Oděsa prochází proměnou, kterou urychlila ruská invaze i zákon o derusifikaci a deimperializaci. Historik a poddůstojník ukrajinské námořní pěchoty Oleksandr Babič v rozhovoru pro Aktuálně, popisuje, proč se město vzdává ruských symbolů, jak válka mění vztah lidí k minulosti a proč je podle něj Ukrajina v boji s imperiální politikou na samotné hraně širšího konfliktu.
Více než dvě stovky politických elit, podnikatelů, technologických šéfů, ale například i hereček a herců se právě chystají na několikadenní setkání nedaleko irského Dublinu. Na programu mají debaty o třetí světové válce, umělé inteligenci a dalších tématech týkajících se budoucnosti světa. O fungování této elitní skupiny se přitom veřejnost dozvěděla paradoxně díky základnímu selhání zabezpečení.
Když se ve svém náklaďáku proplétáte deštivým Plymouthem, snadno upadnete do letargie. Stěrače rytmicky odhazují proudy vody, za okny se míhají unifikované cihlové domky se zahrádkami o velikosti panelákového balkonu a vy máte pocit, že v tomhle přístavním městě vás už nic nepřekvapí. A pak to přijde. Za asi padesátým kruhovým objezdem na vás najednou vybafne cedule s nápisem: Novorossiysk Road.
Napětí na Blízkém východě podle výzkumníka Michala Smetany z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy přesahuje rámec lokálního konfliktu a zapadá do širšího rozpadu mezinárodního řádu. V rozhovoru pro Spotlight Zuzany Tvarůžkové upozorňuje, že současná situace není třetí světovou válkou, ale vytváří podmínky, které ji mohou v budoucnu přiblížit.
