Evropská „trať století“ Rail Baltica narazila na realitu: stavba za miliardy eur se prodražila, termín dokončení v roce 2030 se odsouvá a zúčastněným zemím chybí peníze i jasný plán, kde je vzít. Aktuálně vysvětluje, kde a proč má stavba největší problémy a v jakém stavu se nyní nachází.
Hlavní estonské město Tallinn skrývá mnoho zákoutí, která stojí za to navštívit. Mezi světové unikáty patří ponorka Lembit, kterou najdete poblíž přístavu v Estonském námořním muzeu. Má za sebou zajímavou historii: vznikla z crowdfundingu, její sestra se potopila, ona sama se stala kořistí a původním majitelům se vrátila až o dekády později. I tak se stala legendou.
Válka na Ukrajině proměnila drony v jednu z největších hrozeb moderního bojiště – a zároveň odstartovala závod o co nejlevnější a nejúčinnější obranu proti nim. Estonský start-up proto vyvíjí malé rakety Mark 1, které mají ničit ruské šáhidy za zlomek ceny současných systémů. Firma nyní spojila síly s českou Colt CZ Group a chce své technologie dostat nejen na Ukrajinu, ale i do evropských armád.
„Zatímco loni ještě do české muniční iniciativy přispívalo 18 zemí, letos se počet snížil na polovinu,“ řekl český prezident Petr Pavel deníku Financial Times. Na středeční dotaz médií během jeho cesty do estonské metropole Tallinnu doplnil detaily toho, jak pomoc Ukrajině funguje. Zároveň se kriticky vyjádřil k současné české vládě.
Rusové jsou podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova připraveni jednat s Evropou. Redakce Aktuálně.cz oslovila několik expertů z různých zemí s dotazem, kdo by měl za Evropu s Kremlem jednat. Neshodnou ani na jednom jménu, ani na tom, zda bychom s Rusy měli mluvit.
Na začátku týdne hosté Aktuálně.cz v Knihovně Václava Havla debatovali o bezpečnosti východního křídla NATO. Estonsko, Lotyšsko a Litva i kvůli své traumatické historické zkušenosti dramaticky zvyšují výdaje na obranu, zatímco v Česku se závazky k Severoatlantické alianci staly vnitropolitickým bojem a jádrem sporu mezi vládou a prezidentem.
Necelých 90 milimetrů mělo ochránit Pobaltí před ruským útokem. Kvůli rozdílu mezi rozchodem evropské (1435 mm) a ruské (1520 mm) železniční sítě by totiž Rusové nebyli schopní rychle převážet vojska, naopak to mělo region spojit se zbytkem Evropy. „Infrastrukturní projekt století“ Rail Baltica se staví, jeho dokončení se ovšem stále odsouvá. A v Pobaltí kvůli tomu roste napětí.
Estonsko si 24. února nepřipomíná jen výročí své nezávislosti, ale i další rok od začátku ruské invaze na Ukrajinu. V Tallinnu se konala tradiční vojenská přehlídka, která letos získala ještě silnější symbolický rozměr. „Určitě bych řekl, že jo,“ odpověděl reportér Aktuálně.cz Jaroslav Synčák na otázku, zda lze přehlídku chápat jako varování Rusku.
