Razie na mocné 2013

Aktualizováno 19. 7. 2013 15:21
V červnu 2013 provedl ÚOOZ zásah, při němž byla zadržena a obviněna Jana Nagyová, šéfka Nečasova kabinetu, a sedm dalších včetně tří exposlanců ODS a lidí z vojenské rozvědky.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Aktuálně.cz

Zásah ÚOOZ na Úřadu vlády ČR a dalších místech, v jehož centru je nyní už bývalá šéfka kabinetu premiéra Petra Nečase Jana Nagyová, vyústil v červnu 2013 ve vládní krizi. Premiér Petr Nečas podal demisi a vedle policejního vyšetřování tak nastalo i pátrání po novém premiérovi a vládě. Prezident Miloš Zeman nakonec jmenoval úřednický kabinet Jiřího Rusnoka, který však během srpnového hlasování o důvěře potřebnou většinu v Poslanecké sněmovně nezískal.

Foto: Vojtěch Marek

Osoby, které byly od počátku kauzy ve vazbě, jsou nyní propuštěny a stíhání exposlanců kvůli možnému přijetí úplatku zastavil Nejvyšší soud na základě výkladu poslanecké imunity. Počátkem roku 2014 se objevily informace, že za materiální a morální újmu budou Tluchoř, Šnajdr a Fuksa žádat finanční odškodnění.

Podstata kauzy

Celá kauza má zatím tři roviny - jednu tvoří sledování manželky premiéra a možná dalších lidí, druhou situace tří bývalých poslanců za ODS, kteří měli přijmout úplatek, a třetí rovinou je vliv kmotrů na politické představitele.

Foto: Aktuálně.cz

Ve všech případech tvoří spojnici Jana Nagyová. Přestože policejní vyšetřování začalo u Libora Grygárka, někdejšího náměstka pražského vrchního státního zastupitelství, kvůli kterému byl případ předán do Olomouce, přešlo k telefonním odposlechům údajných ,,kmotrů" Romana Janouška a Ivo Rittiga a následně je stopa zavedla k tajemnici premiéra republiky.

Zásah byl původně plánován na pozdější datum. Uspíšila ho obava z toho, že by jeden z podezřelých - Roman Boček - mohl zmizet v zahraničí.

Průběh zadržení

13. června 2013 provedli detektivové z ÚOOZ pod dohledem vrchního státního zástupce z Olomouce zadržení vytipovaných osob, dokumentů a majetku. K soudu se dostalo devět lidí. Jeden byl pouze vyslechnut (šéf Úřadu vlády Lubomír Poul), jeden se přiznal (ředitel Vojenského zpravodajství Milan Kovanda) a byl propuštěn a jeden se na policii přihlásil po návratu do republiky a spolu se zbylými šesti skončil ve vazbě kvůli obavě z možnosti ovlivňování svědků.

Jako první byli z vazby propuštěni v polovině července 2013 tři exposlanci ODS, a to na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle kterého jsou tito aktéři chráněni poslaneckou imunitou a indemnitou za jakékoli jednání, kterého se dopustili do doby, než se vzdali mandátu. V pátek 19. července následně vazební věznici opustili Jana Nagyová, Roman Boček a Ondrej Páleník. Rozhodnutí o jejich uvolnění vydal Krajský soud v Ostravě. Ve vazbě byli kvůli výslechu svědků a tento proces byl již završen. Posledním vazebně drženým byl Jan Pohůnek, který se dostal ven ještě ten samý den.

Exposlanci a trafiky

Zvrat v oblasti podezření z korupce v podobě rozdávání politických trafik nastal 16. července 2013. Nejvyšší soud rozhodl podle stížnosti v případě Marka Šnajdra a Petra Tluchořa v jejich prospěch, orgány činné v trestním řízení nemohly zasáhnout vůči jednání v rámci imunity Poslanecké sněmovny. Fuksa sám si stížnost k NS nepodal, ale rozhodnutí se vztahovalo i na něj. Všichni byli téhož dne propuštěni z vazby.

Marek Šnajdr.
Marek Šnajdr. | Foto: Ondřej Besperát

O možnostech dalšího vyšetřování případu udělování politických trafik se bude diskutovat. Státní zástupce Ištván totiž nevylučuje další pokračování případu, zatímco bývalý premiér Nečas žádá jeho rezignaci, neboť rozhodnutí NS má podporovat domněnku o špatné práci detektivů.

Ivan Fuksa a Petr Tluchoř (vpravo) na kongresu ODS v Brně v listopadu 2012.
Ivan Fuksa a Petr Tluchoř (vpravo) na kongresu ODS v Brně v listopadu 2012. | Foto: Reuters

Na konci srpna 2013 požádal Ištván Nejvyšší soud o další stanovisko k imunitě poslanců, protože podle jejich šetření proběhlo vyjednávání trafik mimo půdu Poslanecké sněmovny. Soud nicméně potvrdil platnost imunity a exposlanci se naopak budou dožadovat několikamilionového odškodnění za ztracený příjem a poškozené jméno.

Obvinění Petra Nečase

Kauza trafik ještě zdaleka není u konce. V únoru 2014 došlo k jejímu dalšímu posunu poté, co byl Petr Nečas obviněn z podplácení právě v souvislosti s posty pro exposlance ODS. Ke stíhání bývalého premiéra otevřel cestu Nejvyšší soud. Ten na podzim 2013 potvrdil, že obvinění exposlanců ODS není možné, zatímco Nečase ano. V současné době jsou v této větvi případu dále obviněni bývalá šéfka vládního kabinetu Nagyová, nynější Nečasova manželka, a někdejší Fuksův náměstek Roman Boček. Nagyová s Bočkem podle žalobců společně navedli Nečase k přislíbení úplatku.

Zatímco exposlanci tak trestnímu stíhání nečelí, stali se z nich svědkové, kteří byli předvoláni k výslechu. Zatímco Šnajdr vypovídal, Tluchoř i Fuksa odmítli odpovídat, za což jim byla každému udělena pořádková pokuta ve výši 20 tisíc korun.

Sledování osob

Jana Nagyová měla podle dosavadních informací nechat sledovat manželku Petra Nečase a další dvě osoby, ohledně motivu zatím panují nejasnosti. Právní zástupce Nagyové sdělil, že jednala na základě informací o styku Nečasové se svědky Jehovovými. Nagyová měla k ověření pravdivosti využít služeb Vojenského zpravodajství, neboť při užití soukromé agentury hrozilo odtajnění.

Zatímco na začátku kauzy se Nečas vyjádřil, že o sledování nic neví, brzy vyšlo najevo, že Nagyová mu fotografie ze sledování pár dní před zadržením ukázala, ovšem bez informace o tom, že je nechala pořídit, nýbrž že se jedná o produkt paparazzi.

Nagyová uznává pochybení, ale podle svých slov údajně neměla v zájmu někoho poškodit či někomu ublížit. V souvislosti s případem byli obviněni Kovanda, Páleník a Pohůnek. Soud pro Prahu 1 v červnu 2014 stanovil trest pouze pro Nagyovou - roční podmínka se čtyřletým odkladem a zákaz výkonu práce ve státní správě. Potrestání Kovandy a Páleníka má dořešit Ministerstvo obrany, Pohůnek byl zproštěn obžaloby. Proti rozhodnutí bude pravděpodobně odvolání.

Krize vlády

Policejní vyšetřování spustilo další vládní krizi, která ukončila Nečasovo působení ve funkci premiéra. Nečas původně rezignaci odmítal a postavil se za Janu Nagyovou. Po jednání trojkoalice oznámil svůj odchod z funkce premiéra i postu předsedy ODS. V pondělí 17. června 2013 převzal prezident Miloš Zeman jeho demisi.

Koaliční strany hledlai cestu z krize a vybrali nového kandidáta na premiéra - Miroslavu Němcovou (dalšími favority byli Martin Kuba, 1. místopředseda ODS a ministr průmyslu a obchodu, a Zbyněk Stanjura, ministr dopravy).

Opozice byla pro rozpuštění Sněmovny a vypsání předčasných voleb.

Prezident Miloš Zeman nakonec zvolil cestu úřednického kabinetu. Premiérem se stal bývalý ministr financí jeho vlády Jiří Rusnok a celý kabinet pak uvedl do úřadu 10. července 2013. Vládl přes předčasné poslanecké volby až do 29. ledna 2014.

Obvinění

Jana Nagyová - bývalá šéfka kabinetu Petra Nečase - obviněna z podplácení a organizování trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby

Petr Nečas - bývalý premiér - obviněn z podplácení v souvislosti s "kauzou trafik" pro bývalé poslance ODS Fuksu, Šnajdra a Tluchoře

Ivan Fuksa - bývalý ministr zemědělství - obviněn z úplatkářství v souvislosti se složením mandátu poslance, stíhání bylo zastaveno

Petr Tluchoř - bývalý poslanec ODS - obviněn z úplatkářství v souvislosti se složením mandátu poslance, stíhání bylo zastaveno

Marek Šnajdr - bývalý poslanec za ODS - obviněn z úplatkářství v souvislosti se složením mandátu poslance, stíhání bylo zastaveno

Ondřej Páleník - bývalý šéf správy hmotných rezerv a předtím šéf Vojenského zpravodajství - obviněn ze zneužití pravomocí veřejné osoby

Roman Boček - bývalý náměstek Ministerstva dopravy a Ministerstva zemědělství - obviněn v souvislosti s úplatky pro exposlance ODS

Jan Pohůnek - ředitel odboru vnější kontroly VZ - obviněn ze zneužití pravomoci veřejné osoby

Milan Kovanda - bývalý ředitel Vojenského zpravodajství - obviněn ze zneužití pravomocí veřejné osoby

 

Právě se děje

Další zprávy