Lánský hřbitov je po exhumaci ostatků Jana Masaryka od pátečního rána znovu otevřený. Na hrobce Masarykovy rodiny nejsou patrné žádné zásahy a obnovený je travnatý povrch. Uzavření trvalo dva dny. Odborníci ostatky vyzvedli z hrobu ve středu. Jejich zkoumání má pomoci při objasňování okolností úmrtí tehdejšího ministra zahraničí v březnu 1948 po pádu z okna pražského Černínského paláce.
Počítač, který se neučí z kódu, ale z živých lidských neuronů. Zní to jako sci-fi, přesto už vědci dokážou napojit laboratorně vypěstovanou nervovou tkáň na elektroniku a využít její aktivitu k řešení jednoduchých úloh. Takzvaná organoidní inteligence je zatím v plenkách, ukazuje ale nový směr vývoje počítačů.
Když lord Carnarvon v roce 1923 krátce po otevření Tutanchamonovy hrobky náhle zemřel, svět zachvátila horečka zvaná „faraonova pomsta“. O padesát let později dopadla podobná tragédie na vědce v Krakově, kteří otevřeli hrobku krále Kazimíra IV. – deset z nich do několika týdnů podlehlo záhadné infekci. Nová studie varuje, že hrozba je opět aktuální.
Existuje hranice, kterou lidský život pravděpodobně nepřekročí, i kdyby medicína jednou dokázala odstranit všechny známé projevy stárnutí? Nová studie nabízí odpověď. Vědci poprvé spočítali, jak velkou roli v délce života hrají náhodné změny v DNA, které se v našich buňkách během života hromadí. Výsledky naznačují, že právě ony mohou představovat jeden z posledních limitů lidské dlouhověkosti.
Když podle Bible začala stoupat hladina vody, Noe zachraňoval zvířata tím, že je přivedl na archu. O několik tisíc let později se vědci pokoušejí o něco podobného – jen místo živých zvířat chtějí uchovat jejich buňky, reprodukční tkáně a kompletní genetickou informaci.
Vlny veder, které letos zasáhly jižní Evropu, mají vedle rekordních teplot ještě jeden méně viditelný důsledek. Teplejší mořská voda vytváří příznivé podmínky pro množení bakterií rodu Vibrio, kvůli nimž některé španělské úřady preventivně omezily koupání na vybraných plážích.
Stárnutí možná není jen postupné a neřízené opotřebování organismu, ale přesně naprogramovaný biologický proces. Mezinárodní tým vědců v přelomové studii dokázal z aktivity genů poprvé sestavit univerzální hodiny stárnutí. Ty dokážou s neuvěřitelnou přesností varovat před selháváním těla roky předtím, než se objeví první příznaky vážných nemocí.
Co se stane, když část těla oddělíte od zbytku organismu? Většinou rychle odumře. Vědci však nyní narazili na výjimku, která připomíná scénář ze sci-fi hororu. Při výzkumu mořské okurky zjistili, že oddělené kusy její tkáně dokážou dál růst, hojit se a přežívat celé roky bez spojení s původním tělem.
„Lidské orgány lze s rozvojem biotechnologií neustále transplantovat, lidé mohou zůstávat stále mladí a dosáhnout až nesmrtelnosti,“ řekl loni ruský prezident Vladimir Putin svému čínskému protějšku Si Ťin-pchingovi. Rozhovor, který zachytil mikrofon, nebyl určen pro veřejnost, nabídl ale vhled do zájmů ruského prezidenta. Kreml ve výzkumu dlouhověkosti rozjel rozsáhlý státem podporovaný program.
Kolagen je v posledních letech jedním z největších trendů ve světě krásy a zdraví. Ženy si ho přidávají do kávy, polykají jako kapsle či zkoušejí nové „beauty drinky“ právě s touto složkou. Kolagenové produkty totiž slibují pevnější pleť, silnější vlasy a méně bolestivé klouby. Jenže funguje skutečně tak jednoduše, jak tvrdí reklamy?
Když lidé uklouznou na zledovatělém chodníku a pořádně si natlučou kostrč nebo když si při sportu natáhnou sval, jejich instinktivní reakcí bývá odpočinek. Totéž ostatně radí i známá metoda RICE, což je základní postup první pomoci při akutních poraněních měkkých tkání. Čtyři písmena, která tuhle zkratku tvoří, jsou rest (odpočinek), ice (ledování), compression (stlačení) a elevation (zvednutí).
