Pobaltské státy opevňují hranice, cvičí civilisty, nakupují zbraně a učí se od Ukrajiny. Hrozbou však není jen Moskva. V Pobaltí sílí obava, že Spojené státy ve chvíli nouze nepřijdou na pomoc a slib NATO, že útok na jednoho znamená útok na všechny, přestane platit.
Rusko by pokládalo případné rozmístění dalších sil Severoatlantické aliance v Pobaltí za eskalaci, varovala ve čtvrtek mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. O zřízení americké vojenské základny na svém území usiluje Litva, kde se dosud američtí vojáci, vyslaní k posílení východního křídla NATO a k odstrašení případné ruské agrese, střídají podle rotačního principu.
Lotyšsko po 35 letech od pádu Sovětského svazu stále řeší vztah mezi většinovou společností a ruskojazyčnou menšinou. V Rize je to vidět na jazyce v ulicích, ve školách i v politice, kde válka na Ukrajině napětí ještě zesílila. V posledních týdnech navíc atmosféru přiostřují prohlášení ruských představitelů a možné ohrožení východního křídla NATO. K tomu se o víkendu odehrály parlamentní volby.
Spekulace o tom, že americký prezident Donald Trump stáhne americké jednotky z Pobaltí, se nakonec nepotvrdily. Do Litvy míří nový kontingent amerických vojáků. Přibližně tisíc příslušníků 2. brigády 1. pěší divize nahradí dosavadní jednotku 1. obrněné divize. Washington tak zachová silnou vojenskou přítomnost přímo mezi Běloruskem a ruskou Kaliningradskou oblastí.
Ve středu Estonci oznámili, že za srpnovým požárem v jedné z tamních zbrojních firem – vyrábějící i pozemní drony pro Ukrajinu – stojí ruské tajné služby. To vše v době, kdy Evropa aktivně řeší, co bude dalším cílem ruské „hybridní“ kampaně a jak se proti ní bránit. Zpravodaj Aktuálně.cz hovořil v Pobaltí se dvěma ministry o tom, co místním hrozí a jaká bude jejich odpověď na ruské provokace.
Po měsících nejistoty kolem americké přítomnosti v Pobaltí přichází pro Estonsko a Litvu dobrá zpráva: jednotky USA se vracejí. Zároveň ale sílí debata, zda Evropa dokáže v obraně proti Rusku obstát bez klíčových amerických schopností a techniky. To všechno v době, kdy se Západ obává eskalace ze strany Ruska – a to i proti podnikům na území EU.
Digitální – a do jisté míry také ekonomický – tygr Evropy se společně s dalšími zeměmi na východním křídle NATO a Evropské unie připravuje na děsivý scénář: útok od svého východního souseda. Experti i politické špičky se ovšem domnívají, že k ničemu takovému nedojde. Přinášíme reportáž z Estonska.
Rusko se nepřipravuje k žádnému střetu s Evropou. V pátek to podle agentury Interfax prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Zároveň řekl, že Rusko ví o tom, že pobaltské republiky porušují práva rusky hovořících obyvatel, na což ale Moskva odpovídá humanitárními prostředky.
Lotyšsko postupně pohlcuje „bacil rusofobie“, prohlásil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Reagoval tak na zpřísňování opatření vůči Rusku a Bělorusku, včetně zákazu dovozu některých knih a hraček. Peskov zároveň kritizoval politiku celého Pobaltí a tvrdil, že tamní politici nemají právo hovořit o potřebě dialogu s Moskvou. Ukrajinci mezitím nabídli Lotyšům vojenskou spolupráci.
Magazín The Economist tvrdí, že Putin se bojí o svou bezpečnost a že by mohl eskalaci vnímat jako jediné východisko ze situace na frontě. Spekuluje se také, že by Rusové mohli otestovat jednotu NATO a ohrozit jeho východní křídlo. Exreportér Economistu v Moskvě, britský publicista Edward Lucas, v pořadu Spotlight hovoří o tom, jaké Pobaltí hrozí nebezpečí a jestli se má bát ruskojazyčné menšiny.
Magazín The Economist tvrdí, že Putin se bojí o svou bezpečnost a že by mohl eskalaci vnímat jako jediné východisko ze situace na frontě. Spekuluje se také, že by Rusové mohli otestovat jednotu NATO a ohrozit jeho východní křídlo. Exreportér Economistu v Moskvě, britský publicista Edward Lucas, v pořadu Spotlight hovoří o tom, jaké Pobaltí hrozí nebezpečí a jestli se má bát ruskojazyčné menšiny.
Dron, který 14. srpna sestřelila ve vzdušném prostoru Lotyšska italská stíhačka, byl ukrajinského původu, uvedly ve čtvrtek lotyšské ozbrojené síly. Šlo o nejnovější z řady incidentů, kdy se válka Ruska proti Ukrajině přelévá do sousedních zemí, poznamenala agentura Reuters.
Estonsko a ostatní pobaltské státy stále špatně odhadují vojenskou hrozbu ze strany Ruska a dostatečně se na ni nepřipravují, uvedl v srpnovém rozhovoru pro estonský deník Postimees velitel ukrajinských dronových sil Robert Brovdi zvaný Maďar. Podle něj by podél hranice s Ruskem (v případě Litvy na hranici s Běloruskem) měla vzniknout takzvaná „zóna smrti“. „Zničte tam absolutně všechno,“ vybídl.
Odbory zaměstnanců londýnského metra vyhlásily na úterý a čtvrtek stávku. Stalo se tak po pondělním neúspěšném jednání s vedením dopravního podniku, uvedla média. Stávka je celodenní a výrazně omezí provoz na nejméně čtyřech z jedenácti linek metra v britské metropoli.
Evropě podle šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky nehrozí masivní ruský útok jako na Ukrajině. Za pravděpodobnější pokládá napadení jedné země Severoatlantické aliance (NATO), zřejmě v Pobaltí, s cílem otestovat reakci aliance.
Co do počtu obyvatel je Estonsko několikrát menší než Česko, rozlohou asi o 40 procent. Ovšem na rozdíl od tuzemska má nejsevernější pobaltská země na 2000 ostrovů a dlouhé pobřeží Baltského moře. Na dohled estonských břehů v současnosti proplouvají tankery takzvané ruské stínové flotily, pomocí kterých Rusové obcházejí sankce. A zároveň ohrožují klíčové podmořské kabely a potrubí.
Minulý týden ukrajinské drony útočící na Rusko dopadly tam, kam neměly: na území pobaltských států. V Lotyšsku přitom zasáhly ropný zásobník. Ukázaly se tak chyby v přípravě na nebezpečí hrozící od východního souseda, za které byl odvolán ministr obrany. To způsobilo politickou krizi, kvůli které ve čtvrtek odstoupila lotyšská premiérka Evika Siliňová.
Pobaltské státy bývají v posledních letech často zmiňovány jako „další na řadě“. Nakolik je ale tento obraz opřený o realitu – a nakolik jde o zjednodušený mediální narativ? Jak vážně brát současné budování obranných linií v Litvě, Lotyšsku a Estonsku? A co skutečně znamená život ve stínu války na Ukrajině?
Za války to jiné být nemůže. Lidé se mají hůř. Alespoň s takovým názorem žije větší část ruské společnosti. Iluze „normálního“ života, kterou měla skrz dostupné konzumní zboží (i to sankcemi omezené) a propagandou vytvořeného obrazu války „jen v televizi“, začíná kolabovat. V pátém roce konfliktu začíná Rusy válka dohánět čím dál víc. A ruský režim už nechce nebo nemůže tuto iluzi dál podporovat.
