Marihuana je pravděpodobně nejrozšířenější nelegální (měkkou) drogou na světě. Také v Česku dosahuje značné obliby, především mezi mládeží. Podle údajů z roku 2015 sbíral mezi Čechy od 15. do 34. roku věku zkušenosti s "trávou" každý pátý.
Marihuana představuje vysušené květy, semena a listy indického konopí, hašiš pak pryskyřici z květů.
Jedná se o halucinogeny, jejichž hlavní účinnou látkou je delta-9-trans-tetrahydrocannabinol (THC). Jak marihuana, tak hašiš se obvykle kouří nebo - zejména marihuana - v menší míře i konzumují v jiných formách (mléko, pečivo a podobně).
S marihuanou v různých formách se lze setkat pod rozličnými názvy, jako například tráva, marijánka, maruška, gandža, skéro, zelí a podobně. Samotná cigareta marihuany se označuje jako joint, hulení, špek nebo brčko. Slovo skunk se používá jako společné označení velmi silných a aromatických odrůd.
Marihuana může pomoci u mnoha různých druhů onemocnění, od glaukomu přes roztroušenou sklerózu, Parkinsonovu chorobu, Crohnovu chorobu po různé druhy rakovin. Má také protizánětlivé, uklidňující a tišící účinky. Lepšímu poznání a především rozšíření jako léčiva stále brání její ilegalita.
Světová zdravotnická organizace (WHO) s ohledem na léčebné účinky konopí navrhla snížit jeho stupeň nebezpečnosti. I v Česku se řeší, do jaké míry má být konopí pacientům přístupné. Aktuálně pojišťovny hradí 90 procent ceny u lékaře a 30 gramů měsíčně, více jen po schválení revizního lékaře.
Léčebné konopí má podle vyhlášky různé indikace, až v devadesáti procentech případů ho však lékaři předepisují pacientům s chronickou neztišitelnou bolestí. Druhou nejčastější indikací je roztroušená skleróza.
Česká protidrogová legislativa konečně po letech definovala "množství větší než malé." Pro marihuanu a hašiš platí následující - hranicí je pět rostlin všech druhů a odrůd Cannabis, které obsahují více než 0,3 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů z celkové hmotnosti rostliny.
V případě "konečného produktu" platí pro marihuanu limit 15 g sušiny (obsah 1,5 g delta-9-THC) a 5 g hašiše (obsah 1 g delta-9-THC) podle 467/2009 Sb.
O přechovávání většího množství konopí a jeho pěstování a souvisejících trestech pojednávají paragrafy 284 a 285 trestního zákoníku.
Kromě THC obsahuje marihuana například cannabidiol (CBD), který má mírně uklidňující účinky a diskutují se také jeho léčebné účinky. Poměr THC/CBD v rostlině je geneticky dán.
Průměrný obsah THC v marihuaně se v Evropě (podle údajů z roku 2005) pohybuje kolem 6-8 %, v Nizozemí dosahuje však až 16 % (zde však převažuje uvnitř pěstovaná marihuana, která mívá 2-3 x větší obsah THC, než je obvyklé u venkovních rostlin).
Poločas THC v lidském těle je poměrně krátký, v řádu hodin až dní, nicméně je dobře rozpustný v tucích (čehož se využívá například při přípravě mléka nebo marihuanového másla a čokolády) stejně jako jeho metabolity. Ty se ukládají v tukové tkáni a lze tak ještě s velkým časovým odstupem vystopovat užití marihuany.
Krevní testy také mohou odhalit užívání marihuany a přítomnost THC, nicméně je prakticky nemožné odhadnout, kdy k tomu přesně došlo a jaké množství bylo zkonzumováno.
Účinky marihuany se individuálně velmi liší, záleží i na momentálním rozpoložení mysli, jelikož prohlubují aktuální psychický stav člověka. Proto není vhodné požívat marihuanu, pokud je člověk ve špatné náladě či depresi. Marihuana jako halucinogen "upravuje" realitu, přibližuje mysl člověka a jeho vnímání tomu snovému.
Na druhou stranu může kouření narušit krátkodobou paměť a především vyvolat závažné psychologické problémy (schizofrenii, paranoiu, deprese a podobně) v případě, že k nim má člověk vrozené předpoklady.
Po fyzické stránce dochází bezprostředně ke zvýšení srdečního tepu, rozšíří se zorničky, zhorší koordinace a v některých případech též vyvolává pocit hladu. Vrcholu dosahuje účinek (při kouření marihuany, v případě konzumace ve formě nějakého pokrmu se doba výrazně prodlužuje) do půl hodiny. I to je ovšem individuální.
Vzhledem k zadržování kouře v plicích a vyššímu obsahu celulózy a dalších látek je samotné kouření marihuany mnohem škodlivější než v případě tabáku - na druhou stranu k němu nedochází tak často.
Vyšší obsah celulózy a mnoha dalších látek je také důvodem její vhodnosti k technickému využití, jako je například výroba papíru či energetika. Dalším rozvíjejícím se oborem je kromě farmacie i rostoucí množství kosmetických přípravků na bázi konopí.