Dva naprosto odlišné světy spojuje nečekaná záhada. Vědci na trpasličí planetě Pluto i na největším měsíci Saturnu Titanu našli stejnou dosud neznámou chemickou látku. Přestože oba světy dělí miliardy kilometrů a jsou úplně jiné, vykazují identický chemický podpis.
Je růžová, zahalená do podivného oparu a vědci dodnes nevědí, jestli jde o planetu, nebo o nepovedenou hvězdu. Teď ale kolem záhadného objektu GJ 504 b učinili objev, který může změnit pohled na studium vzdálených světů. Díky vesmírnému teleskopu Jamese Webba totiž objevili něco zvláštního: důkazy o existenci slaných mraků v jeho atmosféře.
Astronomům se díky vesmírnému teleskopu Jamese Webba podařilo pořídit dosud nejzřetelnější snímky povrchu exoplanety, tedy planety mimo sluneční soustavu. Data o skalnatém světě o průměru o 30 procent větším než Země naznačují, že jde o pustinu s povrchem podobajícím se Merkuru. Nepřítomnost atmosféry a extrémní teploty - na jedné straně neúnosný žár a na druhé mráz - ji zřejmě činí neobyvatelnou.
Vypadá jako obří zornice upřená z hlubin vesmíru přímo na nás. Helixova mlhovina, přezdívaná „Boží oko“, je ale monumentálním hřbitovem. Nové snímky z teleskopu Jamese Webba odhalují detaily hvězdné agonie v takovém rozlišení, že vědci poprvé vidí to, co za pět miliard let čeká i Slunce a Zemi. Podívejte se, jak hvězdy umírají a jak se z jejich pozůstatků rodí materiál pro vznik nových světů.
