Ruský útok balistickými střelami na Kyjev v úterý večer zasáhl elektrárnu, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Potvrdil, že protivzdušná obrana před útokem nedostala varování od spojenců. Zásah utrpěla také obytná budova. Při ruských útocích zemřelo šest lidí.
Moskva je na mapě daleko, ale hrozba ze vzduchu je podle lotyšských vojáků velmi blízko. V Lotyšsku proto NATO i Německo zkoušejí nové způsoby ochrany oblohy, od stíhaček Eurofighter až po systémy proti dronům, které mají reagovat na proměněné bojiště po zkušenostech z Ukrajiny. Přinášíme reportáž z východního křídla NATO.
Polsko kvůli středečním ruským dronovým útokům na Ukrajinu vyslalo do vzduchu své vojenské letouny, v pohotovosti je také protivzdušná obrana. Na síti X to oznámila polská armáda. Agentura Reuters napsala, že letiště v Lublinu a Řešově jsou kvůli vojenským letům dočasně uzavřena.
Z historické budovy Národní akademie věd Ukrajiny v centru Kyjeva šlehají po ruském útoku plameny. Záchranáři prohledávají trosky, uvnitř mohou být stále živí lidé. Od ukrajinské poslankyně Mariany Bezuhle ale přichází nečekaná reakce – zásah Akademie označila za „karmu“. Vědcům vyčetla, že během války nepomohli vybudovat účinnější protivzdušnou obranu.
Jen několik zemí v Evropě dokáže vyrobit podobně výkonné radary. Mají dosah až 150 kilometrů a navádějí prostředky protivzdušné obrany na cíle – rakety nebo letadla. Jejich menší protidronové radary zase hlídají francouzské ponorkové základny a letiště. Pardubická firma Retia z holdingu Czechoslovak Group čerpá z tradic pardubické Tesly a zajišťuje České republice unikátní schopnosti.
Česká armáda právě zavádí nejmodernější systém protivzdušné obrany ve své historii. Za čtyři baterie izraelského systému SPYDER zaplatilo Česko 13,7 miliardy korun. Systém dokáže sestřelovat letadla, vrtulníky, drony i střely s plochou dráhou letu. Česká konfigurace ale postrádá klíčovou schopnost – ochranu proti balistickým raketám. Ty používá Rusko při útocích na Ukrajinu.
Ukrajinské síly při operaci Vivaldi poprvé poslaly pozemní bojové roboty hluboko za ruské linie. Stroje měly zaútočit jako první, zatímco ukrajinská protivzdušná obrana a elektronický boj se snažily ruským dronům znemožnit odhalit připravovaný útok. Záběry z operace zveřejnil 3. armádní sbor.
Dánsko má jasno. Na ruskou provokaci v Baltském moři, kdy jejich fregata vystřelila světlice na dánský vrtulník, odpoví posílením pomoci Ukrajině. Nový balík za 240 milionů eur zamíří především do protivzdušné obrany. „Pokud si Rusové myslí, že nás takovými věcmi rozhodí, naše odpověď je, že podporu Ukrajiny zvýšíme rychleji, než jsme původně zamýšleli,“ řekl ministr obrany Jeppe Bruus.
Americké ministerstvo zahraničí schválilo možný prodej zbraní protivzdušné obrany na Ukrajinu v objemu 2,68 miliardy dolarů (zhruba 57 miliard korun).
Výrazně vyšší evropské výdaje na obranu se automaticky nemusí promítnout do potřebných vojenských schopností. Ačkoliv Evropa v jejich budování zrychlila, musí tempo ještě zvýšit. V pátek to řekl předseda Vojenského výboru Evropské unie Seán Clancy. Mezi prioritami zmínil protivzdušnou obranu, tankování za letu, drony či umělou inteligenci.
Je to jeden z největších obchodů v historii izraelských zbrojovek. Řecko kupuje od židovského státu sofistikované systémy protivzdušné obrany v přepočtu za 75 miliard korun. Projekt Achillův štít – podle bájného hrdiny, který padl při obléhání Tróje – by tak mohl uvolnit řecké systémy Patriot pro Ukrajinu. Některé prvky tohoto systému si objednala i česká armáda.
Kulomety selhávají, stíhačky nestačí a drahé rakety docházejí. Když Rusko vyslalo do vzduchu proudové drony letící rychlostí přes 500 kilometrů za hodinu, ukrajinská protivzdušná obrana stanula před novou hrozbou. Kyjev proto přichází s odpovědí: proudovým „kontradronem“ Alexa Spatium, který loví nepřátelské stroje rychlostí až 600 km/h a po nesplněné misi se dokáže vrátit k opětovnému startu.
Ukrajinci nabídnou zkušenosti, data a reálné bojiště, italský obranný koncern Leonardo peníze a technologické know-how. To jsou obrysy nového spojenectví mezi Ukrajinou a dvanáctou největší zbrojovkou světa. Ta staví v Kyjevě vlastní vývojové výzkumné centrum a přímo na ukrajinském bojišti testuje nový integrovaný systém protivzdušné obrany „Michelangelova kupole“.
V kukuřičném poli nečinně stojí jeden z nejcennějších systémů ukrajinské protivzdušné obrany. Odpalovací zařízení Patriot má za sebou řadu ostrých nasazení, jenže v posledních týdnech z něj nevyšla jediná střela. Nejde o to, že by bylo rozbité, Ukrajincům ale zoufale chybí rakety PAC-3, které z něj střílejí.
Pouhých pět procent ze zásob amerických zachycovacích raket Patriot by umožnilo Ukrajině, aby přežila zimu. Deset procent by pak stačilo na zničení všech ruských balistických raket. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj to prozradil v rozhovoru pro CNN. V současnosti však Ukrajinci kvůli nedostatku Patriotů ruské balistické rakety prakticky nemohou sestřelovat.
Šáhidy patří už od začátku války k hlavním zbraním, kterými Rusko útočí na ukrajinské území. Zdá se však, že jejich éra se pomalu chýlí ke konci. Stále větší část ruského arzenálu totiž tvoří nové proudové varianty dronů. Ty jsou podstatně rychlejší, létají ve větší výšce a pro ukrajinskou protivzdušnou obranu představují nesrovnatelně těžší cíl.
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek popřel zprávy, že se Spojené státy ve válce s Íránem potýkají s nedostatkem munice. Anonymním zdrojům, které to sdělily médiím, v příspěvku na sociální síti Truth Social pohrozil stíháním a dlouhým pobytem ve vězení.
Opakované průniky ruských raket a dronů do prostoru států NATO znovu otevírají otázku, jak má aliance reagovat, aniž by riskovala přímý střet s Moskvou. Odborníci oslovení deníkem Aktuálně mluví hlavně o posílení protivzdušné obrany, levnějších protidronových systémech i o hranici mezi obranou a eskalací.
Do Polska dopadla podle všeho ruská střela a incident znovu otevřel otázku, jak je NATO připravené na nízkoletící hrozby. Expert Hynek Melichar pro deník Aktuálně.cz popisuje slabiny současné obrany, možné kroky spojenců i to, proč podobným situacím nemusí aliance zabránit ani do budoucna.
Objekt, který ve čtvrtek nad ránem dopadl na východ Polska, byl podle premiéra Donalda Tuska s největší pravděpodobností ruskou střelou Ch-101. Jde o jednu z nejmodernějších řízených střel dlouhého doletu, které Moskva pravidelně používá při útocích na Ukrajinu. Jaké jsou její schopnosti a proč představuje významnou hrozbu?
