Moravská tradice se stala terčem ochránců zvířat. Nelíbí se jim hody, na kterých figuruje živý kačer v kroji, podle aktivistů prochází pták utrpením. Některé obce daly přednost atrapě, jiné se zvyklostí nevzdávají – například Ježov. „Proto jsme podali trestní oznámení,“ vzkázala iniciativa Zvířata nejíme. Starosta Ježova redakci Aktuálně.cz řekl, že veterinární správa neshledala žádné pochybení.
Česká republika je opět mezinárodně uznanou zemí bez výskytu ptačí chřipky. Světová organizace pro zdraví zvířat (WOAH) oznámení zveřejnila na svém webu, ČTK o tom následně informovala Státní veterinární správa (SVS). Získání příznivého nákazového statusu představuje podle veterinářů podstatný krok pro uvolnění obchodu s drůbeží a drůbežími produkty se státy mimo EU.
Na záběrech jsou tři kamiony s pohonnými hmotami, které doprovází tři vojenská vozidla. Místo: obec Prymorsk na hlavní zásobovací trase z Ruska přes okupovanou jižní Ukrajinu na Krym. V hlavní roli: legendární dronová jednotka „Maďarovi ptáci“.
Poštovní holub najde cestu domů i pod zataženou oblohou, kde nevidí slunce ani jediný známý bod. Jak to dělá, biologové zkoumají přes půl století a celou tu dobu hledali kompas na všech myslitelných místech. Tedy skoro na všech – a jeden dosud přehlížený je teď překvapil.
V chráněné krajinné oblasti Soutok se znovu objevila šelma, která podle ochránců představuje vážnou hrozbu pro místní biodiverzitu. Fotopast zachytila mývala severního, jehož výskyt komplikuje ochranu hnízdících ptáků, obojživelníků i dalších vzácných druhů.
Když papoušek v obýváku vysloví jméno někoho, kdo s ním právě není v místnosti, nejde o náhodný zvuk. Rozsáhlý mezinárodní výzkum stovek ptáků ukázal, že chovaní papoušci dokážou používat jména pro konkrétní lidi i zvířata. Podle vědců i odborníků z pražské zoo tak nepapouškují jen slepě, ale mají schopnost cíleně odkazovat na své okolí.
Série ukrajinských úderů na moři i v týlu dál dopadá na ruskou ekonomiku a logistiku. Hořící plavidla, omezený provoz v průlivech a problémy s vývozem obilí a ropy ukazují, jak citlivé jsou pro Moskvu vodní cesty kolem Azovského a Černého moře. Podle velitele ukrajinské dronové jednotky Roberta Brovdiho (známého jako „Maďar“) jeho „ptáci“ v útocích úspěšně pokračují.
Epidemie ptačí chřipky vyhubila na jednom z nejodlehlejších míst na světě až tři čtvrtiny mláďat rypouše sloního. Mořských šelem uhynulo již více než 13 tisíc. Zjištění vědců vyvolalo rozruch i v Austrálii vzdálené 4000 kilometrů.
Zní to jako zápletka sci-fi filmu: po Zemi znovu chodí třímetrový novozélandský moa či mauricijský blboun nejapný. Oba druhy totiž vyhynuly už před několika stoletími. Přesně takovou budoucnost ale kreslí americká biotechnologická firma Colossal Biosciences. Ta nyní tvrdí, že udělala další významný krok k „oživování“ vyhynulých druhů: úspěšně vylíhla 26 zdravých kuřat pomocí umělého vejce.
Majitel záchranné stanice pro ptáky a malé savce v Brně‑Slatině Zdeněk Machař, kterému v první polovině května požár zničil zázemí stanice, objevil na firemním účtu zhruba 16 milionů korun. Jde o příspěvky, které tam lidé poslali po požáru. Machař to nečekal, sledoval sbírkový účet na stanici. Z peněz stanici opraví, rád by zbudoval i odloučené pracoviště.
Po dvaceti letech od okamžiku, kdy se místo pěstování zelí na polích v podhůří Beskyd rozjela stavba továrny Hyundai, přicházejí mnohoznačné zprávy. Nošovický závod korejské automobilky dlouhodobě snižuje počty vyrobených vozidel a v uplynulých měsících museli jeho zaměstnanci častokrát zůstat doma. Velké změny v podniku, který zaměstnává necelé tři tisícovky lidí, by prý mohly přijít na podzim.
Keporkak Timmy, který už měl namále, se stal symbolem křehké hranice mezi lidským světem a divokou přírodou. Nyní míří do Severního moře, jeho osud ale zůstává nejistý. Připomíná, že lidé dokážou v krizových situacích pomáhat - přestože často stojí i na počátku mnoha mořských neštěstí. Nabízíme výběr záchranných akcí, které ukazují obě tyto tváře.
Straku bezpečně pozná skoro každý, ale co drobní návštěvníci krmítek, kteří se mihnou jen na pár vteřin? Budníček, hýl nebo třeba pěnkava – víte, kdo je kdo? Vyzkoušejte si náš kvíz a zjistěte, jak dobře znáte ptáky, kteří vám létají doslova za oknem. Možná budete překvapeni, kolik druhů vás chodí navštěvovat.
Mezi Čechy narůstá zájem o ornitologii, řada z nich se zapojuje jako dobrovolníci nebo členové do činnosti České společnosti ornitologické, největší české ochranářské nevládní organizace.
Příroda je nevyčerpatelným zdrojem překvapení. Některá zvířata nás okouzlí svou krásou, jiná zaujmou neobvyklými tvary – a nad některými zůstává rozum stát. Vypadají totiž, jako by je někdo poskládal z několika různých tvorů. Nebo jako by ani nepatřila do našeho světa. Prohlédněte si náš výběr a zjistěte, kolik přírodních unikátů znáte.
Stále více mladých lidí se vrací k tradičním, takzvaně analogovým koníčkům, aby si odpočinuli od digitálních technologií. Oblibu získávají například vyšívání, pletení, keramika, origami, zahradničení nebo desková hra mahjong, píše agentura AP.
