Roman Smetana

14. 11. 2012 23:10
Roman Smetana je bývalý řidič olomoucké MHD, který se proslavil tzv. tykadlovou aférou. Kvůli pozdnímu nástupu do vězení mu soud uložil další tři měsíce v podmínce.
Roman Smetana
Roman Smetana | Foto: Tomáš Netočný

Roman Smetana je bývalý řidič olomoucké MHD, který se proslavil tzv. tykadlovou aférou. Soud mu určil zaplatit finanční náhradu a vykonat veřejně prospěšné práce. Jejich vykonání však odmítl, a tak by soudem poslán na sto dní do vězení. Nastoupil se zpožděním v dubnu 2012, pak byl jeho trest přerušen kvůli stížnosti ministra spravedlnosti. Ta se nepotvrdila a Smetana se měl v říjnu vrátit do vězení, ale opět tak učinil s prodlevou, a tak se jeho případ znovu dostal k soudu. Olomoucký krajský soud nakonec v lednu potvrdil, že za vyhýbání se nástupu dostane tři měsíce podmíněně s odkladem 14 měsíců. Svých sto dní ve vězení už si odpykal a vrátil by se tam v případě, pokud by porušil zákon v příštích měsících.

Tykadla politikům

Když se konaly v roce 2010 volby do Poslanecké sněmovny, pomaloval Roman Smetana předvolební reklamní poutače, které byly umístěny na autobusech. Mimo čar a nápisů přimaloval politikům také tykadla. Dopravní podnik města Olomouce podal trestní oznámení na neznámého pachatele a na základě svědectví jednoho z jeho kolegů bylo následně zahájeno trestní stíhání. ODS, která měla nejvíce poškozených plakátů, žádala v rámci trestního řízení jako jediná strana náhradu škody.

První rozsudek Romana Smetany

Roman Smetana byl odsouzen za přečin poškození cizí věci k 100 hodinám obecně prospěšných prací, dále měl Občanské demokratické straně zaplatit 15 667 Kč jako náhradu škody. Případ vedla soudkyně Markéta Langerová, manželka Ivana Langera, který byl jedničkou kandidátky ODS v Olomouckém kraji. Na své spojení s politikem sama tehdy před začátkem jednání upozornila s tím, že se ale podjatá necítí. Smetana tehdy také uvedl, že ji za podjatou nepovažuje, stejně tak reagoval i státní zástupce. Roman Smetana se proti rozsudku neodvolal a náhradu škody uhradil.

Druhý rozsudek a trest vězení

Odmítl však nastoupit na obecně prospěšné práce. V souladu s novým trestním zákoníkem mu byl trest obecně prospěšných prací následně přeměněn na 100 dní trestu odnětí svobody nepodmíněně. Do vězení měl nastoupit 26. března 2012, což Smetana neučinil. V té době dal také v dopravním podniku výpověď. Policii se sám přihlásil až 21. dubna 2012 na pražské demonstraci odborářů. Poté nastoupil do vězení.

V květnu 2012 podal ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil v této kauze stížnost pro porušení zákona. Učinil tak proto, aby se Nejvyšší soud zabýval dvěma otázkami, a to zájmem na ochranu majetku a veřejným zájmem vyjadřovat politické názory. Nejvyšší soud měl do budoucna říct, zda podobné případy, jako je ten Smetanův, jsou trestným činem a je nutné, aby za ně byli lidé odsouzeni k trestu vězení. Nejvyšší soud nejprve rozhodl o přerušení výkonu trestu do doby, než o stížnosti pro porušení zákona senát trestního kolegia rozhodne. Ministrova stížnost však byla v srpnu 2012 zamítnuta, a soud tak potvrdil platnost trestu.

Smetana pak opět odmítl do vězení nastoupit. Během krajských a senátních voleb, které se konaly na podzim roku 2012, pronikl v přestrojení do volebního štábu ODS, kde hovořil s premiérem Petrem Nečasem, kterého se zeptal na to, zda podle jeho názoru patří do vězení. Krátce nato se Smetana vydal dobrovolně policii a byl převezen do věznice. Vzhledem k tomu, že se měl do výkonu trestu vrátit nejpozději 8. října, bylo zahájeno jeho další trestní stíhání za maření výkonu úředního rozhodnutí.

Roman Smetana se narodil 6. ledna 1982 v Olomouci.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 30 minutami

Zeman podepsal zákon, který ke konci roku ruší elektronickou evidenci tržeb

Elektronická evidence tržeb skončí ke konci letošního roku bez náhrady. Příslušný zákon, který ji ruší, v pátek podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom Hrad. Evidence tržeb začala fungovat od 1. prosince 2016, ale od jara 2020 byla kvůli pandemii koronaviru přerušená do konce letošního roku. Stala se fakticky dobrovolnou. Pokud by se zrušení schválit nepodařilo, začala by elektronická evidence tržeb od příštího roku opět fungovat, navíc by se rozšířila na všechny obory, na které se dosud nevztahovala.

Zrušení evidence tržeb navrhl kabinet Petra Fialy (ODS), neboť způsob evidence označil za zbytečnou zátěž jak pro podnikatele, tak pro stát kvůli nákladům na správu evidence. Expremiér a předseda ANO Andrej Babiš, který elektronickou evidenci tržeb v minulosti prosadil, již dříve uvedl, že tento nástroj narovnal podnikatelské prostředí a vynesl více než 35 miliard korun. Podle odpůrců elektronické evidence tržeb exaktní čísla neexistují a výnosy vycházejí z odhadů. Podle zastánců však její zrušení posílí šedou ekonomiku.

Zdroj: ČTK
před 34 minutami

Těžba černého uhlí v dole na Karvinsku bude pokračovat až do roku 2025

Těžba černého uhlí v Dole ČSM na Karvinsku bude pokračovat až do konce roku 2025. Na Dole ČSM Sever ve Stonavě to v pátek oznámili ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a předseda představenstva těžební společnosti OKD Roman Sikora. Důl ČSM je posledním, kde podnik černé uhlí těží. Podle původních plánů tam měla těžba skončit letos, v červnu se ale rozhodlo o prodloužení minimálně do konce roku 2023.

OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. V minulých letech ale těžbu ve většině dolů ukončilo, protože se dlouhodobě nevyplácela.

V OKD pracuje včetně dodavatelských zaměstnanců přibližně 3300 lidí. Vlastníkem firmy je prostřednictvím společnosti Prisko stát. Loňské hospodaření podnik uzavřel s čistým ziskem 216,8 milionu korun, předloni byl ve ztrátě 2,437 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy