Ještě před několika lety by podobné tvrzení znělo spíš jako science fiction. Dnes na rozluštění zvířecí komunikace pracují lingvisté, biologové, odborníci na umělou inteligenci i kryptografové. A největší technologické firmy i neziskové organizace otevřeně mluví o tom, že otázka už nestojí „zda“, ale „kdy“ lidé zvířecí řeči porozumí.
Touha zpomalit stárnutí není nová. Zatímco dřív lidé hledali elixír mládí, dnes se obracejí k biohackingu, přerušovanému půstu nebo konceptu takzvaných modrých zón. Sociální sítě zaplavují návody na dlouhověkost, vědci ale upozorňují, že část populárních teorií stojí na zjednodušeních a některé sliby zatím nemají dostatečně pevné důkazy.
Maso, nebo zelenina? Nová studie o dlouhověkosti ukazuje překvapivý detail, který může změnit pohled na zdravé stárnutí. Výzkum mezi lidmi staršími 80 let totiž naznačuje, že samotné vyřazení masa automaticky delší život nezaručí. Rozhodovat může něco mnohem méně nápadného. A podle autorů studie se to týká hlavně žen ve vyšším věku.
Možná ho máte doma i vy. V proteinových tyčinkách, limonádách s označením „zero“ nebo v keto sladkostech se totiž objevuje stále častěji: sladidlo erythritol. Nový výzkum ale naznačuje, že může zasahovat do jedné z nejdůležitějších ochran lidského těla: bariéry, která chrání mozek. Důsledky dlouhodobé konzumace produktů s tímto sladidlem by tak podle vědců nemusely být zcela zanedbatelné.
Vitamin B12 je dlouhá léta považovaný za symbol zdraví, energie a správně fungujícího těla. Jenže vědci teď stále častěji narážejí na znepokojivou souvislost: neobvykle vysoké i nízké hodnoty B12 se objevují u některých typů rakoviny. Znamená to, že běžný vitamin může škodit? Odpověď je mnohem složitější — a týká se téměř každého.
Ty plakáty na mě koukají v metru i na nádraží – kampaň EU s logem „Chráníme to, co je důležité“ nás oblažila vizuálně i obsahově nepříliš nápaditými plakáty s nápisy „Svobodný tisk“, „Svobodný projev“ a „Svobodný výzkum“. Schválil Evropský parlament nějaký převratný zákon na ochranu svobody projevu, tisku či výzkumu? Je něco z toho v Evropě v ohrožení?
Krádež lebky svaté Zdislavy znovu otevřela otázku, jak chránit historické artefakty před zničením nebo případnou ztrátou. Jednou z efektivních cest, která navíc umožňuje i další vědecké bádání, je kompletní digitalizace. Zachovat se takto dají nejen svaté ostatky, ale i celé prostory, nebo dokonce stavby.
Přestože odborníci v minulosti vejce často kritizovali kvůli obsahu cholesterolu, dnes se stále více mluví o jejich přínosech. Nyní navíc znovu přitahují pozornost vědců – tentokrát kvůli možnému vlivu na zdraví mozku. Nová studie amerických výzkumníků naznačuje, že jejich pravidelná konzumace může souviset s nižším rizikem Alzheimerovy choroby, které může snížit o více než čtvrtinu.
Doporučení „hlavně pijte hodně vody“ patří k nejčastějším radám, které lidé po ledvinových kamenech dostávají. Jenže nová rozsáhlá studie ukazuje, že realita může být mnohem složitější. Vědci sledovali stovky pacientů, kteří používali chytré lahve, dostávali upozornění i finanční motivaci. Přesto se ukázalo, že ani moderní technologie nemusí stačit na to, co zní na první dojem velmi jednoduše.
Ranní káva znamená pro většinu lidí hlavně kýženou dávku energie. Nový výzkum ale naznačuje, že její vliv může být mnohem hlubší. Vědci totiž poprvé detailně popsali, co pravidelné pití kávy dělá se střevy, mozkem i lidskou psychikou. Výsledky překvapily i samotné výzkumníky: ukázalo se totiž, že rozdíl nedělá jen kofein, ale i látky, kterým dosud věda nevěnovala tolik pozornosti.
Doplňky s rybím tukem patří k nejrozšířenějším „zázrakům“ pro mozek a mnozí po nich sahají v přesvědčení, že podporují paměť, soustředění i dlouhodobé zdraví nervové soustavy. Nová studie ale naznačuje, že jeden z jejich klíčových prvků může za určitých okolností působit přesně opačně, než se čekalo. Komu může škodit – a kdy se z podpory regenerace stává překážka?
„Pijte vodu a nepijte rum,“ zpívá populární písničkář Jaromír Nohavica. Nový výzkum německých vědců ale naznačuje, že pozadu nezůstává ani pivo. Podle něj by totiž mohla mít i jediná sklenice zlatavého moku nečekaný přínos pro zdraví a lidský mozek. V čem je ale háček? Odpověď není černobílá. Záleží na detailech, které se často ztrácí v titulcích, ale zásadně mění význam celého sdělení.
Strava bohatá na ovoce, zeleninu a celozrnné produkty se dlouhodobě považuje za základ dobrého zdraví a účinný způsob, jak snižovat riziko rakoviny i dalších onemocnění. Nová studie však odhalila možnou souvislost mezi vyšší konzumací těchto potravin a rakovinou plic. Na vině mohou být podle výzkumníků pesticidy.
Jakékoliv jídlo a pití ve verzi „light“ nebo „bez cukru“ zní jako zaručeně lepší a možná i trochu zdravější volba. Jenže právě konzumace umělých sladidel – v limonádách, jogurtu nebo třeba kávě – může mít nečekané důsledky. Nová dlouhodobá studie naznačuje, že užívání nízkoenergetických sladidel může souviset s rychlejším úbytkem paměti. Kde je hranice, kdy už „lepší volba“ přestává být výhodou?
Ležíte v noci v posteli, počítáte minuty a čekáte, až konečně usnete? Právě tohle zdánlivě neškodné chování může podle vědců nespavost ještě zhoršovat. Proč si mozek přestává spojovat postel se spánkem a jak se z běžných problémů stává chronická porucha? Odpovědi na tyto otázky mohou změnit nejen vaše noci, ale i celkové zdraví.
Nejméně deset vědců, kteří se ve Spojených státech zabývali výzkumem jaderných technologií, letectví a vesmíru, v posledních letech zemřelo nebo zmizelo. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) se začal zabývat možnou spojitostí mezi jednotlivými případy.
Zbytky kokainu, které se dostávají do řek a jezer spolu s odpadními vodami, mění chování lososů. Nová studie ukazuje, že lososi vystavení kokainu jsou daleko aktivnější a uplavou toho mnohem více. Důsledky pro rybí populace zatím podle odborníků nikdo nedokáže přesně odhadnout.
Zapomeňte na drastické diety. Nové vědecké poznatky ukazují, že klíčem ke štíhlejší postavě a lepšímu zdraví může být překvapivě jednoduchá věc: doba, kdy jíte. Pouze dvě nenápadné změny v denním režimu totiž podle studií souvisejí s nižší hmotností i pomalejším stárnutím.
Když se řekne „infarkt“, většina lidí si asi představí dramatickou scénu, v níž se muž chytne za levou stranu hrudníku, padne na kolena a lapá po dechu. Tento typický obrázek žijící v našem kolektivním vědomí však vytváří nebezpečnou iluzi. Pro miliony žen po celém světě vypadá realita úplně jinak. A za tohle naše zkreslené vnímání infarktu mnoho z nich zbytečně zaplatí životem.
![["Girl with delight looking at flask in chemistry class"]](https://media.eco-files.cz/economia/production/files/2026/04/13/00/50/45/319e8770-3101-49ad-ae29-750d4a72196f/girl-with-delight-looking-flask-chemistry-class.webp)
![["Girl with delight looking at flask in chemistry class"]](https://media.eco-files.cz/economia/production/files/2026/04/13/00/50/45/c55b6f7e-3608-4497-a9a0-674c9c260bf0/girl-with-delight-looking-flask-chemistry-class.webp)
Na tři kliky se dostanou k jakékoliv informaci. Mladí lidé se proto často spoléhají na internet a umělou inteligenci. Nic víc nehledají. „To je chyba, AI může stavět na nesprávných informacích. Víc než kdy jindy je proto třeba podporovat kritické myšlení,“ je přesvědčená ředitelka Nadace Neuron Monika Vondráková. Spustila proto novou kampaň „Začni s proč“ a snaží se dětem ukázat kouzla vědy.
