Do odpadkových košů na pražském Václavském náměstí vyhodí lidé zhruba tunu odpadků denně, třetinu tvoří nápojové obaly. Vyplývá to z analýzy, kterou ve čtvrtek a v pátek uskutečnily pražský magistrát, Praha 1 a Institut Cirkulární Ekonomiky (INCIEN).
Kuba se propadá hlouběji než kdy dřív, popisuje po návratu z karibského ostrova fotograf Jan Šibík ve Spotlightu Aktuálně.cz. Země, dlouhodobě zatížená sankcemi, bez turistů a bez peněz čelí nedostatku potravin, rozpadu infrastruktury i rostoucí zoufalosti. Přesto se režim neotřásá. Lidé jsou vyčerpaní, rozdělení a bez síly ke vzpouře.
Na první pohled působí jako surfař, influencer nebo model. Ve skutečnosti ale pětadvacetiletý mladík tráví pracovní dny v prostředí, do kterého by většina lidí nevkročila ani za nic. Jeho práce? Úklid extrémně znečištěných domů a nebezpečného odpadu. „Viděl jsem toho už hodně, takže se snažím nevcházet do těch domů v šoku. Ale někdy je to opravdu těžké,“ přiznává.
V Manšiat Násiru na okraji Káhiry vznikl v podmínkách, které by mnohé zlomily, mimořádně funkční model recyklace. Čtvrť, jíž místní říkají Město odpadků, obývá komunita koptských křesťanů zabbālīn – doslova „lidé odpadu“. Navzdory chudobě, stigmatizaci i diskriminaci tu dokázali vybudovat systém, který svou účinností překonává řadu bohatších zemí. Tady se odpad skutečně mění ve zlato.
