Americký prezident Donald Trump tento týden oznámil, že Spojené státy „pracují na obří dohodě“ s Běloruskem. Ta má podle něj zajistit výrazně nižší ceny zemědělských surovin, než za jaké je Spojené státy kupují od Kanady. Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko – známý i jako „poslední evropský diktátor“ – ale překvapivě odmítl, že by taková dohoda byla možná.
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko ve čtvrtek omilostnil dalších 15 vězňů. Podle lidskoprávní organizace Vjasna bylo 13 z propuštěných dříve odsouzeno na základě politicky motivovaných obvinění. Jejich totožnost zatím není známá. Minulý týden Bělorusko propustilo 25 politických vězňů poté, co Lukašenko jednal s americkým zmocněncem Johnem Coalem.
Soud v Bělorusku poslal na 3,5 roku do vězení novináře Kiryla Pazňaka za diskreditaci země a vytvoření extremistické organizace. Jde o další snahu režimu autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka potlačit svobodu projevu.
V úterý 16. června zemřel Jiří Wolf, politický vězeň a signatář Charty 77. Byl jedním z těch, kdo před dvaceti lety obvinili Josefa Vondrušku, tehdejšího komunistického poslance a bývalého totalitního bachaře z Minkovic, za týrání odsouzených. Česká justice však nakonec Vondrušku osvobodila, což Jiří Wolf komentoval velmi hořce, připomíná historik Petr Blažek.
Odhady v prezidentských volbách roku 2020 přisuzovaly Svjatlaně Cichanouské drtivé vítězství. Volební komise ale nakonec oznámila, že vyhrál Alexandr Lukašenko. Opozice výsledky odmítla, ale velké protesty režim tvrdě potlačil. „Jsem hrdá na to, že my Bělorusové se nevzdáváme,“ říká v pořadu Spotlight Cichanouská, která už šest let žije v exilu. Mezitím se jí aspoň z vězení vrátil manžel Sjarhej.
Odhady v prezidentských volbách roku 2020 přisuzovaly Svjatlaně Cichanouské drtivé vítězství. Volební komise ale nakonec oznámila, že vyhrál Alexandr Lukašenko. Opozice výsledky odmítla, ale velké protesty režim tvrdě potlačil. „Jsem hrdá na to, že my Bělorusové se nevzdáváme,“ říká v pořadu Spotlight Cichanouská, která už šest let žije v exilu. Mezitím se jí aspoň z vězení vrátil manžel Sjarhej.
Nevládní organizace či dva američtí kongresmani vyzvali kubánské úřady, aby okamžitě propustily 16letého chlapce, který je od půli března ve věznici s maximální ostrahou a jehož zdravotní stav se zhoršuje. Jonathan Muir byl zatčen za účast na protestech proti nedostatku potravin a proti každodenním dlouhým výpadků dodávek elektřiny a čelí obvinění ze sabotáže, za což hrozí sedm až 15 let vězení.
Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa John Coale v Bělorusku uvedl, že si důvěru běloruského lídra Alexandra Lukašenka získal tím, že podpořil jeho opovržení Evropou, a mimo jiné i tím, že Evropany označil vulgárním výrazem. Sám Coale ale do svého jmenování zvláštním vyslancem nevěděl, kde Bělorusko vůbec leží.
Propuštění 123 politických vězňů v Bělorusku na základě dohody se Spojenými státy otevřelo otázky o dalším vývoji režimu Alexandra Lukašenka. Pražské svědectví nobelisty Alese Bjaljackého ale naznačuje, že represe pokračují, opozice zůstává v exilu a situace v zemi se výrazně nemění.
Vláda Andreje Babiše (ANO) pokračuje v čistkách v agendě svých předchůdců. Minulý týden definitivně rozpustila radu pro paměťovou agendu a stopla i 30milionový dotační program pro rok 2026. O peníze tak přijdou organizace zabývající se zločiny komunismu i nacismu.
Venezuelské úřady udělily amnestii 379 politickým vězňům. V pátek večer to podle agentury AFP oznámil poslanec, který je autorem zákona o amnestii schváleného den předtím. Vláda prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové jedná pod tlakem Spojených států. Přijetí zákona přislíbila po sesazení a zajetí někdejšího prezidenta Nicoláse Madura, připomněla AFP.
Venezuelské Národní shromáždění ve čtvrtek jednomyslně schválilo amnestijní zákon umožňující propuštění politických vězňů. Zákon poté podepsala prozatímní prezidentka jihoamerické země, informovala agentura AFP.
Zdravotní stav komplikuje Janu Darmovzalovi po návratu z venezuelského vězení každodenní aktivity, ale zlepšuje se. V prohlášení zaslaném ČTK popsal nelidské podmínky ve věznici, kde jej venezuelské úřady držely od září 2024 do letošního ledna. Poděkoval také všem, kteří se podíleli na jeho propuštění a převezení do Česka, a požádal veřejnost i média o respektování soukromí.
V prosinci americká delegace dohodla propuštění hned 123 politických vězňů z běloruských žalářů. Mezi nimi byli i lidé, kteří se neúčastnili žádných protestů – například 23letá Anna Kurisová, která prošla káznicí popisovanou jako ze Stalinovy doby. Do vězení se dostala kvůli tomu, že válku na Ukrajině nazvala válkou. 13. prosince se skoro po dvou letech dostala na svobodu.
Výstava Putinova klec, která prostřednictvím ilustrací přibližuje vybrané případy současných politických vězňů odsouzených v Rusku například za nesouhlas s agresí proti Ukrajině, bude od 15. ledna k vidění v Ostravě na Masarykově náměstí. Oznámila to Aneta Trojáková z Ostravského muzea, které se na pořádání podílí společně s organizací Gulag.cz.
