) mzdy se vztahují na všechny soukromé podnikatele. Pro úplnost dodejme, že na nepodnikatelskou sféru se vztahuje systém platových stupňů.

Měsíční sazba minimální (zaručené) mzdy vychází z týdenní pracovní doby 40 hodin. Jestliže má zaměstnanec sjednánu kratší pracovní dobu a zároveň není odměňován podle odpracovaných hodin, snižuje se mu minimální mzda úměrně odpracované době. Typicky u polovičního úvazku, tedy dvaceti hodin týdně místo čtyřiceti, je i minimální mzda poloviční..

Co když by mzda v konkrétním kalendářním měsíci byla nižší než stanovené minimum? Nejdříve upřesněme, že do této měsíční částky se nepočítají různé příplatky (za přesčas, svátky, víkendy, noční práci a podobně) ani náhrady mzdy (včetně cestovních náhrad a odměn za pracovní pohotovost). Jestliže je tedy taková mzda nižší, musí ji zaměstnavatel doplatit do státem stanoveného minima.

Minimální mzda podle zákoníku práce.

reklama
Související články
reklama
reklama
komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama