Návrat člověka na Měsíc může mít nečekanou daň. Podle nové studie totiž výfukové plyny z přistávajících kosmických lodí mohou během několika měsíců zamořit i vědecky nejcennější místa na povrchu Měsíce. Právě tam přitom vědci doufají, že najdou chemické stopy, které by mohly prozradit, jak před miliardami let vznikl život na Zemi.
Po návratu na Zemi čekal astronauty z mise Artemis II úkol, který žádný simulátor plně nenahradí: znovu se naučit chodit. I po relativně krátké misi se totiž lidské tělo brání návratu do gravitace, kterou dřív považovalo za samozřejmost. Video astronautky Christiny Kochové ukazuje, jak křehká je rovnováha mezi vesmírem a Zemí. A také jak dlouho trvá ji znovu najít.
Před 60 lety, 3. února 1966, přepsala sonda Luna 9 dějiny. Stala se prvním lidským výtvorem, který měkce dosedl na měsíční povrch v Oceánu bouří. Úspěch SSSR sice potvrdil předpoklad, že Měsíc má pevný povrch, na kterém lze bezpečně přistát, ale přinesl i jednu kuriózní situaci – první snímky z povrchu totiž díky „pirátskému“ kousku britských vědců publikoval západní tisk dříve než Moskva.
