Pes - "nejlepší přítel člověka" - je nejoblíbenějším domácím zvířetem v Česku. Počet registrovaných psů se pohybuje kolem 2,5 milionu, což z Česka činí psí velmoc v rámci Evropy.
Dlouhodobé přízni mezi psími plemeny se těší německý ovčák či jezevčík; oblíbenost dalších plemen psů potom často podléhá "módním" vlnám, v posledních letech se k nejpopulárnějším řadí zlatí retrívři.
Vzhledem ke stále rostoucímu počtu lidí bydlících ve městech roste také oblíbenost malých plemen, jako jsou například yorkshirský teriér, maltézský psík nebo čivava.
Chov psů a legislativa
Chov psů je v České republice upravován zákonem o ochraně zvířat proti týrání.
Od 1. ledna 2020 mají majitelé psů na základě novely veterinárního zákona nově povinnost označovat psy na území ČR mikročipem. Od poloviny ledna 2020 se pak zvyšuje pokuta za čipem neoznačeného psa. Na koho se povinnost čipovat vztahuje, naleznete na stránkách Státní veterinární správy.
Psi mají být do budoucna registrováni v centrální evidenci, kterou bude provozovat Komora veterinárních lékařů. Veterináři do evidence zanesou identifikační údaje chovatele a jeho zvířat při jejich očipování nebo očkování. V létě 2022 to chválil Senát v novele veterinárního zákona. Přístup do evidence mají mít veterináři, ale i orgány veřejné moci a částečně chovatelé. Uvedený identifikační doklad, který umožňuje zjistit totožnost zvířete a zkontrolovat jeho nákazový status, je nově právně chráněn jako veřejná listina.
Dlouhodobým problémem je nelegální množení štěňat a jejich prodej i vývoz do jiných zemí. Změna nedostatečné legislativy v této oblasti je předmětem jednání v Evropském i českém parlamentu. Novela veterinárního zákona z listopadu 2017 zavedla pro chovatele s pěti a více fenami povinnost svá zvířata nahlásit úřadům. Případné zpřísnění novely i související úpravu trestního zákoníku v současné době projednává parlament.
Problematika množíren psů jde ruku v ruce s nedostatečnou osvětou zájemců o štěně.
Původ psa
Samotný původ psa domácího je stále poměrně nejasný. Podle archeologických nálezů se jeho vznik odhaduje v době mezi třinácti a sedmnácti tisíci lety; genetické odhady sahají ještě mnohem dále do minulosti, ale je také pravda, že zde mohlo, z různých důvodů, dojít k chybám.
Nejpravděpodobnějším místem, kde k tomu došlo, je Blízký či Střední východ; vyloučena není ani možnost, že pes "nevznikl" pouze jednou, ale několikrát - odděleně v různých regionech Evropy a Asie.
V čem se většina odborníků shoduje, je fakt, že přímým předchůdcem psa domácího byly různé druhy vlků. Uvažuje se ale také o "příspěvku" dalších druhů psovitých šelem, jako je šakal či kojot.
Podle Mezinárodní kynologické federace (FCI) se psí plemena dělí do deseti skupin:
1) Ovčáčtí a pastevečtí psi (s výjimkou švýcarských salašnických psů)
2) Pinčové a knírači - molosoidní plemena - švýcarští salašničtí psi
3) Teriéři
4) Jezevčíci
5) Špicové a původní (primitivní) plemena
6) Stopaři a příbuzná plemena
7) Ohaři (patří sem například český fousek)
8) Retrívři - slídiči - vodní psi
9) Společenští psi (včetně takzvaných "toy dogs")
10) Chrti
Detailní popisy jednotlivých plemen:
Akita Inu
Americký stafordšírský teriér
Australský ovčák
Beagle
Bernský salašnický pes
Border kolie
Bišonek
Boloňský psík
Border teriér
Československý vlčák
Čivava
Dobrman
Francouzský buldoček
Hovawart
Chodský pes
Jack Russell teriér
Kavalír King Charles španěl
Kavkazský pastevecký pes
Labradorský retrívr
Leonberger
Maltézský psík
Německý ovčák
Novofundlandský pes
Pražský krysařík
Rotvajler
Rhodéský ridgeback
Tibetská doga
Tosa inu
Tibetský španěl
Výmarský ohař
Yorkšírský teriér
Zlatý retrívr
