To, co děláte s jadernou energií, je skvělé. Stavba dvou jaderných reaktorů v Dukovanech je pro Jihokorejce druhý obří zahraniční projekt po Spojených arabských emirátech. Pokud dokážou ve spolupráci s českým průmyslem postavit tyto reaktory v rozumném čase a za rozumnou cenu, ovlivní to budoucnost jádra v mnoha dalších zemích, říká americký expert Jack Spencer. Ale varuje: Nevzdávejte se uhlí!
Osmdesát miliard korun investuje skupina ČEZ do modernizace teplárenství, do roku 2030 chce přejít na nízkoemisní zdroje v teplárnách po celé České republice. Nejvíc teplárenských lokalit má ČEZ v Ústeckém kraji. Reaguje tím na konec spalování uhlí v Česku.
Česká energetická síť byla navržena pro potřeby těžkého průmyslu, přesto se nyní v mnoha místech dostává na hranici svých možností. Zatímco noví investoři marně čekají na připojení, „tlusté dráty“ často končí u moderních skladů, které tolik elektřiny nepotřebují.
Evropa vsadila na obnovitelné zdroje a plyn jako překlenovací zdroj. Jenže co když nesvítí a nefouká a k tomu vypukne válka v Perském zálivu? Řada asijských zemí se vrací k uhlí, které se Evropa snaží utlumit. Byl odklon od uhlí rozumný? Nestačí nám obnovitelné zdroje? Energetický expert Jan Vondráš, autor tzv. prezidentské analýzy české energetiky, nastiňuje možné scénáře.
Evropa vsadila na obnovitelné zdroje a plyn jako překlenovací zdroj. Jenže co když nesvítí a nefouká a k tomu vypukne válka v Perském zálivu? Řada asijských zemí se vrací k uhlí, které se Evropa snaží utlumit. Byl odklon od uhlí rozumný? Nestačí nám obnovitelné zdroje? Energetický expert Jan Vondráš, autor tzv. prezidentské analýzy české energetiky, nastiňuje možné scénáře.
Těžba uhlí v České republice v loňském roce i přes budoucí plánovaný útlum vzrostla. V lomech a dolech se vytěžilo asi 25,6 milionu tun hnědého a černého uhlí, což bylo meziročně o přibližně dvě procenta více.
Reportér Aktuálně.cz Ondřej Stratilík prožil několik uplynulých dní mezi havíři a jejich rodinami, kteří se těžce vyrovnávají s ukončením těžby černého uhlí ve Stonavě. V rozhovoru mluví o tom, co od nich slyšel, a zároveň popisuje i jejich reakce na politické projevy. Z nich nejvíce rezonoval předtočený projev prezidenta Petra Pavla, na který reagovali havíři pískáním.
I když byla havířina jedním z nejtěžších řemesel, ve slezských rodinách měla dlouhou tradici. Udržovala se i po několik generací a uhlí dávalo práci nejen mužům, ale i ženám. Tomu je teď konec. S uzavřením Dolu ČSM ve Stonavě tahle letitá historie skončila. A jak to samy rodiny řeší? Reportér deníku Aktuálně.cz s některými z nich mluvil.
Smutek v očích, bučení na prezidenta Petra Pavla, lahváč v kroužku před kantýnou nebo historky o tom, kdo komu v hospodě roztrhal triko. Středa 4. února ve Stonavě na Karvinsku měla řadu stereotypů, které si člověk se slezskými horníky spojuje. I přesto všechno to byl ale den, kdy tradiční havířská profese v českých zemích zanikla. Odteď už nikdo nevytěží ani kilogram uhlí.
V šatně si naposledy oblékl fáračky, nasadil přilbu a cestou k těžní kleci narychlo vypil povinnou gulášovku. Karel Blahut, závodní Dolu ČSM, sfáral do hloubky 1300 metrů už po sedmitisící padesáté osmé. Tentokrát to ale bylo jiné.
Řada výztuží pod zemí zůstane, některé ale ještě havíři stihnou vytáhnout. „Vylamování“ ocele z chodeb je dřina, jak právě dokazuje jeden ze zpocených mužů. Pracuje jen v trenkách a přilbě. Reportér deníku Aktuálně.cz sfáral za havíři do stonavského Dolu ČSM na jednu z posledních šichet. Tady na začátku roku 2026 skončí dlouhá historie těžby černého uhlí u nás. A s ní zanikne i hornická profese.
Jen krátce poté, co udeřily mrazy, se Česko dozvídá, že uhelné elektrárny se zavřou podstatně dřív, než se původně předpokládalo. Miliardář Pavel Tykač v pátek oznámil, že ukončí provoz svých uhelných zdrojů v prosinci 2026, nejpozději v březnu 2027.
